Existuje nespočet způsobů, jak poznat neopakovatelnou krásu města. Dívat se z věží z ptačí perspektivy, obdivovat neobvyklé pohledy na historická náměstí, červené střechy domů, na řeku Vltavu, její mosty i nábřeží, to vše patří k nezapomenutelným zážitkům.
V minulosti věže, které nepatřily církvi a jednotlivým kostelům, byly většinou v majetku obce. Byly součástí opevnění; byly to takzvané věže strážné, které se na noc zamykaly. Často sloužily jako hlásky: ohlašovaly se z nich troubením požáry. Z některých věží zvony odbíjely čas, u některých bývaly celnice při vstupu do města, některé věže sloužily jako skladiště.
Jen z velké výšky lze zjistit celkový počet pražských věží. Nedávno se o to pokusilo pár odborníků, kteří z leteckého pohledu jen v centru města napočítali na 120 nejvýznamnějších věží, které vyfotografovali, přesně zdokumentovali a změřili. Celkový počet všech pražských věží odhadli asi na tisíc, nepočítaje v to věžičky měšťanských domů. Nejvzácnější a nejkrásnější věže jsou dnes zpřístupněny. Každá z nich nabízí jiný, neopakovatelný pohled na město.
Staroměstská mostecká věž byla odpradávna vstupní branou na Karlův most ze Starého Města. Je považována za nejkrásnější bránu gotické Evropy a nejpůsobivější dílo civilní gotiky na světě. Byla dokončena před rokem 1380 jako součást opevnění Karlova mostu. Je dílem huti Petra Parléře, stavitele Karlova mostu. Tento skvost gotické architektury vznikal asi čtvrt století a pracovala na něm stovka kameníků.
Zcela jiný je pohled na město nabízí Malostranská mostecká věž na protější straně Karlova mostu. Byla postavena na místě starší věže románské po roce 1464; její podoba navazuje na koncepci věže Staroměstské, není zde však původně plánovaná sochařská výzdoba. Oddělena branou s cimbuřím stojí vedle ní starší a menší mostecká věž románského původu z doby kolem roku 1170.
Další pohled na Malou Stranu nabízí věž v sousedství známého chrámu sv. Mikuláše. Věž, zvonici či hlásku, postavil stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1755. Věž patřila Malostranské obci, nikoliv církvi, což dokládá znak Malé Strany nad vchodem. V 90. letech byla věž rekonstruována a interiér byl upraven pro zpřístupnění veřejnosti. K ochozu ve výšce 65 metrů vede 299 schodů. Jiný pohled nabízí věž Staroměstské radnice, kdysi sídla samosprávy Starého Města. Jádrem komplexu radnice byl nejstarší gotický dům, k němuž byla ve 14. století přistavěna mohutná hranolová věž vysoká 66 metrů.
Další zajímavé pohledy na město poskytuje pozdně gotická Prašná brána z roku 1475, která byla postavena jako součást opevnění a zároveň jako vstup do Starého Města. Tudy vcházely do města korunovační průvody českých králů. Brána má bohatou sochařskou výzdobu provedenou většinou stavitelem Matějem Rejskem. V 19. století byla novogoticky přestavěna. Je vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 44 metrů, točité schodiště má 186 kamenných stupňů. Dnešní název Prašná pochází z 18. století, kdy bývala skladištěm střelného prachu.
Nad budovami Klementina, sídla Národní knihovny, se tyčí Astronomická věž, vysoká 52 metrů. Na vrchol vede 172 točitých schodů. Na kupoli věže je olověná socha Atlanta, který drží zeměkouli. Historie věže úzce souvisí s univerzitním vzděláním, v němž důležitou roli hrála matematika a astronomie. Kolem roku 1750 zde byla započata astronomická a klimatická pozorování a měření a věž byla osazena astronomickými přístroji. Roku 1775 zde byly zahájeny soustavné záznamy meteorologických a klimatických měření, která se zde konají dodnes. Od roku 1842 bylo z Klementina ohlašováno poledne mávnutím praporu, které bylo doprovázeno dělovou salvou z Hradčan.
Petřínská rozhledna, vysoká 60 metrů, stojí na vrchu Petřín v nadmořské výšce 327 metrů. Byla postavena v roce 1891 jako kopie Eiffelovy věže v Paříži. Rozhlednu tvoří osmiboká ocelová konstrukce uprostřed s tubusem pro výtah a dvojím točitým schodištěm s 299 schody.
Zdroj: podklady Prague City Tourism
| < Předchozí | Další > |
|---|