Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace. Když během tragické nehody zaviní smrt svého souseda, odsoudí ho ve zpolitizovaném procesu na dvacet let do vězení. Život Teodora i jeho rodiny a přátel se tak stává jednou velkou zkouškou. Jak jejich osudy ovlivní setkání s autistickým chlapcem, který má výjimečný hudební talent? Emotivní román z Karvinska 50. a 60. let Varhaník z mrtvé vesnice od autorky bestselleru Jizva nyní vychází v nakladatelství Vyšehrad.

Varhaník z mrtvé vesnice věrohodně líčí proměnu života a vztahů na české vesnici v 50. a 60. letech minulého století a poutavě čtenáře vtahuje do osudů a života rodin, spolužáků a kamarádů, jež byly poznamenány politickým vývojem po roce 1948. Autorka se snaží plastičtěji představit svůj region Karvinsko, který byl před rokem 1989 líčen jako vzorový rudý (komunistický, hornický, dělnický), a tato představa v jistém smyslu přetrvává dodnes. Současně chce stejně jako ve svém prvním románu Jizva poukázat na protiklad velkých dějin a událostí a jednotlivých lidských osudů.

Danuta Chlupová má velký dar představovat své postavy nezaujatě a s velkým porozuměním pro jejich často protichůdné a ne vždy dokonalé pohnutky a činy. Poměrně složitá a tíživá témata umí přiblížit čtivou formou na obyčejných, každodenních situacích a dějích.

Čtenář ve Varhaníkovi z mrtvé vesnice sleduje osudy Teodora Szyndera, vesnického učitele, který hrává na varhany v kostele a postupně se kvůli své víře a zásadovosti dostává do problémů v zaměstnání – ve škole i ve vesnické komunitě.

Ironií osudu se ovšem Teodor dostává do vězení nikoliv kvůli svým postojům (i když ty jsou proti němu ve zmanipulovaném soudním procesu použity), ale kvůli rvačce s obecním žárlivcem a opilcem Henrykem, která skončí tragicky jeho smrtí. To dává autorce možnost ukázat téma protikomunistického odporu a následného pobytu v nechvalně proslulých Valdicích v poněkud civilnější rovině, než bývá zvykem. Teodor je sice politický, ale mnohem viditelněji také obyčejný vězeň. Člověk odloučený od manželky, rodiny a přátel, kterého pronásledují výčitky a pochybnosti, a na němž se roky samoty podepíšou neschopností znovu navázat přetrhané vztahy, i když je propuštěn. Právě jeho odloučenost a odcizenost od ostatních se stane základem jeho schopnosti porozumět podobně vyloučenému a osamělému chlapci, kterého začne učit hrát na foukací harmoniku a posléze na klavír. Podobně civilně jsou zachyceny i osudy ostatních postav kolem Teodora, zejména manželky Lidie, syna Adama a dalších přátel a sousedů.

Samostatnou „postavou“ je vlastně i celá vesnice Dvory. Je sice fiktivní, ale jak píše autorka v doslovu, takových bylo na Ostravsku víc. Vesnice tiše a nenápadně spěje k zániku, kdy musí na začátku 70. let definitivně ustoupit těžbě uhlí. Ani její osud ale Danuta Chlupová nepodává jednoznačně. Zatímco pro spoustu lidí znamená poddolování Dvorů ztrátu domova, obecně je symbolickou tečkou za nešťastným a náročným dvacetiletým obdobím a možností začít znovu.

O autorce

Danuta Chlupová je novinářka a spisovatelka. Narodila se v roce 1968 v Českém Těšíně a patří k místní polské národnostní menšině. Román Jizva vydala v roce 2017 polsky v Gdyni a získala za něj ocenění Debut roku. Dlouhodobě se zajímá o národnostní vztahy a historii česko-polského pohraničí. 

Více informací: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/81122991/varhanik-z-mrtve-vesnice/