Druhý den cestovatelského festivalu Culturea byl zaměřený na Brazílii – zemi kávy, tance a zábavy, což se snažil reprezentovat i nabitý program. Dopoledne patřilo dětem, které mohly využít prostorů ve zlínském zámku k různému vydovádění se. A ti starší nejen v rámci konajícího se Rektorského dne sportu mohli změřit své síly na turnaji v malé kopané.

 

 

Brazilský den využilo k prezentaci Centrum na podporu integrace cizinců, které sídlí ve Zlíně a nabízí cizincům mnoho důležitých a potřebných služeb, například sociální poradenství, kurzy českého jazyka, tlumočení a mnoho dalšího. První přednášku nazvanou Rio de Janeiro – známé jako „Cidade Maravilhosa“ měla psycholožka narozená v Rio de Janeiru  Marcia da Silva Lopes Švach s překladem jejího manžela Josefa. Kdo se těšil na nádherné fotografie kouzelného města doplněné o unikátní informace, musel být zklamán. Nápad těchto starších manželů prezentovat historii Rio de Janeira byl správný, ale ne pro převážně studentské publikum. Výklad nejprve přečetla paní Marcia portugalsky a následně pan Švach česky a o to bylo těžší všechny historické údaje a souvislosti vnímat.

Po organizátorském zásahu se přednášející trochu dotčeně stáhli a pustili dokument o Rio de Janeiru s českým komentářem, který paradoxně prozradil nejvíce. Dozvěděli jsme se tak například o karnevalu, na který je potřeba celoroční trénink a být v dané škole samby. Tanečníci se musí neustále usmívat a nepřestávat tancovat, ať se děje cokoliv. Vstupenka na sambodrom, neboli velkou tribunu pro 75 tisíc diváků stojí kolem 500 dolarů. Zmínka byla také o fotbale, kdy pan Švach prozradil, že každý sportovec působící mimo Brazílii (například fotbalisté hrající v Evropě), musí celý život dávat peníze na sport a vzdělávání dětí. Když pak přijede na nějakou akci hrát fotbal, vystupuje vždy zdarma. Tuto přednášku jsem nejen já vnímala trochu jako nevyužitou příležitost –návštěvníci dostali jen běžně dostupné informace a malou přidanou hodnotu.

 

Další přednáška o Brazílii byla mnohem živější a mohla za to moc sympatická Daisy Barbosa Ferreira Červenková, která se narodila v São Paulo a v České republice žije 10 let. Díky tomu mluvila česky a působila moc roztomile, když ji něco vypadlo a snažila se to říct. Nejprve řekla nějaké základní informace o Brazílii a pak promítala moc zajímavé fotografie z města i přírody. Popisovala trhy v São Paulu, které se konají každou neděli a dá se na nich koupit čerstvé ovoce, zelenina, ryby a také pastel – typické brazilské nedělní jídlo. Na dalších fotkách byla pak přehlídka brazilské fauny – od brouků a motýlů po opičky a hady. „Manžel miluje hady, já ne, já jsem radši, když je nevidíme,“ smála se a posluchači soucitně přikyvovali a smáli se opičkám, co kradou jídlo nebo kapybarám, které ve městě občas zavazí na cestě a musí se čekat, až odejdou. Hodinka utekla jako voda a stála za to.

Milovníci tance si poté mohli jít protáhnout boky na workshop samby a přednáškový blok završili manželé Vondrákovi provozující eshop Moje Brazílie. Helena Vondráková se z úvodu přiznala, že není odborník na kávu, ale naučit se o ní víc vzala jako výzvu. Nález kávy se datuje do 8. století a nyní se pěstuje v 700 zemí po celém světě. Existují tři kávovníky – arabský (káva arabica), statný (robusta) a liberijský (liberica). Mezi nejdražší druhy kávy patří Jamaica Blue Mountain pocházející z Modrých hor, kde je zvláštní klima s mlhou a srážkami a káva prošlá trávicím traktem – cibetky nebo slona. Zajímavostí je, že cibetka chovaná v zajetí kávu nejí. Následovala exkurze do alternativních způsobů přípravy kávy s komentářem, že „presso je alternativou ke starému způsobu přípravy kávy, který je jednoduše sexy“. Představila a popsala hario (překapávač), french press, džezvu, aero press a mocca konvičku.

Po vtipném kvízu o kávách od Lukáše Vondráka se přešlo k ochutnávce čajů, které byly všechny získány z vnitřní kůry stromů. První byl Lapacho, jež je přezdíván jako nápoj Inků a jde o antioxidant ničící mikroorganismy, které vyvolávají infekce. Vaří se 5 minut a dalších 15 by se měl luhovat. Dalším čajem byla jatoba přezdívaný velký strom. Používá se na léčbu všeho – od kapavky, přes problémy s prostatou až po kašel a záněty. Poslední byl čaj Catuaba, magický elixír pro muže i ženy s výraznými afrodizikálními účinky. Vondrákovi všechny navnadili mravenčením v páteři a nechali je vychutnávat jedinečnou chuť čajů.

 

Čaj příjemně zahřál na následující posezení venku u workshopu do světa perkusí, který měla pod palcem brazilská bubenická skupina Tam Tam Batucuda. V jejich středu stojí Miloš Vacík, který má prsty také v založení české školy samby. Nádvoří rozezněly a rozzářily usměvavé tváře sehraných šesti lidí, kteří nejprve předvedli nejslavnější rytmus samby s názvem Batucada. Poté Miloš Vacík pověděl něco o brazilské hudbě obecně, především o vlivu Evropy a Afriky a představil jednotlivé bicí nástroje. Velké bubny se nazývají surdo a v jednotlivých školách samby na ně hraje 200 až 300 bubeníků. Malý bubínek se nazývá caixa (kajša) a jde o pojítko orchestru. Další bylo chřestítko a zvonečky zvané agoga, které hrají 4 tóny. Menší bubínky jsou tamborim a repenique (repinik) – na ten se hraje paličkou a rukou. Po této exkurzi zahráli Tam Tam Batucuda ještě sama reggea s africkými vlivy, kde figuroval timba – lehčí bratr dřevěného bubínky djembe. Bubeníci se rozloučili západoafrickým afrem na šest osmin a mohlo se vyrazit na průvod.

Brazilský průvod městem mohl Zlínu ukázat, že se tady opravdu něco děje. Vepředu šli vlajkonoši, bubeníci z Tam Tam Batucudy a za nimi se to hemžilo capoeristy, kteří využili každého volného místa k ukázce svého umění. Nechyběli ani žongléři, dáma se stuhou a plno usměvavých lidí.

Když se dorazilo k zámku, po malé pauze mohla začít velmi zajímavá přehlídka capoeiry v podání zlínského a olomouckého klubu. Předvedli makulele neboli tanec s tyčemi a další jedinečné kousky spojené s výbornou prací noh a rukou. Předvedli se jak zkušení tanečníci, tak také menší cvičenci, pro které to muselo být jedinečným zážitkem stejně jako pro přihlížející. Následoval ještě workshop, který kvůli zimě probíhal vevnitř.

Cultureu uzavřela afterparty v klubu Blok, kde si jistě všichni organizátoři oddychli. Nic špatného se nestalo a dva dny zaměřené na Francii a Brazílii utekly jako voda. Zážitků bylo mnoho, nových informací taky a jednoduše to stálo za to!

Název akce: Culturea
Datum konání: 28. a 29. dubna
Místo konání: Zámek, Zlín
Pořadatelé: Fakulta mediálních komunikací UTB
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: autorka článku, Culturea

< Předchozí		Další >