Otec. Jsou věci, které by (ne)měly uniknout na veřejnost

Pondělí, 03 Březen 2025 06:00 Aneta Jezerská

otecP Tato kniha, mě bezesporu dostala a to se vším všudy. Nejraději bych nechala jenom tuto větu, ale pokusím se napsat více. Už obálka naznačuje, že je to Otec z katolické církve, ale to, co se všechno dočtete, vás nenechá klidnými. Podtitul je, jsou věci, které by neměly uniknout na veřejnost, ale já jsem tedy moc ráda, že o nich vím, a že jsem si knihu mohla přečíst.

Po dočtení jsem měla tendenci napsat hlavní postavě hned email nebo dopis, jak je mi to líto, co se jí přihodilo, a že má mou podporu už jenom v tom, že se s tímto silným zážitkem svěřila. Celou dobu mi přišlo, že je to moje kamarádka, která mi vypráví u vína, co zažila. Mám toho po přečtení knížky opravdu hodně v hlavě a nevím, jak to uchopit a napsat o tom recenzi.

Určitě asi všichni víme, že se tohle v církvi děje, že opravdu kněží nedrží celibát, nebo snad mají i potomky. Ale já pořád říkám, vždyť to po nich nikdo nechce, všichni přece žijeme normální životy, tak proč je nemají i oni, proč nemůžou mít normální a regulérní sex, mít ženy, muže, zplodit děti, žít v lásce, podle mě by se nikdo na ně za to nezlobil a už vůbec ne Bůh.

A teď trošku k příběhu, který se dočtete. Rebeka, hlavní hrdinka knihy, je úspěšná fotografka, které umřel táta a na jedné výstavě se sejde s otcem z církve, u kterého hledá pomocnou ruku, a tak se mu svěřuje se vším, protože jak sama říká, je to otec, kněz, ten jí určitě pomůže a třeba najde i nějakou víru. Ano, otec Patrik poslouchá a začne si Rebeku přivlastňovat i fyzicky. Ježíši, už jenom jak to píšu, tak jsem naštvaná, jak někdo zneužívá situace. I hlavní hrdince to přijde zvrácené, ale pořád si říká, stalo se to jednou, je to jenom člověk, je to chlap. Vlastně se úplně nenápadně stává obětí psychopata, maniaka, zrůdy, a má to teda i dopad na její psychické rozpoložení, skončí v nemocnici a chce se zabít.

Naštěstí se s tím svěřuje i nejlepší kamarádce z mládí, která je novinářka a díky ní tuhle knihu napsala, vydala a možná pomůže i jiným ženám, kterým se to stalo, anebo teprve stane.

Víte, tato kniha stojí za přečtení už jenom proto, že mně přijde, že takové toxické, psychopaty a maniaky, můžete potkat i mimo církev, a opravdu dá to hodně síly, ale sakra hodně síly, se z toho vymanit a najít zase normální smysl života, no, řekla bych, vůbec chuť žít i přesto dál. Stále nad Rebekou přemýšlím, stala se najednou součástí mého života, a jak říká ona v knize, už nemůžu vidět ani ten kostel. Doufám, že jsem vás svou rezencí neodradila, ba naopak, si knihu přečtete už jenom ze zvědavosti.

otec