Reklama
Banner

Veroničin pokoj v divadle Reduta v Brně

Email Tisk

Veronicin pokoj 200Jedna za scén Národního divadla v Brně, staroslavná Reduta kde byl divadelní sál přestavěn  v roce 1773 a čekal na nové otevření po rekonstrukci až v roce 2005, je malý prostorem, velký svými ambicemi..  Za deset let té nové existence zažila scéna Reduty nejednu skutečnou slávu i nejeden pád, jednoduše tvůrčí omyl. Česká premiéra hry Ira Levina – Veroničin pokoj, která měla premiéru 10. září, patří právě k tomu nejlepšímu, co lze v Redutě zhlédnout. Je třeba pochválit dramaturgii, že sáhla po tomto titulu a je až s podivem, že se tak dobrý dramatický text, který vznikl v minulém století, u nás do dnešních dnů nikde nehrál.

 


Přiznávám opisování a cituji informace o autorovy z internetových zdrojů, z Wikipedie s kontrolou z Encyclopædia Britannica:
Ira Levin (narozen 27. srpna 1929 – umírá 12. listopadu 2007, celý život žil v New Yorku), byl americký spisovatel, autor divadelních her a písní. Narodil se během hospodářské krize v židovské rodině na Manhattanu. Jeho otec měl hračkářství. Později se rodina přestěhovala do Bronxu. Po absolutoriu studia filozofie a angličtiny na New York University psal Levin scénáře pro televizi. Svůj první román Polib mne a zemřeš (A Kiss Before Dying) napsal ve svých 22 letech. Levin byl neobyčejně nadaný a přizpůsobivý autor, vynikající v žánru thrilleru a v komediálním žánru. Napsal například hru No Time For Sergeants, podle které byl později natočen populární film. Levinovým největším divadelním úspěchem je komediální thriller Osidla smrti (Deathtrap), což je dosud nejdéle běžící hra na Broadwayi.

Nejznámější Levinův román je Rosemary má děťátko (Rosemary's baby), hororový příběh o satanismu.  Divadelní hru Veroničin pokoj napsal a realizoval v New Yorku v roce 1974.


Levinovy horrory či thrillery jsou typicky americké vycházející z těch nejlepších tradic žánru, od Poea (Stín – Podobenství, Berenice, Eleonora) až po filmy  Hitchcocka. (Mrtvá a živá, Rozdvojená duše). Dean Koontz (Sole Survivor) nebo Wesley Earl „Wes“ Craven, autor slavně zfilmovaného horroru Vřískot. Na rozdíl od evropských horrorů, které mají své předky v gotickém románu, ta americká díla mají civilizační podtón a jsou obsazena zdánlivě normálními postavami, ze kterých se až postupně klubou psychicky narušení lidé. A těší se ještě jedné zvláštnosti. Dost dlouho nevíme, oč vlastně jde. Co je zdrojem strachu, nejistoty a odkud se bere to smrtelné nebezpečí. Levinův Veroničin pokoj přesně zapadá do tohoto žánru.

Veronicin pokoj 1


Děj nemá smysl popisovat, zase si vypůjčíme citaci od dramaturgie divadla: Studenti Susan a Larry se v restauraci seznámí se správci honosné usedlosti, kteří jim tvrdí, že Susan je podobná dceři majitelů domu Veronice, jež zemřela v padesátých letech. Dívka chce starému páru pomoci a navzdory Larryho obavám přijme podivný návrh – proměnit se na jedno odpoledne ve Veroniku. Veroničina sestra Cecílie totiž umírá na rakovinu, blouzní a věří, že Veronika stále žije. Jenže když se dveře, za nimiž se Susan připravovala na svoji „roli“, otevřou, všichni se k dívce chovají, jako by byla skutečně Veronikou. A navíc jí všichni tvrdí, že je rok 1957…


Přijďte si vychutnat příběh, u kterého není až do poslední chvíle jasné, co vlastně sledujeme. Sci-fi fantazii? Ďábelsky vykonstruovaný vtip? Temný psychologický thriller? A existuje Susan, či byla pouze v představách nemocné Veroniky?


Sebelépe napsaný dramatický text by nebyl nic platný, kdyby nebyl profesionálně a s espritem převyprávěn. O to se zasloužil slovenský režisér Dodo Gombár, dnes umělecký šéf pražského Švandova divadla. Jeho režie je výsostně herecká. Vychází z naturelu protagonistů a je cítit, že jim dává velký prostor na seberealizaci. Přitom umí promyšleně tlumit a zvedat napětí, i tucho a štronzo je pro něj výrazným režijním artiklem. Mění tempo a rytmus převyprávění tak, že nenechá ani na chvíli diváka v klidu. A to je u tohoto žánru hodně důležité.

Veronicin pokoj 2


Hra si vystačí se čtyřmi protagonisty. Mladý pár, Magdalena Tkačíková a Jakub Šafránek, dovedou rozehrát náhodnou nejistotu do dramatických konců. Šafránek svými tlumeným herectvím a vnitřním napětím. Především pro roli dívky je ale hra napsaná tak, že jí dává životní prostor pro nejrůznější herecké polohy, od bezstarostné hravé dívky až po hororové prožitky. Tkačíková se všech těch náročných poloh zhostila bravurně. Komplikovanější pozici má starší pár, muž a žena. Jejich role mají dvě výrazně odlišné polohy, jednou jsou to zahradník a služka v bohatém domě, starostliví, bázliví, podruhé jsou to sami majitelé toho záhadného domu s Veroničiným pokojem a tady jsou už suverénní až despotičtí. Ivana Hloušková (j.h.) a Bedtřich Výtisk jako její partner sehráli ten záhadný pár čistě a čitelně, pokud se vůbec dá mluvit o čitelnosti v rafinovaném příběhu, kde je všechno jinak, než jak si to divák představoval.


Představení jako celek, také díky jednoduché scéně  Evy Jiříkovské, vyznívá kompaktně, uzavřeně, jako by byli všichni odděleni od diváků také čtvrtou zdí a my se přes ni díváme na postavy jednající jako v šíleném snu. Je to zábavné? Ano je. Příběh na nás působí očistně, jako každý horor, ve kterém se nám vyloučí do hlavy endorfin: Jé, to je fajn. Nám se to nestalo. To prožívá někdo jiný…


Odcházíme z divadla s hormonem štěstí v hlavě…


Zdroj foto: http://www.ndbrno.cz/cinohra/veronicin-pokoj
www.ndbrno.cz



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Aktuality

Městská divadla pražská

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Mamma Mia! končí v Česku na Silvestra

mam200Muzikál Mamma Mia!, který v Praze dosud vidělo více než 210.000 diváků, odehraje slavnostní derniéru na Silvestra, 31. prosince 2016. "Licence nám končí poslední den v roce, a tak se s představením rozloučíme," uvedla producentka Renata Štupáková ze společ...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Hilary Mantelová: Wolf Hall
ImagePíše se rok 1500 a malý Thomas Cromwell je nucen opakovaně čelit brutálnímu násilí ze strany svého otce, kováře a pivovarníka Waltera, kterého se bojí celé Putney a okolí. Po jednom takovém...
„Pomozte svému divadlu“ - informační kampaň Asociace profesionálních divadel České republiky odstartovala

pomozte svemu divadluA proč kampaň?
Informační kampaň Asociace profesionálních divadel ČR se koná od 5. do 21. září 2012 ve městech po celé České republice. Cílem je upozornit nás, jako občany České republiky, na neřešený ...

Britský snímek Další rok je příjemně poskládanou mozaikou
ImageMike Leigh, na Oscara šestkrát nominovaný tvůrce filmů Tajnosti a lži, Páté přes deváté či Všechno nebo nic, opět spojil síly se svými oblíbenci Jimem Broadbentem, Ruth Sheen a Lesley Manvillem a natočil Další ro...
Jana Lota chystá koncerty a nový charitativní projekt

janalota 200Zpěvačka Jana Lota na české hudební scéně vyniká nejen osobitým hlasem a tvorbou, ale také dlouhodobou aktivní charitativní činností.

...