Výstava Eriky Bornové ve Špálovce vypráví příběh o paměti místa, přírodě i temných vrstvách dějin

Tisk

Erika Bornova 200Více než padesát nových maleb a kreseb vystaví od 27. června do 24. srpna v pražské Galerii Václava Špály malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová, vypravěčka fascinujících příběhů na pomezí vzpomínky, reality a fantazie. Výstava nazvaná Stíny horkého léta Traudi Schönfeld zahrnuje volný cyklus autorčiných děl inspirovaných konkrétním místem. Tím je dům v Sudetech, který s rodiči kdysi obývala i dospívající Traudi, ve 30. letech aktivní členka Svazu německých dívek. Výstava bude v Špálovce otevřena denně od 11 do 19 hodin a doprovází ji vydání monografie z nakladatelství KANT.

Výstavou, jejíž název odkazuje k baladickému filmu Františka Vláčila zasazeného do doby krátce po válce, Erika Bornová opět potvrzuje, že je jednou z nejosobitějších umělkyň současnosti. A že příběhy, které prostřednictvím svých děl vypráví, bývají uhrančivě přitažlivé: zčásti znepokojivé, vždy ale omračující a svým způsobem krásné.

Kolektivní paměť místa propojila Erika Bornová tentokrát s osobními prožitky. Dům ve Šluknovském výběžku dnes patří její rodině a malířka si to zřídila svůj druhý, „venkovský“ atelier. V domě a nejbližším okolí začala Bornová objevovat stopy po původních obyvatelích, především copaté Traudi, člence nacistické organizace BDM (Bund Deutsche Mädel). „O ní i jejích rodičích, což prý byli mimochodem antifašisté, jsem se něco málo dočetla v místní kronice, nezachovaly se už ale žádné fotografie,“ říká Erika Bornová.

Návštěvníky výstavy tak čekají Traudiny fiktivní portréty, ale i kresby předmětů, které v domě zůstaly „po Němcích“. Námětem maleb se stala také těla rozmanitých živých i neživých tvorů, kteří dům a jeho okolí zabydlili bez ohledu na lidskou přítomnost.

Právě příroda a její věčný koloběh byly pro Eriku Bornovou významnou inspirací. „Ve sklepě našeho domu žijí například velcí pavouci – mety temnostní. Desítky pavoučic tu ve tmě střeží stovky svých kokonů visících ze stropu. Když tam jdu třeba návštěvě pro víno, mety prchají, a pak se zas vracejí. Je to děsné, ale i fascinující. Když jsem překonala počáteční odpor, ukázalo se, že všichni ti malí a zdánlivě křehcí tvorové mají v sobě sílu, důstojnost a krásu. Jejich životy jsou oproti našim krátké, ale zároveň jsou věční. Čím blíž na ně hledíme, tím víc je to zřejmé,“ říká Erika Bornová.

Erika Bornova 1

Hrneček, uschlý lišaj, uniforma

Na výstavě tak spatříme kresby hrnečku, stoličky i fiktivní podobizny copaté německé dívky. Nakresleny jsou černým pískem – symbolickým materiálem, z něhož se věci vynořují a mohou v něm časem zase zmizet. A pak jsou tu zvířata a hmyz – netopýr, pavoučice s kokony, uschlý lišaj, nalezený parůžek či myší kostřička. Autorka je zachytila pomocí akrylu, pastelu, uhlu, písku a metalických vodovek, takže její díla tajuplně září. Jejich formáty jsou někdy komorní, někdy přesahují i dva metry.

Menší kresby ztvárnila Bornová na přírodním papíře z himálajských rostlin, jehož barva a struktura výsledné dílo dotváří.

Součástí výstavy je i replika uniformy Svazu německých dívek. Nenápadný černo-bílý kroj „zdobí“ nezbytná nášivka se svastikou připomínající zlověstnou, smrtelně jedovatou tarantuli…

Erika Bornova kroj

Od polystyrenu zpět k malbě

„Po mnohaleté sochařské práci jsem se naplno vrátila k malbě,“ říká Erika Bornová, jejíž tvorbě nikdy nechyběl humor, osobitý výtvarný jazyk ani odvaha kráčet po vlastní umělecké cestě.

Původně vystudovaná malířka se víc než třicet let věnovala tvorbě originálních soch z polystyrenu. Ten podle Bornové strukturou připomíná mramor, pro ženu-sochařku měl však navíc tu výhodu, že ho zvládla nosit do svého nuselského atelieru v šestém patře. „Polystyren byl dlouho má láska, jedno mé oko ale v poslední době ztratilo část prostorového vidění, takže jsem se při sochání najednou každou chvíli řízla,“ vysvětluje. A dodává, že malbu a kresbu beztak nikdy neopustila. Dokládají to i její předchozí volné cykly Rostliny, Vodní bytosti a Křehká smrt věnované tajuplným tvorům mikrosvěta a vodních hlubin. Částečný oční hendikep ji také inspiroval k sérii více než šedesáti pronikavých autoportrétů.

Erika Bornova 1

Radek Wohlmuth, kurátor výstavy Stíny horkého léta Traudi Schönfeld, k její nejnovější tvorbě uvádí: „Přestože se dotýká přírodních motivů i událostí svázaných s lidmi, ve skutečnosti otevírá nová výstava Eriky Bornové především otázky paměti místa… I když je takových míst mnoho a jejich příběhy jsou někdy zaměnitelné, má své jméno a je ho možné identifikovat. Stejně jako Traudi Schönfeld,“ uzavírá Wohlmuth.

Stíny horkého léta Traudi Schönfeld. Galerie Václava Špály, Národní 30, 110 00 Praha 1. Otevřeno denně 11.00 – 19.00 hod, základní vstupné 40 Kč, studenti 20 Kč, pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol je vstup zdarma.

Zdroj foto: René Volfík, KANT

Více informací: www.galerievaclavaspaly.cz


 

Zobrazit další články autora >>>