Daniela Choděrová: Divadlo a kreativní práce jsou mojí bytostnou součástí

Daniela Choděrová: Divadlo a kreativní práce jsou mojí bytostnou součástí

Tisk

Daniela Choderova perexJe dvojnásobnou mistryní ČR v pole dance, což je tanec na tyči. Na scéně vystupuje ve vtipné komedii Cavewoman a je to podle ní jedna z nejlepších hereckých zkušeností. Vyzkoušela si také psaní scénářů a kromě divadla miluje Daniela Choděrová cestování a přírodu.

 


Divadlo vás zajímalo, ale nevěnovala jste se mu. Až v maturitním ročníku na gymnáziu jste se rozhodla to zkusit a podala si přihlášku na JAMU do Brna. A vyšlo to. Přijali vás. Neuvažovala jste o studiu v Praze na DAMU?
Uvažovala, ale vyhrála JAMU a byla to skvělá volba. Jednak si myslím, že vysoká je dobrý důvod k vylétnutí z mateřského hnízda a druhak tam byli naprosto výjimeční profesoři – Josef Karlík, Peter Scherhaufer, Jana Hlaváčková, Antonín Přidal, Petr Šmolík… A měla jsem štěstí i na spolužáky – scházíme se každý rok, letos to bude už pětadvacátý sraz!

Daniela Choderova 1

Daniela Choděrová - CAVEWOMAN - FOTO ALENA HRBKOVÁ

Jednou jste řekla, že máte velkou kliku, protože děláte něco, co vás baví a naplňuje. Takže jste svého rozhodnutí stát se herečkou nelitovala?
V žádném případě. Divadlo a kreativní práce jsou mojí bytostnou součástí. Samozřejmě, že můžu dělat i jinou práci - baví mě toho hodně, ale vždycky nakonec sklouznu k svobodnému umění.

Prošla jste několika pražskými scénami a v poslední době hrajete v divadelní adaptaci románu Barbary Nesvadbové Laskonky a ve vtipné komedii Cavewoman. Jak se cítíte v této hře, v níž na scéně vystupujete sama bez opory o partnera?
Je to jedna z nejlepších hereckých zkušeností. Veliká zodpovědnost, výzva, ale hlavně zábava. Musíte si umět diváky získat, bavit je a udržet si jejich pozornost. K tomu je ještě potřeba udr-žovat herecký nadhled, improvizovat a neztratit se v textu… je toho moc. Před každým představením se musím pořádně vyspat, aby mi fungovala hlava, aby to mělo takovou tu lehkost…

Daniela Choderova 2

Daniela Choděrová - LASKONKY - foto DNM

Nezůstala jste jen u herectví. Jste autorkou několika scénářů, co vás bavilo na jejich psaní?
Do psaní mě nutili už na JAMU… ale neumím psát do šuplíku. Takže vždycky všechno vzniklo z nějaké nutnosti a v šíleném časovém presu. To jsou základní okolnosti, které mě dostanou do „psacího flow“ a já se pak nemůžu odtrhnout a nepřestanu, dokud není hotovo.

Také jste z angličtiny přeložila divadelní hru Davida Mameta Edmond a román C. S. Forestera Africká královna. Ve vašem překladu hru uvádí Divadlo Palace. Co vás přivedlo k překladům?
To byla náhoda. Hlavně ten Mamet. Svým stylem je mi blízký a náhodou jsem zjistila, že Edmond ještě nebyl přeložen do češtiny. Také jsem v té době měla v hlavě výborného představitele titulní role, který byl pro mě inspirací. Ale k tomu už nedošlo…

Daniela Choderova

Daniela Choděrová - foto MATĚJ KAUTMAN

Jste herečka, zkusila jste psaní scénářů i překlady. A co režie, neláká vás?
Uvažovala jsem o tom a třeba mě to jednou potká. Zatím ale s úctou přenechávám povolanějším.

Vaším velkým koníčkem je pole dance, což je tanec na tyči, a jste jeho dvojnásobnou mistryní ČR. Jak jste se dostala k tomuto náročnému sportu a co vás na něm baví?
Jednoho dne mě napadlo, že pole dance je výborný způsob, jak si vyčistit hlavu. Když totiž visíte hlavou dolů čtyři metry nad zemí, tak nemůžete myslet na kraviny, jinak letíte. No a tak jsem si do tanečního studia chodila tříbit myšlenky a trénovat a ani ne za dva roky jsem se kvalifikovala na mistrovství světa v Londýně. Prý jsem jak Forrest Gump. Zkrátka to také byla náhoda, díky které jsem se naučila, že nic není nemožné a že je fajn přijímat výzvy a vystupovat z komfortní zóny. Vlastně sport celkově je pro mě svým způsobem druh meditace.

Patříte k lidem, pro které je jejich práce také koníčkem? Jak ráda trávíte chvíle volna?
Kromě divadla miluju cestování a přírodu. Děti už jsou sice dospělé a mají svůj život a zájmy, ale i tak věřím, že s nimi ještě na pár cest vyrazím. Ráda bych je oba vzala do Afriky, konkrét-ně do Rwandy a Konga, kde s fotografem Vláďou Čechem a „gorilím tátou“ Markem Ždánským pomáháme ochránit gorily. Tak mě napadá, že vlastně celý život mám kliku na lidi… na přátele, pro které bych skočila do ohně a oni pro mě také, na kolegy, kteří mě inspirují a motivují, a na rodinu, která je pro mě základ. Mám prostě štěstí!

Daniela Choderova 3

Daniela Choděrová - Afrika - foto VLADIMÍR ČECH

Daniela Choděrová:
Narodila se 9. 12. 1974 v Praze. Herectví vystudovala na JAMU v Brně.
Hraje v Divadle Na Maninách a agentuře Point.
Je autorkou scénářů k filmům Teambuilding a Dukátová skála, v nichž také hrála.
Z angličtiny přeložila divadelní hru Davida Mameta Edmond a román C. S. Forestera Africká královna.
Je patronkou Centra Locika, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím a Klubu Gorila, pomáhajícímu ohroženým zvířatům.
Je dvojnásobnou mistryní ČR v pole dance (tanec na tyči).
S bývalým partnerem, hercem Hynkem Čermákem má dvě děti.


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Balet a Twerk? V dnešní turbulentní době je třeba upoutat vždy netradičně

balet twerk 200Dva natáčecí dny, 15 lidí na place, 3 kamery, 1 jeřáb a 1 smeták, to je bilance tvorby kontroverzního propagačního videa baletu Národního divadla Brno s názvem Balet a Twerk. Jeho cílem bylo přiblížit ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Klid, ticho a útulno, to vždy o Vánocích obstarala maminka, říká operní pěvkyně Libuše Márová

libuse marova200I když paní Libuše Márová oslaví právě 24. prosince kulatiny, rozhovor byl nakonec o něčem jiném. Třeba o tom, jak jednou „oslavila“ Štědrý den v Amsterdamu či jak strávila silvestrovské „veselí“ v Oslo. V obou případech tam byla prac...


Literatura

Horáčkův Český kalendář nejen na rok

CeskyKalendar perexNa tři tradice navázal Michal Horáček ve své knize Český kalendář, která je zároveň jeho první básnickou sbírkou. Útlá knížečka obsahuje villonské balady rozdělené do cyklů inspirovaných ročním kolob...

Divadlo

Úspěšně lze cestovat do pravěku nejen na filmovém plátně, ale i na divadelních prknech

cesta-do-praveku 200Říká se, že pachatel se vrací na místo činu. Občas je těch pachatelů víc, třeba čtyři. A vracejí se na míst více. Třeba do Zlína a třeba do pravěku. Přesně tak tomu bylo v neděli 2. listopadu, kdy se ve zlínském Městs...

Film

Ženy v příliš velkých pánských košilích

sfz 200Dalším z filmů, které je možné zhlédnout na festivalu Severská filmová zima je norský film se zvláštním názvem Ženy v příliš velkých pánských košilích. Film v sobě spojuje osudy tří žen, které se proplétají navzájem v norském městě Trondheim. Na diváky ta...