Na světě je spousta míst, která stojí za to navštívit, ale z nejrůznějších důvodů to zatím nevychází. Díky čtenářům, kteří jsou ochotni podělit o své zážitky z cest si o některých místech můžeme alespoň přečíst a trochu se poučit a inspirovat. O poznávacím zájezdu absolvovaném v srpnu 2012 vypráví pan Ing. Jaromír Štrumfa z České Lípy, díky poměrně velkému rozsahu jsme zápisky rozdělili do devíti částí.

 

Část první: Lüneburská vřesoviště a Celle

Zájezd pořádaný CK EMMA Brno vyhledala moje manželka u českolipské cestovní agentury na poslední chvíli (ale ne last minute). Mně se program zamlouval, jak kvůli hanzovním městům, tak i pro zajímavost dánské části. Druhá polovina srpna bylo velice vhodné období, protože nám oběma z hlediska jiných akcí vyhovovalo. O zájezd do Brém a Hamburku jsem měl delší dobu zájem, neboť se k těmto přístavům vážou zvláštní osobní pocity. Má to souvislost se školní výukou na základní škole v Pusté Rybné, let 1943-45. Tehdy se učil jen zeměpis Velkoněmecké říše, což byl cílený program nacistů vychovávat polovzdělance. Přesto mě dodnes utkvělo v paměti to co jsem vyslechl ve třídě, kde byly tři ročníky, vyučované současně. Každý ročník měl 1/3 času vyučujícího. O Dánsku se v rybenské škole hovořilo taky, protože bylo považováno za součást 3. říše, stejně jako Protektorát Čechy a Morava. A tak se můžu vrátit k začátku, abych to sepisoval v časovém sledu.

První místo zájezdu se jmenuje CELLE a nachází se ve spolkové zemi Dolní Sasko. Je to středisko oblasti zvané Lüneburská vřesoviště. Ta se nacházejí na celkové ploše cca 500 km2. Vřesoviště nejsou souvislá plocha, nýbrž se skládají z různě velikých ploch. Oblast je částečně zalesněna a to především borovicí. Samozřejmě, že jsou zde i pole a louky. Podloží je tvořeno pískem a úrodná prsť je tady spíš výjimkou. Plocha vřesovišť byla zformována před 200 tisíci roky severským ledovcem, který pokrýval Evropu až na území k Dunaji. Ledovec při svých cestách (rostl, ubýval, opět rostl a opět ubýval) tlačil kameny – morény, které lze vidět i u nás.

Lüneburská vřesoviště jsou evropským unikátem. Podléhají režimu ochrany přírody a jsou zařazena do programu NATURA 2000. Tento program běží také v ČR. Jedna lokalita se nachází poblíž České Lípy a má funkci pro uchování odpočinkových ploch tahů ptactva. Krajinou protéká řeka Aller a je zde rozeseto mnoho různě velkých jezer a jezírek. V posledních desetiletích byl budován systém cyklostezek v řádu stovek kilometrů, jimiž je protkána. Proto je stále víc využívána pro individuální cyklo- turistiku. Velmi oblíbená stezka vede právě podél této řeky.

Vřes působí na plochách velice romanticky. Ve vřesovištích jsou rozesety jednotlivé stromy a keře, stejně jako jejich skupiny. O borovicích jsem se už zmínil, ale listnáče zde mají přirozeně širší paletu. Ta může být pozoruhodná, když se na podzim začne zbarvovat listí. Dřeviny jako břízy, olše, osiky, javory, buky, topoly a různé keře dokážou vytvořit, spolu načervenalými koberci vřesu, pestrou paletu přírodních odstínů.

Jedním z činitelů ovlivňujících svěžest vřesovišť jsou zde divoké ovce (trochu připomínají muflony), které se vřesovišti pohybují. Jejich skupiny, vždy pod vedením berana, tudy procházejí a důsledně likvidují náletové dřeviny. Při procházení plochami prý svými kožichy likvidují pavučiny, jichž je zde stále požehnaně. Ovce prý mají velice hodnotné maso, které se používá jako složka místních masných specialit. Cena jejich masa nebyla zmíněna…

Město Celle má asi 15 tis. obyvatel a vyznačuje se tím, že si uchovalo starobylý ráz. Nachází se v něm na 400 hrázděných domů. Hrázděné domy lze vidět i u nás na severu a západě Čech. Je to systém dřevěných konstrukcí budov, jejichž stěny jsou vyplněny cihlovým zdivem. Vznik města sahá prokazatelně na konec 13. století a to datem založení zdejšího mariánského kostela v roce 1292. Původně byl gotický, ale později byl upraven podle slohů, které zrovna byly v kurzu. Kostel založil biskup z Hildesheimu. V době reformace došlo k jeho převedení pod luterskou církev. To se ostatně týká většiny kostelů v severním Německu a ve Skandinávii. Ve městě je zámek, který byl majetkem hannoverských knížat. Hannover je v současnosti hlavním městem Dolního Saska. Hannoverský rod patřil k předním evropským dynastiím a je s ním spojena i současná dynastie, vládnoucí ve Velké Británii. Město Celle působí velice příjemným dojmem navenek i zevnitř. My jsme si to ověřili v jedné z místních pekáren, jejíž personál se vyznačoval příjemným vzhledem a ochotou.

Jak to ale bývá, narazí se i na odvrácenou stranu. Při projíždění autobusem jsem sledoval množství informačních tabulí pro turisty při komunikacích. V jedné velmi krátké době jsem si všiml směrovky s nápisem KL BERGEN-BELSEN, což nebylo nic jiného než koncentrační tábor neblahé paměti, kde účinkovala m.j. manželka tamního velitele nazývaná vězni belsenská bestie. Orientační tabulka 10x40 cm posloužila jako důrazné upozornění na naši neblahou evropskou minulost. Zahynulo v tom koncentráku 70 tisíc lidí, převážně sovětských válečných zajatců, ale také ANNA FRANKOVÁ a její rodina a také náš JOSEF ČAPEK. Válečné asociace jsou běžným mostem starých lidí s jejich mladými lety obecně. To potom hledám v literatuře podrobnosti a zážitky z výletů dodatečně košatí. Užil jsem si jich několik i na tomto výletě a přirozeně i po něm, když jsem to zpracovával.

Příště: Brémy

Zdroj foto: inernet

< Předchozí		Další >