No má na to rozhodně našlápnuto. Pokud však znáte všechny jeho předchozí knihy, zejména pak tu první – Cestu pravého muže – zažijete podstatně menší čtenářský šok. Či prozření. Nebo snad osvícení? Kdoví, jak tento jev nazvat, ale pokud jste čirou náhodou tohoto autora ještě neznali a tato kniha je vaše první, kterou od něj držíte v rukou, raději si na její čtení sedněte.
Co kapitola, to velmi cenné poselství. Hloubková sonda do duše člověka, muže i ženy, jejich vzájemné rozdílnosti, neslučitelnost a za jistých podmínek i slučitelnosti.
„Pro mužství jsou sex a smrt neoddělitelně propleteny; to znamená, že dobrý sex je tak ohromující, extatický a plný lásky, že rozmetá vaše sebeovládání a rezervovanost napadrť. Hranice vašeho já se roztaví v žáru a světle touhy rozšířené v lásku, která přesahuje všechny hranice. Když říkám, že součástí sexu je touha po smrti, týká se to této extatické ztráty sama sebe. Tato forma plnokrevného sebeposkytování a vplývání do síly zářící lásky přináší mnohem větší blaženost než pouhé krátké uvolnění fyziologického napětí, které dovoluje orgasmus…“
Schválně jsem vybrala tuto poněkud intimní (jak jinak, že?) ukázku, jako názorný příklad toho, jak barvitě autor (a posléze i překladatel) pracoval se slovy. Každá stránka je plnokrevná. Horká. Naléhavá. Zanechává ve čtenáři emoční stopu.
Jenže právě takhle to David Deida umí. Měl by jezdit po světě, rozklenovat se, a učit dnešní muže býti muži. Aby pak ženy mohly zažívat třeba toto:
„Mužova partnerka se rozplyne v odevzdání se milování, právě jako muž vplyne svou myslí i tělem do jasných plamenů jejich milování. Láska zastíní svou září jeho lidské já, a tak je vymazáno silou lásky….
… Tak vypadá nejsladší a nejlahodnější smrt, v níž se milenci usmívají tak, že to přesahuje hranice jejich těl, a milují se tak, že to přesahuje hranice jejich myslí.“
Asi záleží v jakém rozpoložení ji budete číst. Šťastně zamilovaný bude mít růžové brýle a všechno bude vidět v těch pozitivních barvách. A troufám si říci, že když vše poměřím tímto měřítkem, tak autor sám je právě v době psaní této knihy šťastný. Naopak, kdo to má zrovna nyní poněkud polámané, tak ho tato kniha vrhne snad do ještě většího zoufalství, protože si z ní odnese tu druhou polovinu, která osvětluje, proč si muži a žen tak zoufale nerozumí… a jak těžké je vymanit se z toho trýznivého kolotoče vzájemné emoční bolesti. Cesta však existuje, jenže na ni musí být dva.
Na přebalu knihy mne zaujalo slovní spojení „Nechť je vám dobrým průvodcem na cestě za hranice rovnováhy.“ Po přečtení jsem si tedy kladla otázku, co je za těmi hranicemi rovnováhy? Nerovnováha…takovou, jakou jsem ji znala, než jsem vzala Intimní splynutí do ruky? Ne, nikoliv. Je to něco křehčího… je to být uvnitř samotné rovnováhy mezi mužem a ženou a zároveň být venku, mimo. Umět zbalancovat vnější svět a zároveň ten vlastní, niterný. Jak těžký úkol. Jak obtížné je jen se ho dotknout, pochopit, pocítit. Chápat srdcem.
Na pár okamžiků se mi to díky Intimnímu splynutí podařilo a za to jsem vděčná. Cesta životem je však mnohem trnitější, než těch pár slz dojetí i zoufalých svírání srdce, které zažijete při četbě těchto téměř tříset stran knihy.
A co musím vyzdvihnout – bravurní práce překladatele!!! Musel text doslova vymazlit!
Intimní splynutí
Autor: David Deida
Originální název: Intimate Communion
Vydáno: 1995
České vydání: Intimní splynutí
Vydáno: 2014
Nakladatel: Synergie Publishing SE
Přeložil: Ivan Kmínek
www.synergiepublishing.com/cs/shop/sebepoznani-osobni-rust/000214_intimni-splynuti.php
( 5 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|