
Herodes je v našich očích beznadějně očerněný. Je to démon, co jenom vraždil, usiloval o život Ježíška hned po narození a vůbec, příšerná postava ve všech ohledech. Je ale skutečnost takhle černobílá? Samozřejmě že nikoliv. A vy máte v tomto díle od Jana Horníčka, které vyšlo v Nakladatelství Vyšehrad možnost poznat víc než jenom pohodlnou dějinnou zkratku.
Už u prvního dílu jsem oceňovala množství reálných pramenů, ze kterých autor vycházel, stejně jako jeho jazykové prostředky, cit pro drama i detaily. Při čtení jeho knih vám vážně po pár řádcích připadá, že jste se přenesli o 2000 let zpátky, procházeli se po pouštích a olivových hájích Izraele, zažili velké okamžiky dějin i kruté války.
Jaký byl Herodes skutečně si uděláte obrázek sami. Myslím, že ho tato románová trilogie nedémonizuje, ani nevyzdvihuje jako hrdinu. Obojí by bylo tendenční a je dobře, že si to může čtenář přebrat po svém. Je zde přítomno spíše lidské pochopení, které vyprávění činí sympatickým.
„Herodovi se do páteře zahryzl strach. Primitivní děs zvířete zahnaného do kouta. Vydestilovaná hrůza ze smrti. Chvílemi dokázal i sám sebe přesvědčit, že už se smířil s nevyhnutelnou konečností bytí- vždyť v nejhorším se s Tarsu nevrátí. Jenže teď viděl, jak plané to bylo obelhávání. Každý nerv v jeho těle křičel, že chce žít a bojovat a urvat si pro sebe na světě kus místa. A jednou se třeba stát králem…“
Zápletka nevynechává nic z Herodových činů, za něž je zatracován. Ukazuje rovněž ale to, v čem byl dobrý a také na skutečnost, že jeho počínání v dobovém kontextu nijak nevyčuhovalo z řady, ba naopak. Kdyby byl mírnější, zasedne místo něj na trůn někdo jiný, kdo by se choval stejně nelítostně. To byla cena za moc a také politická situace v Římě i na Středním východě těsně před začátkem letopočtu.
Jak píšu v názvu, kniha je strhující. Výborně zpracované drama. V tomto díle s podnázvem Svět podle Antonia děj začíná Antoniovým podmaněním východních oblastí. Herodes se k němu má dostavit na kobereček, jako prozatímní správce Judska, který navíc vojensky stál po boku jeho nepřítele. Stanou se z nich ale přátelé, což přináší výhody, ale i nevůli v jeho domovině.
Herodes jde z jednoho boje do druhého a vždy, když začíná vidět východisko, situace se zkomplikuje. Dokonce je v jednu chvíli nucen v žebráckém převlečení sám uprchnout nejprve do Egypta, kde marně žádá o pomoc Kleopatru a potom až do Říma. Tam je sice jednání během na delší trať, ale nakonec se mu povede získat královskou korunu a vojenskou výpomoc proti povstalcům a Parthům.

V jednu chvíli to vypadá, že se blýská na lepší časy. Herodes vybojuje mír, země začne vzkvétat, dokonce si získá city Mariamné, do které je už od mládí beznadějně zamilován. Osud ale i tehdy ukáže svou odvrácenou tvář, a to jak v geopolitické, tak i v osobní stránce Herodova života.
Více nebudu prozrazovat, protože kniha rozhodně stojí za přečtení a já už se těším na třetí díl. Jediné, co bych poctivě poznamenala je, že mě občas vyrušovalo opakování výrazů. Zejména šlo o okamžiky, kdy někdo skřípal zuby a nebo si odfrkl. Tyto dva zdánlivě nevinné výrazy byly využívány zbytečně hojně a vnímám to jako jedinou vadu na jinak skvělém díle.
Anotace:
Druhý díl románové trilogie o rozporuplném vládci a válečníkovi
Končí rok 42 před Kristem a Herodes vládne Judsku jako správce. Římský vojevůdce Gaius Cassius mu slíbil královský titul, ale jeho porážka u Filip vše změní. K moci se dostává muž bez zábran, Marcus Antonius, jehož vztah s Kleopatrou otřásá spojenectvími a žene Řím do nové války. Zároveň se blíží parthští nájezdníci a Herodův úhlavní nepřítel Antigonás touží po trůnu. Podaří se Herodovi uhájit jeruzalémský trůn? Vyvzdoruje si na Římu královský titul? A dokáže konečně získat srdce krásné Mariamné?
Název knihy: Herodes- Svět podle Antonia
Autor: Jan Horáček
Nakladatel: Vyšehrad
Počet stran: 384
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 90%
Recenzentka Ludmila Bakonyi Selingerová alias Pohádková Lída je autorka mnoha knih, maminka a pedagog.
| Další > |
|---|
