Reklama
Banner

Film Občan K. aneb Co se do výstavy nevešlo?

Email Tisk

obcan k ztohovenDo kin právě míří film ukazující pozadí unikátního projektu Občan K. Projekt, který přibližně před dvěma lety vzbudil pozornost mnoha lidí, včetně policejních složek, nenásilnou i když trochu kontroverzní metodou připomíná, v jak děravém systému žijeme. Premiéra filmu se uskuteční 8. listopadu a již před nedávnem přitáhl dokument pozornost lidí na Jihlavském filmovém festivalu, kde se poprvé představil přibližně před čtrnácti dny.

Něco málo o projektu

Projekt Občan K. vznikl na základě originálního nápadu členů skupiny Ztohoven. Tuto uměleckou skupinu není třeba dlouze představovat, ale přece jen neuškodí krátké shrnutí její předchozí činnosti. Jedním z prvních projektů, který skupina zorganizovala, bylo předělání neonového srdce nad Pražským hradem na červený otazník. Další projekty na sebe nenechaly dlouho čekat. K některým z hlavních činů patří i propašování falešné zprávy o atomovém výbuchu, chytře umístěné do hlavního zpravodajství České televize nebo odeslání falešných sms zpráv českým poslancům. Jak ale sami umělci přiznávají, projekt Občan K. patří k jejich nejdéle plánovaným a propracovaným akcím.

Samotná výstava vzbudila zájem nejen v uměleckých vrstvách společnosti, ale také u státních představitelů ČR, i když ne způsobem, který umělci pravděpodobně zamýšleli. Snaha upozornit veřejnost na problémy pojící se s vydáváním občanských průkazů a ohrožování vlastního soukromí se nesetkala s výrazným pochopením ze strany kompetentních osob. Trhliny v systému přečkaly i rušné období propíraného projektu a umělci byli vystaveni zásahům ze stran policie i soudní moci. Proč byli ochotni členové skupiny Ztohoven čelit všem úskalím provázejícím kontroverzní akci, vysvětlují v již zmíněném stejnojmenném filmu.

obcan k ztohoven

Přesto zaujme!

Dokument popisuje projekt od začátku až do konce. Snaha vše dostatečně a podrobně vysvětlit veřejnosti prostupuje prakticky celým filmem. Hlavním účelem dokumentu ale je, dovysvětlit všechny podrobnosti týkající se projektu. Včetně jeho plánování, organizace a samozřejmě závěrečné dohry u soudu. Umělci kladou velký důraz na vnímání jednotlivce ve společnosti a zdůrazňují, že se nechtějí stát jen číslem v systému. Přesto, že hlavní snahou bylo probudit veřejnost, se z filmu také dozvídáme, čím vším si museli členové projít. Půl roku žít život někoho jiného, není jistě jednoduché. Zvlášť když si na cizí identitu, díky laxnímu přístupu úřadů, můžete například vyřídit půjčku, oženit se a sám si jít za svědka nebo dokonce odvolit. Vyžaduje to dávku důvěry, která v tomto světě není jistým denním chlebem. Na čem se však všichni členové do jednoho shodnou je fakt, že tato prožitá skutečnost je k nezaplacení.

obcan k ztohoven

Kvalitní režisérky počin?

Dokument je prakticky prvním celovečerním počinem režiséra Michala Romea Dvořáka. Mnoho záběrů je pořízeno skrytou kamerou, proto můžeme například vidět úřednici vydávající občanský průkaz bez vědomí, že je nahrávána. Jak ale tvůrci filmu připustili, snažili se vybrat jen ty záběry, které nikoho nepoškozují. Film je doplněn o sestřihy zpráv večerního zpravodajství, které nejednou přinutí diváka k úsměvu.

obcan k ztohoven

Dokument nepřináší mnoho nových informací. Projekt, kterému se už zevrubně věnovala mnohá z médií, však znovu pronikne do povědomí širší veřejnosti. Minimálně opět přivede české občany k diskuzím, týkajícím se systému, ve kterém žije každý z nás. Občanku, kterou vlastní každý občan ČR starší patnácti let už každý vnímáme jako samozřejmost. Přesto, že vznik občanských průkazů již prochází renovací, riziko stále hrozí. Co když právě výdej této samozřejmosti povede k ohrožení naší země a jejích obyvatel? Odpověď na tuto otázku ve filmu nenaleznete, ale přesto stojí za to, jej vidět.

obcan k ztohoven

Občan K.
Žánr: dokument
Původ: Česká republika
Režie: Michal Romeo Dvořák
Střih: Otakar Šenovský
Hudba: Roland „Mad Skill“ Moor
Kamera: Martin Klimpar
Hrají: členové skupiny Ztohoven
Stopáž: 72 minut
Česká premiéra: 8. listopad 2012
Distributor: Aerofilms
Hodnocení: 75%

Zdroj foto: Aerofilms


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Když se řekne ... Július Satinský
ImageKdyž se řekne Július Satinský, tak se nám vybaví především komedie S tebou mě baví svět a druhá polovina oblíbené slovenské herecké dvojice – Milan Lasica. Mně alespoň ano. Proto jsem s radostí otevřela novou biogr...
Na jeviště Městského divadla s ladnou grácií šelmy vtrhl Tracyho tygr

200divV sobotu 9. listopadu 2013 se v komorním prostředí Studia Z ve zlínském Městském divadle uskutečnila již čtvrtá premiéra této divadelní sezóny. Dlouho dopředu vyprodaný sál se zatajeným dechem sledoval peripetie Thomase Tracyho a jeho tygra. Tato dvojka...

Střihoruký Edward je dokonalá klasika

strihoruky edwardStřihoruký Edward (1990) je dokonalá klasika. Johnny Depp si ve filmu vystřihl roli mechanického nekňuby, nad kterým se ustrne nejeden člověk a zvlhne nejedno oko. Mohl být šermí...

Ujetý hudební festival Busfest oznamuje své hvězdy

busfest 200Ve středu 15. dubna proběhne 6. ročník netradičního hudebního festivalu Busfest, který se odehrává na palubě jedoucích zlínských trolejbusů. Centrum veškerého dění bude klasicky situováno na točně u Sportovní haly, kde odpoledne vypukne bohatý do...