Nový rok nám v metalovém světě začal pěkně zostra, když nizozemští veteráni black/death/thrash metalu Legion Of The Damned vydali pod hlavičkou renomovaného vydavatelství Napalm Records již své osmé studiové album. Deska Slaves Of The Shadow Realm bude předmětem zkoumání v následující recenzi, ale už teď můžu říct, že se povedla!

 

Že jste o Legion of the Damned nikdy neslyšeli? Nu dobrá, nejde zrovna o nejslavnější kapelu, a žel bych řekla, že stojí někde ve stínu svých kolegů, kteří mají lepší propagaci, víc peněz na reklamu. Možná to bude i tím, že LOTD jsou kapela z Nizozemí. Zformovali se někdy v roce 1992 pod jménem Occult a až v roce 2006 změnili jméno na Legion Of The Damned. Jejich hudba je směsicí mnoha chutí; jejich texty se zaobírají mezi jinými hlavně hororovými motivy, náboženskými tématy, okultismem.

Kapelu tvoří tito členové: Maurice Swinkels (zpěv), Twan van Geel (kytara), Harold Gielen (basa) a Erik Fleuren (bicí). A když se podíváme na jejich diskografii, najdeme tu tyto alba: Malevolent Rapture (2006), Sons of the Jackal (2007), Feel the Blade (2008), Cult of the Dead (2008), Slaughtering… (2010), Descent Into Chaos (2011), Ravenous Plague (2014) a Slaves of the Shadow Realm (4. 1. 2019).

Bohužel jsem nedohledala, kdo stojí za perfektním přebalem desky, který se nese zcela v duchu kouzla LOTD. Zcela jistě jde o první věc, která člověka příjemně překvapí. Na desce najdeme 11 skladeb, které nesou známé atributy kapely – chytlavá hudba s množstvím riffů, zběsilé bicí, nezaměnitelný hlas zpěváka. Kapela po pěti letech přichází s kvalitní krvežíznivou hudbou, po které jejich příznivci tak prahli. Já se nepovažuju za skalního fanouška, ale tahle deska mě mile překvapila a určitě se těším na to, až kapelu uvidím naživo.

Hned úvodní The Widow Breed přináší to nejlepší, co kapela dokáže předvést a vrací nás zpátky do časů desky Sons of the Jackal. Nocturnal Commando začíná rozvážněji a obsahuje epické vyhrávky, které zde ale pěkně sednou a ke stylu LOTD neodmyslitelně patří. Mezi mé nejoblíbenější fláky patří Charnel Confession, která se vyznačuje parádním frázováním a vtíravým tempem. Že by budoucí koncertní hymna? Skladba Slaves Of The Southern Cross je výpravná už svým názvem a jako ozvláštnění zde najdeme chorály. V téhle písničce vnímám trochu jiný feeling, než u zbytku písní, ale v rozmanitosti je krása, tak proč ne.

Warhounds Of Hades mi přišla trochu kýčovitá, ale na druhou stranu i návyková. Co mě neoslovilo, to je jedna z těch kratších písní, Black Banners In Flames a následující Shadow Realm Of The Demonic Mind s neotřelým klavírním úvodem. Zato vůbec nejkratší (3:04) song, Palace Of Sin, považuji za absolutní lahůdku. Stejně tak řízný Priest Hunt, lehce atmosférický s promyšleným pojetím skladby. S Azazel´s Crown kapela s plnou vervou ukazuje, co v nich je a jakou paletu metalu jejich hudba skýtá. Nejdelší (5:50) Dark Coronation/Outro nás nejprve rozdrtí a pak nechá zklidnit a vyšumět agresivitu do ztracena.

Legion Of The Damned to nemají lehké, jelikož hrají svůj vlastní unikátní mix hudby a to „pravověrné“ příznivce death či thrash metalu odradí, protože na takové směsky nejsou zvědaví. Na druhé straně to může přilákat fanoušky, kteří hledají další formu hudby a kašlou na škatulkování. Tohle album mi připomnělo zvuk kapel jako Destruction nebo Sodom, takže pokud holdujete těmto kapelám, určitě zkuste i LOTD. Zvuk je kvalitní, co se týká textů, tak je to pořád to samé – zkáza, smrt, destrukce. Ale o tom to je.

Název nosiče: Slaves of the Shadow Realm
Interpret: Legion of the Damned
Žánr: thrash/death/ metal
Skladby: 01. The Widow's Breed, 02. Nocturnal Commando, 03. Charnel Confession, 04. Slaves Of The Southern Cross, 05. Warhounds Of Hades, 06. Black Banners In Flames, 07. Shadow Realm Of The Demonic Mind, 08. Palace Of Sin, 09. Priest Hunt, 10. Azazel´s Crown, 11. Dark Coronation/Outro
Stopáž: 47:04
Vydavatelství: Napalm Records
Hodnocení: 85 %

Zdroj foto/obálka: http://www.legionofthedamned.net/

< Předchozí		Další >