Svědomí proti násilí. Nadčasová kniha Stefana Zweiga

Čtvrtek, 09 Říjen 2025 06:00 Taťána Kročková

Zweig Svedomi titul Nakladatelství Prostor nově vydalo filozofickou esej rakouského spisovatele Stefana Zweiga, kterého možná znáte z dob svých studií, pokud zrovna nepatří mezi vaše oblíbené autory. Kniha se jmenuje Svědomí proti násilí a přibližuje obhajobu svobody jako nejvyšší morální hodnoty v zápase dvou historických osobností: Kalvína a Castellia. Smysl znovu vydat tento historický spis poukazuje na stále aktuální a nadčasové téma, které zdůrazňuje důležitost základních lidských hodnot jakými jsou svoboda, tolerance a lidskost oproti násilí v totalitních režimech.

Spis jsem si vybrala z lásky k filozofii, kterou jsem studovala, a také obdivu k tomuto autorovi, od něhož znám další díla, která znáte možná také i vy: Marie Stuartovna, Netrpělivost srdce, Marie Antoinetta, Léčení duchem a mnohá další. Kniha Svědomí proti násilí vyšla poprvé v roce 1936, kdy se pomalu ale jistě dostával do popředí nacismus. A bylo to v podstatě už jen pár let před smrtí autora, který byl židovského původu a politické události této doby velice špatně nesl. I když druhou světovou válku strávil s manželkou v emigraci, nebyly mu lhostejné osudy světa. V roce 1942 ve věku 60 let spáchal sebevraždu otravou barbituráty společně s manželkou, kdy byli oba nalezeni bez známek života ve svém domě v Brazílii.

Svědomí proti násilí je kniha psána na způsob filozofické eseje, myšlenky v ní jsou nadčasové a silně se dotýkající morálních hodnot a cti. Hlavním motivem knihy jsou postavy z 16. století, a sice zakladatel kalvinismu, reformačního křesťanského směru protestantů, Jan Kalvín, a jeho odpůrce, humanistický učenec teolog, Sebastian Castellio. Vlivem pohnutých politických událostí té doby a pronásledování a upalování odpadlíků církve, došlo také k neblahé událostí, jakou bylo upálení španělského teologa Michaela Serveta v roce 1553. I když to údajně nebylo přímo Kalvínovo rozhodnutí, stává se představitelem omezování svobody, fanatismu a náboženské nesvobody. Učenci a humanisté jako Server a Castellio jsou naopak představiteli svobody, tolerance a lidskosti. Spis doporučuji si přečíst a na závěr dodám několik silných myšlenek z tohoto Zweigova nadčasového díla.

Ukázky z knihy:

Právě tehdy, když chápeme svobodu už jako návyk, a ne jako nejsvětější vlastnictví, vyraší ze tmy pudového světa tajemná vůle, aby ji znásilnila; vždycky, když se lidstvo příliš dlouho a příliš bezstarostně těší z míru, zmocňuje se ho nebezpečná zvědavost po opojnosti síly a dostává zločinnou chuť na válku. Neboť aby historie pronikla dál ke svému nezbadatelnému cíli, přináší čas od času nám nepochopitelné zvraty, a tak jako bouřlivému přívalu neodolají ani nejpevnější hráze a náspy, tak se potom zhroutí i zděděné hradby práva; v takovýchto úděsných obdobích se zdá, jako by se lidstvo vracelo nazpět ke krvavé zběsilosti smečky a k otrocké poslušnosti stáda.

Potomstvo nepochopí, proč jsme znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo. (Castellio v De Arte Dubitandi, 1562)

Všechny diktatury začínají s nějakou ideou. Ale každá idea nabývá tvaru a barvy teprve skrze člověka, který ji uskutečňuje.