Naleziště, dokládající osídlení řady míst již v pravěku, nejsou přirozeně tak atraktivní jako pozdější hrady a zámky, samozřejmě lépe dochované. Z kdysi opevněných hradišť do dnešních dnů zůstaly sotva patrné základové obrysy, nejlépe patrné na leteckých fotografiích. Už v minulosti vznikly komentované soupisy takovýchto míst, připomenu aspoň počátkem 90. let vydané Archeologické památky. Nyní k nim přibývá Archeologický atlas Čech, přichystaný autorským kolektivem vedeným Martinem Kunou.

 

 

Nedávno vydaná publikace, zacílená toliko na českou oblast, se vyznačuje mimořádnou podrobností údajů, ale především obrazovou výzdobou - tvoří ji jak (mnohdy letecké) fotografie krajiny, tak přehledné mapy se zakreslenými historickými areály, nechybí vyobrazení nalezených předmětů ani názorné (prů)řezy zkoumanými objekty. Navštívíme jak odlehlá místa na venkově, tak třeba hlavní město Prahu, pod jehož dlažbou se také skrývá dávná minulost.

Pozoruhodný je rovněž záběr informací: kniha zahrnuje jak stavby skutečně pravěké, tak ty, které zanikly později a jejichž historii lze rekonstruovat i díky písemným záznamům. Tak se setkáme se středověkými osadami, z nejrůznějších příčin opuštěnými, ale také vesnicemi, které zanikly až po poválečném odsunu německého obyvatelstva. Dočteme se však i o dalších zajímavostech, třeba o dávných obchodních trasách (např. Zlatá stezka), o menhirech a jeskyních, o lomech, v nichž se těžil kámen, nebo o dolování zlata.

 

Každé heslo z více než stovky položek má pevnou strukturu: nejprve je stručně charakterizován význam dané lokality, poté následuje vylíčení její historie (pokud ji lze spolehlivě doložit), a vývoje odborných průzkumů. Nejrozsáhlejší je pak popis, který přibližuje, co vše se zachovalo a čeho by si měl případný návštěvník všimnout.

Poté následují odkazy na další literaturu, padne zmínka o případných rizicích, kterým bychom byli během návštěvy vystaveni, a dokonce jsou připojeny navigační údaje včetně nejsnazšího přístupu k dané oblasti. Mezi jednotlivými hesly pak nalezneme i několik vsuvek, které se zaobírají rozličnými aspekty archeologie jakožto vědního oboru (např. ve vztahu k přírodním vědám, k poznání a výkladu minulosti, k někdy až destruktivní činnosti amatérských hledačů apod.).

Kniha dokládá, že v některých lokalitách se nezávisle na sobě vystřídala dokonce řada osídlení, oddělených tisíci či desetitisíci roky. To platí např. pro přírodní rezervaci v okolí jihočeského rybníka Řežabinec, který se rozkládá mezi Lhotou u Kestřan a Ražicemi, k nimž má rozhodně blíž nežli ke staroslavné Putimi, pod jejíž hlavičkou příslušné heslo nalezneme. Na malém prostoru, kdysi přiléhajícím k jezeru (z něhož teprve Švamberkové vybudovali rybník), archeologové napočítali několik desítek sídlišť lovecko-sběračských populací, které toto místo obývaly v neuvěřitelném časovém rozpětí - od nejstarších obyvatel nás dělí možná až 300 000 let, od nejmladších pouhých sedm tisíc roků.

 

Musíme se smířit s tím, že výběr lokalit je přece jen výběrový, a tudíž omezený - některé podle mne významné prostě bychom marně hledali (mám na mysli třeba v raném, ještě předkřesťanském středověku násilně zničený Hradec u Němětic). Nic to však nemění na skutečnosti, že vznikla reprezentativní publikace o nejen důležitých, ale také v dějinném kontextu výmluvných či příznačných místech.

Martin Kuna a kolektiv: Archeologický atlas Čech.
Vydaly Archeologický ústav AV ČR a nakladatelství Academia, Praha 2015. 520 stran.

Hodnocení: 100%

Ukázka: http://www.academia.cz/files/ukazky/9788020025265/ukazka.pdf

Foto: kniha

< Předchozí		Další >