Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Kdy jste začala psát? Vždycky jste věděla, že chcete být spisovatelkou?

Začala jsem psát už jako dítě a celý život jsem v tom pokračovala, ale kromě mojí rodiny tyto texty nikdo jiný nečetl. Velmi jsem si přála být spisovatelkou, ovšem nedávala jsem tomu velké naděje. Bylo to jen přání z kategorie nesplnitelných, protože jsem věděla, že pouze snaha nestačí.

Naše literární soutěž: Pohádka nebo příběh pro děti 

Jaké pro vás bylo umístění v literární soutěži, kdy jste se proslavila se svou první knížkou? Myslíte, že takové soutěže mají smysl?

Výhra v literární soutěži Albatrosu pro mě byla skutečným životním mezníkem. To, že moje první kniha Projekt pes se navíc dostala do katalogu Nejlepší knihy dětem, proměnilo moje snahy ve skutečnost. Jsem přesvědčená, že literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět, i pro lidi, kteří by se jinak styděli dát svoje texty přečíst cizím lidem. Přesně to byl můj případ. Bála jsem se, že někdo bude moji tvorbu posuzovat, ale zároveň je to první krok, bez kterého se to prostě neobejde.

Recenze: Kdo šije u Podolské? 

Co bylo dál? Jak dále pokračovala vaše spisovatelská kariéra?

Po vydání první knihy bylo všechno rázem jinak. Měla jsem svoji literární redaktorku, konal se slavnostní křest, Projekt pes byl na prvních příčkách v prodejnosti. Sen se stal skutečností. Začala jsem si víc věřit, a přestože o své tvorbě stále pochybuji a jsem nervózní, kdykoli ji dávám někomu přečíst, přece jenom už je to jiné.

Jak si vybíráte témata a co vás ovlivňuje?

Témata ke mně přicházejí sama, mám jich v hlavě vždy několik. Zásadně mě ovlivňuje moje dětství, které bylo krásné, můj vztah ke zvířatům a moje porozumění historii, které se snažím předávat dál jak v knihách pro děti, tak pro dospělé.

Recenze: Apatykář 

Co připravujete do budoucna? Teď vyšel Mnohokluk. O čem je a jak se vám psal?

Mnohokluk, sci-fi dobrodružná kniha pro děti, odehrávající se v paralelních vesmírech, vyšla před několika týdny. Psala se mi hodně dobře, chtěla jsem vytvořit zase něco jiného, než byla pětidílná série Sesterstvo pro dívky. Mnohokluk je velmi akční, sama ráda čtu sci-fi, takže jsem se snažila napsat jeho dětskou verzi. Do budoucna mám v plánu napsat jeho druhý díl, ale momentálně píšu knihu pro dospělé, bude to opět historický román založený na vyprávění pamětníků. Odehrává se před a během druhé světové války, takže to pro mě znamená hodně studia reálií a dobových zpráv.

Recenze: Pravda nebyla k dostání 

Jaké máte koníčky, zájmy, cíle? Zvládáte jiné zaměstnání nebo už se živíte jen výhradně psaním svých knih?

Mým největším koníčkem je můj pes, desetiletá fena československého vlčáka Mia. Chodím s ní na dlouhé procházky do lesa, to mě moc baví. Moc ráda se také scházím s kamarádkami, abychom všechno probraly, ale zatím se nám nikdy nepodařilo probrat všechno. Miluji čtení, chození do knihovny a po knihkupectvích. Dělám ještě drobnější překlady, živit se výhradně psaním je v České republice výsadou jen pár spisovatelů, je tu moc malý trh.

Foto: archiv Lucie Hlavinkové