Kultura21.cz

„Jakmile jsem si uvědomil, že toužím psát, chtěl jsem jakýmkoliv způsobem proniknout do knižní branže. Byl to můj velký sen, který se mi splnil,“ přiznává David Kaps píšící pod pseudonymem Alexander Stainforth, kterému letos vyšla historická romance Zapomeň na minulost, také mu vychází druhé vydání romantického příběhu Pod maskou nevinnosti v elektronické verzi a koncem roku by měla být na knižních pultech historická romance, jejíž pracovní název je Kletba lásky odehrávající se ve viktoriánské Anglii, v období, které ho velice přitahuje.

Knihy jsou součástí vašeho života od dětství. Jako malý kluk jste hodně času trávil v knihovně. Co jste rád četl? A co další zájmy, co vás ještě bavilo? Čím jste chtěl být?

Pokud si dobře vzpomínám, chtěl jsem být řidič autobusu (asi do sedmi let), ale oba víme, jak to nakonec dopadlo.  Mé záliby byly stabilní - když jsem si něco vybral, věnoval jsem se tomu naplno a dlouhodobě. A soustředil jsem se výhradně na svět knih. Četl jsem samozřejmě klasické knihy pro děti, ale ve dvanácti jsem se dostal k Stephenu Kingovi, Clivu Barkerovi, poté už to byla směs žánrů od hororů po romance. Jakmile jsem si uvědomil, že toužím psát, chtěl jsem jakýmkoliv způsobem proniknout do knižní branže. Byl to můj velký sen, který se mi splnil.

Brzy jste také začal psát a své první literární dílko jste napsal ve svých dvanácti letech. A první knihu Temný úplněk vydal v roce 2003 a to pod pseudonymem Alexander Stainforth, pod nímž píšete své knihy. Proč právě toto jméno? Byl to okamžitý nápad nebo hledání toho pravého pseudonymu, který čtenáře hned zaujme?

To je vlastně docela zajímavý příběh. Pseudonym Alexander Stainforth mi doporučil můj tehdejší vydavatel, když jsme připravovali vydání Temného úplňku. Nějak jsme cítili, že to jméno má správný zvuk a sílu. Navíc se hodil k romancím z Anglie, kterých jsem napsal nejvíc.

O sobě říkáte, že jste se jako spisovatel dlouho hledal a rád zkoušel změny, vyprávěl příběhy, ale romantika nakonec naplno zvítězila. Ve svých příbězích rád kombinujete romantiku s napětím. Proč právě romantika je hlavním tématem vašich literárních příběhů? Řada vašich knih jsou historické romance. Máte oblíbené historické období?

Romantika hraje v mých knihách významnou roli, ale snažím se do děje nastražit i nějaké pasti, tajemství, záhady… Zvyšuje to napětí i pro hrdiny příběhu. Myslím, že nám všem v reálném světě chybí romantika, žijeme ve velmi uspěchané době a poněkud se nám pozměnily hodnoty. Proto ji chci sobě i čtenářům věnovat alespoň v této formě, dovolit nám na chvíli snít, zažít dobrodružství, osudovou lásku i šťastný konec. Z historických období mě nejvíc přitahuje viktoriánská Anglie. Je to doba plná změn, a i když uměla být krutá stejně jako kterékoliv jiné období, cítím se v jejích kulisách příjemně.

Napsal jste několik úspěšných sérií jako je Temné vášně s Lady Jane, Krásná Karolína, s níž se dostaneme do doby vlády Rudolfa II nebo fantasy Pád noci či romanci Nevěsta na útěku. Letos se na knižních pultech objevuje vaše další historická romance Zapomeň na minulost. A už víte, o čem bude váš další knižní příběh? Co připravujete nového?

V plánu je toho opravdu hodně. Na březen je připraveno druhé vydání romance Pod maskou nevinnosti v elektronické verzi. Příběh zůstal v podstatě stejný jako v prvním vydání, jen jsme s redaktorem Josefem Snětivým učesali stylistiku, některá jména, odstranili jsme i pár přebytečných scén.

Rozpracoval jsem také několik novinek, ta nejaktuálnější má pracovní název Kletba lásky. Příběh jsem opět zasadil do viktoriánské Anglie a vypráví o tajemné věštbě, lásce a té nejkrutější zradě. Myslím, že pokud vše půjde tak, jak jsem si naplánoval, kniha by mohla vyjít ke konci tohoto roku. Kromě toho také samostatné tituly jako např. – Kráska a netvor, Zimní zámek, Něžná náruč větru, V zajetí vášně… Kde nacházíte inspiraci pro své příběhy? Pro historický román Květ zla, který vyšel v roce 2023 vás inspiroval hit Fleurs Du Mal od Sarah Brightman.

Věřím, že nápady jsou všude kolem nás. Přijdou s tónem, obrazem, chutí, článkem v novinách… A pak stačí příběh nasát a zpracovat do textu. Ale není to zase tak jednoduché, protože každý román má svého jedinečného vypravěče. Je to určitá forma, hlas, který musím najít, jinak nejsem schopný se do děje ponořit a rukopis dokončit. Hudba mi samozřejmě během samotného psaní pomáhá, zejména při dramatických scénách. Během redigování textu ji pak ale poslouchat nesmím – potřebuji totiž vědět, jak text působí bez kulisy a zda obstojí sám o sobě i v naprostém tichu.

Psaní vás velice baví a hlavně je to ta svoboda, že při něm můžete vstoupit do jakéhokoliv světa, zapomenout na realitu, zažít dobrodružství, o kterém můžete jenom snít. Máte při psaní také nějaké rituály?

Mezi mé rituály určitě patří již zmíněná hudba. A jelikož mám na stole horu papírů plnou poznámek, ve které se ale vyznám (většinou), před psaním nové knihy dojde zpravidla k úklidu. 

Některé vaše knihy vyšly také jako e-knihy a právě tato verze historické romance Ďáblova nevěsta, okamžitě po svém vydání v roce 2018 obsadila nejvyšší příčky prodejců e-knih. A co audio verze, mají některé vaše knížky také?

Jistě je to další způsob, jak oslovit nové čtenáře. V audio verzi ale nevyšla žádná. Problém je asi i v tom, že o ně příliš neusiluji, sám totiž audioknihy neposlouchám. Potřebuji před sebou vidět text, aby mi mohla fantazie naplno pracovat, pak se v ní dokážu ztratit. Poslech mě o tento úžasný zážitek okrádá.

Jako čtenář o sobě říkáte, že jste multižánrový a máte hodně oblíbených autorů. Kdo vás v poslední době zaujal, jaká knížka vás oslovila?

Po Vánocích jsem se ponořil do knih Stephena Kinga - během dvou týdnů jsem přečetl jeho „Nezbytné věci“, „Ústav“ a „Holly“. Teď se ale víc zaměřuji na českou literární scénu. Rád bych doporučil román „Alexandra“ od mé kamarádky Ireny Kellerové, který potěší všechny milovníky stylu Jane Austenové. Velmi mě zaujal také debut Marie Hamákové „Dvě tváře lásky“ a historická romance „V náruči pomsty“ od Lucie Kunešové. Pro mé věrné čtenářky mám tip na romantickou sérii od Sarah Parsley, která začíná knihou „Třetí zahrada“. A na závěr musím zmínit dílo, které je mi obzvlášť blízké - „Znamení ohně“, nejnovější román Hany Marie Körnerové. Je to nejen má kamarádka, ale také velký spisovatelský vzor.

A co volný čas, jak je rád trávíte? Co vám říká slůvko relax?

Poslední rok jsem si relax musel doslova naordinovat. Rád teď odpočívám, miluji procházky po Praze, často zajdu na večeři s přáteli. Dřív jsem byl workoholik, neznal jsem slovo STOP a pracoval jsem až do vypětí sil. V určité chvíli jsem si uvědomil, že na práci až tolik nezáleží a je potřeba život začít i žít.

David Kaps:

• Narodil se v roce 1982 v Kladně.
• Píše pod pseudonymem Alexander Stainforth.
• Knihy - Nevěsta na útěku, Past na ženicha, Květ zla, Něžná náruč větru, Falešná společnice, Zimní zámek, V zajetí vášně, Kráska a netvor, Před soumrakem, Ďáblova nevěsta, Krásná Karolína, Karolínina pomsta, Karolínina volba, Karolínino tajemství, Pád noci, Krvavá Mary, Pod maskou nevinnosti, Temné vášně 1: Lady Jane – Osudem prokletá, Temné vášně 2: Lady Jane – Dítě naděje, Temné vášně 3. Lady Jane – Volání minulosti, Stíny z domu temnoty, Harém, Tušení zla, Kočka na lovu, Temná vášeň, Temný úplněk…

Fotografie: Archiv Davida Kapse