František Novotný ke knize říká: „Když jsem přepisoval staré a neupravené záznamy ze stovek setkání s Luďkem Munzarem v modřanské cukrárně, ožívala přede mnou každá chvíle, která se díky tomu narodila, společné besedy, výlety a autogramiády.

Tahle knížka ani stínkem, jak Luděk rád říkával, nepostihne ten krásný kus života, který jsme prožili spolu. Už vůbec to není životopis, jen pokorné poděkování. Mozaika pestrobarevných světýlek radosti, obav, smutků i nadějí. Je to vlastně dialog, který by chtěl ukázat zázemí, ze kterého vznikaly naše společné rozhlasové pořady. Zdaleka tu není všechno, co bych měl a chtěl povědět. Je to vlastně děkovačka, závěrečná úklona po skončeném představení.

Kdysi se mi vešla do čtyřverší, inspirovaného Janou Hlaváčovou a Luďkem Munzarem, kterému dal Miloš Černý krásnou hudbu a kterou končím svůj pořad Úklona klasikům.

Až na forbíně let se jednou budem klanět
Ať je to s květinou a s pískotem to není
Ať režisér tam shůry nemá důvod nic hanět
Ať je to slušné dobré představení
Myslím, že Luděk může být na tom jevišti nebeském spokojený, a moc bych takovou děkovačku přál i nám všem.“

František Novotný

Milí čtenáři,
právě jste otevřeli novou knížku Františka Novotného, v pořadí čtrnáctou. Měl jsem tu možnost být jejím prvním čtenářem a posuzovatelem, protože přítel František mi svěřil její rukopis – s důvěrou a s obavami. Otázky, jak dílo přijmou ti, jimž je určeno, trápí každého tvůrce. František Novotný se jimi trápil i u předchozích knížek, ale tentokrát to nebyla jen skromnost a pokora, která sluší každému umělci. Brzy jsem pochopil proč.

Na rozdíl od předchozích knížek, které jsou sbírkami básní a fejetonů, se tady autor vydal nevyšlapanou cestou. Inspirován zájmem o rozhlasové pořady, v nichž mu po mnoho let byl partnerem herec Luděk Munzar, rozhodl se zachytit atmosféru jejich setkávání nikoli ve studiu u rozhlasového mikrofonu, ale v modřanské cukrárně, kde se stovky dílů Okouzlení slovem a Setkání s Karlem Čapkem rodily. Jak to udělat, aby se podařilo uchovat atmosféru rozhovorů, jejichž obrysy zachytily Františkovy poznámky na všem, na co se dá psát? Jak zařídit, aby působily na čtenáře svou bezprostředností, aby bylo zřejmé, že jsou jiné než jejich vypulírovaná podoba v rozhlasovém vysílání? Nebyla to lehká práce ani pro autora, ani pro jeho editora. Leccos se muselo oželet, leccos se muselo upravit, protože záznamy nebyly kompletní – a přepis rozhlasových pořadů jsme odmítli, to by vznikla úplně jiná kniha.

Přijměte tedy pozvání do jedné modřanské cukrárny, kde si nad hřbitovní soupravou věneček – rakvička – černá káva povídají dvě zralé osobnosti o věcech, které se v chvatu života za sklem mohou jevit jako nepodstatné, ale jejichž význam nejlépe vystihuje jeden básníkův verš: Do nebe dojdeš cestou, která tě vede domů. Rozpětí témat, která se nad kávou proberou, sahá od profánnosti všedních situací až po snové obrazy české krajiny. Sklo té modřanské cukrárny neodděluje „skutečný život“ tam venku od snění a vzpomínek. Ve skutečnosti oba světy propojuje. Ať je vám v obou těch světech dobře. Nejlépe hořkosladce.

Milan Pokorný

František Novotný: OKOUZLENÍ SLOVEM aneb HOŘKOSLADKÉ Z CUKRÁRNY

Váz., formát 147×200 mm, 196 stran, fotografie v textu

Reedice CD Okouzlení slovem bude v prodeji od 8. listopadu 2022

Výběr z úspěšného rozhlasového cyklu z roku 2015.

Zdroj foto: Khalil Baalbaki

Více informací: www.radioteka.cz

< Předchozí		Další >