O půvabně humorných jazykových i jiných potížích žáků Večerní přípravné školy pro dospělé v New Yorku

O půvabně humorných jazykových i jiných potížích žáků Večerní přípravné školy pro dospělé v New Yorku

Tisk

Pan Kaplan má stále třídu rád200Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih posledního století. Jiskřivý humor, spočívající v jazyce, jeho záludnostech a slovních hříčkách.

 

 

 

Třída profesora Parkhilla je vskutku pestrá, co student, to osobnost, osud, národnost a ojedinělý přístup ke zvládání zákeřností jazyka, který je nutné si osvojit, aby se dalo v nových podmínkách žít co nejlépe. Profesor Parkhill totiž na newyorské Večerní přípravné škole pro dospělé vyučuje angličtinu přistěhovalce z (nejen, ale převážně) východní Evropy. Studenti možná přicházejí a odcházejí, ale Hyman Kaplan zůstává. Protože pan Kaplan nejen, že má svou třídu rád. Pan Kaplan má STÁLE třídu rád. A je to dobře, protože jen od něj a skrz něj se dozvíme, co je „šivot v klopále“.

Jazykový vynálezce Hyman Kaplan se narodil ve znamení Vah (jako objevitel Kryštof Kolumbus, ke kterému se hrdě hlásí).

Příběhy o jeho dobrodružstvích se ale rodily ve znamení seriálu.

Na počátku byla povídka, kterou v roce 1932 poslal do týdeníku The New Yorker mladý sociolog Leo Rosten. Odehrávala se ve večerní škole pro dospělé, kde se přistěhovalci z různých koutů svě¬ta učí anglicky. Daleko vážněji a soupeřivěji než malí školáci, jenže o tuto vážnost usilují jazykem, který ještě neovládají. Povídka vzbudila takový zájem, že Rosten napsal z téhož prostředí druhou a třetí, a nakonec jich měl tolik, že je v roce 1937 mohl spojit do knížky. Jmenovala se Studia pana Kaplana, podle nejhorlivějšího žáka ve třídě. Tento „číhač na pánský saky“ v továrně na konfekci se totiž zmocňoval jazyka své nové vlasti s tak osobitou logikou a fantazií, že při tom „sestříhal“ a „sešil“ jazyk téměř nový.

Tak jako grotesky s oblí¬benými komiky vznikaly na pokračování, i příběhy jazykových klaunů volaly po nových pokračováních, ale Rosten s nimi nespěchal, spokojil se s novými vydáními první „série“. Skrze tu poznali pana Kaplana i čeští čtenáři, když v roce 1946 vyšla ve zpracování Pavla Eisnera pod názvem Pan Kaplan má třídu rád. Eisner zaměnil angličtinu v ústech Rosteno¬vých přistěhovalců za češtinu, aniž je přestěhoval z newyorské večerní školy do Prahy. Jeho počeštěný „Pan Kaplan“ se brzy stal četbou tak populární, jako by šlo o původní humoristickou četbu. Kaplanovské výroky kolovaly jako okřídlené citáty a ohmatané výtisky se staly brzy vzácností, tím víc, že v poúnorových dobách neměly příběhy o „emigrantech“ naději na nové vydání. To muselo počkat až do roku 1970, ale ještě předtím, počátkem slibných šedesátých let, pro¬nikl pan Kaplan na rozhlasové vlny v četbě na pokračování, kterou připravila brněnská literární redakce. Populární komik Jiří Štuchal, navíc výborný imitátor, rozehrával před mikrofonem všechny postavy v Kaplanově třídě včetně ušlechtilého profesora Parkhilla.

O několik let dříve, roku 1959, přibylo ke kaplanovskému „seriálu“ pokračování v angličtině, nazvané Návrat Hymana Kaplana. Nová knížka potěšila staré příznivce a získala mnoho nových. Svaz amerických ošetřovatelek poslal autorovi petici, aby k přebalu knihy bylo připevněno varování, „protože někteří naši pacienti v pooperač¬ním stavu se panu Kaplanovi smějí tak silně, že by jim mohly prasknout stehy“.

V roce 1963 měly vyjít obě knížky v jednom svazku. Pětapadesátiletý autor si svá dílka znovu přečetl, protože ho nakladatelé požádali o předmluvu, a dostal chuť napsat je znovu a jinak. S novými situacemi a postavami vedle starých, s novými gagy vedle známých. „Ve čtyřiceti je člověk lepší vypravěč než ve dvaceti, v šedesáti má jistější ruku než ve třiceti...“ Přepsaná a rozšířená série se stala zá¬kladem pro další českou variaci, poprvé vydanou v roce 1987 s názvem Pan Kaplan má stále třídu rád. Také tu přijali čtenáři s chutí a zájmem, který dodnes neslábne. Byl jsem rád, že jsem Leovi Ros¬tenovi mohl skoro až do konce jeho života (1997) posílat zprávy o zážitcích, které mi mnozí z nich svěřovali, například o tom, jak pro neutišitelný smích nad panem Kaplanem byli nuceni vystoupit z dopravního prostředku, anebo jak touto četbou zahánějí bolest či depresi.

V tomto duchu se v devadesátých letech rozvinul také rozhlasový seriál Pan Kaplan má stále třídu rád, jehož podtitul zněl „Jazyková hra na pokračování“. Chtěl jsem, aby se dramatizace školních příběhů obešla bez vypravěče a rozvíjela se jen v dialozích a prudkých diskusích, pro atmosféru ve třídě tak příznačných. To ovšem vyžadovalo, aby se do nich zapojovalo co nejvíce aktérů večerní¬ho vyučování, nevyjímaje ani pedagogy, v Rostenově knize – kromě profesora Parkhilla – jen letmo načrtnuté. Jazyková hra rozhlasového seriálu se tedy neome¬zuje na hru se slovy, ale přechází do hry s motivy a nápady mluvčích, s jejich vzájemnými vztahy a konflikty, které právě kvůli jazyku vznikají. Pan Kaplan by o tom mohl napsat celé seriály. A taky že napsal.
Antonín Přidal

Pan Kaplan má stále třídu rád

Leo Rosten: PAN KAPLAN MÁ STÁLE TŘÍDU RÁD
Rozhlasová dramatizace a režie Antonín Přidal

Osoby a obsazení:

Hyman Kaplan – Miroslav Donutil
profesor Parkhill – Ladislav Lakomý
Gus Matsukas – Jaroslav Dufek
profesor Kraut – Jiří Dušek
Karl Finsterwald – Arnošt Goldflam
profesorka Higbyová – Jana Hlaváčková
profesorka Pflaumová – Jana Janěková
ředitel Robinson – Jaroslav Kuneš
Norman Bloom – Jiří Tomek
Olga Tarnovská – Ivana Valešová
Zelda Moskowitzová – Eva Hradilová
Róza Mitnicková – Gabriela Ježková
Gina Caravellová – Monika Maláčová
reportérka a hlasatelka – Jitka Škápíková
sekretářka Schnepfová – Drahomíra Hofmanová

Celkový čas 4 hodiny 12 minut
Titul vychází na CDmp3 a jako Radiokarta.

Kompletní rozhlasová verze z roku 1998

Rozhlasový seriál vyšel ve zkrácené verzi na 2CD v roce 2003.

Více informací: www.radioteka.cz


 

Přihlášení



Anketa

Která je vaše nejoblíbenější česká vánoční pohádka?
 

Příběh muže, který přežil tři koncentrační tábory a na konci války unikl z hořícího pekla lodě Cap Arcona

Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině. Když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Poté, co se situace v jeho práci zhoršila, uprchl zpátky do Nizozemska a nějakou dobu se ukrýval.

Ignis Fatuus je kniha prosycena mytologií a hororovou atmosférou. Na Šumavu už nejspíše chtít jet nebudete

Na Šumavu asi v životě nepojedu. Autorce Petře Klabouchové se vydařil mistrný mysteriózní thriller, místy až horor, který umně vtáhne čtenáře do děje a už ho nepustí. Paní spisovatelka si šikovně pohrává se čtenářem do poslední chvíle jako kočka s myší, takže čtenář do poslední chvíle neví na čem je, vše však má promyšleno do posledního detailu, každá myšlenka má svou perfektně dotaženou pointu.

Banner

Hledat

Rozhovor

„Celosvětový úspěch Fifty Shades stvořil jednoznačně internet“

Tychtl Petr 200Nejúspěšnější knižní série posledních let, romanticko-erotická trilogie Fifty Shades od E L James, se dočkala pokračování. Po Padesáti odstínech šedi, Padesáti odstínech temnoty a Padesáti odstínech svobody získalo nakladatelství XYZ práva...

Praštěný nápad Kuny Elišky

Dvojalbum Evergreeny Heleny Vondráčkové přináší žánrové vlny a hudební skvosty

V letošním roce, kdy slaví Helena Vondráčková šedesát let pěvecké kariéry a kdy zaznamenala několik nemalých úspěchů, vychází i dvojalbum Evegreeny, jehož podtitul zní 60 let na scéně. Člověk by řekl, že jde o „bestovku“, ale ono je to trošku jinak. I když jde o 160 minut hudby, tentokrát nezní velké Heleniny hity, nýbrž písně, které jste už možná někdy někde slyšeli, ale na nosičích nikdy nevyšly.

Čtěte také...

Supraphon v září vydává audioknihy s díly tří významných autorů, kteří ovlivnili českou i světovou literaturu

supraphon200Pan Theodor Mundstock Ladislava Fukse, Směšné lásky Milana Kundery a komplet archivních i nových nahrávek s dílem Karla Čapka, to jsou tři významné audioknižní projekty vydavatelství Supraphon, které vyjdou letos v průběhu září. Supraphon tak uctí ...


Divadlo

Zlínská inscenace Válka Roseových nebude! pojede na GRAND Festival smíchu

valka roesovych200Inscenaci Válka Roseových nebude! hraje Městské divadlo Zlín od konce prosince 2021. Napsal ji bývalý ředitel divadla Petr Michálek pro sebe a svou manželku Kateřinu Liďákovou. Hra na pomezí skutečnosti a fikce, která se těšila po celý ...

Film

Tridsiaty ročník filmového festivalu v Sarajeve

sarajevo 200V Sarajeve sa od 16. do 23. augusta uskutočnil najväčší filmový festival v juhovýchodnej Európe a jeden z najväčších filmových festivalov v Európe Sarajevský filmový festival. Predstavitelia občianskeho združenia Obala Art Centar premietli počas to...