Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Kniha, která ihned zaujme svou obálkou i názvem. Před časem jsem si nedokázala představit, že bych s někým diskutovala o knihách a ejhle, už přes rok jsem členkou čtenářského klubu. Zajímalo mě, jak vypadá ten za mřížemi – ještě když anotace a doporučení na obálce slibují silný příběh.

A tím on opravdu je. Ukazuje syrovost života, který není černobílý. Proplétá osudy takovým způsobem, jakým bychom to opravdu nečekali. A ten závěr? Překvapivý. Negraduje jak jsme u příběhů zvyklí. Prostě je. A čtenář si musí představovat, co je za ním. Ale nebyla jsem z něj zklamaná. Zahřál mě u srdce. Dodal naději. A ukázal, že ať už uděláme jakoukoli botu, má smysl jít dál. Stojíme za to. A jednou chybou všechno nekončí. Ani tou další. Nebo další. A rozhodně na vše nemusíme být sami. 

Hlavními hrdiny příběhu, kteří jej vyprávějí, jsou Violet, Frank a Harriet. Violet si odpykává za mřížemi svůj trest za to, že vzala život. Sice díky nehodě pod vlivem alkoholu, ale to nijak neumenšuje pocity viny, které ji stravují. Za mřížemi pozná Knihomolku, Harriet, která vede ve vězení čtenářský klub. Na stará kolena chce být ještě užitečná, a tak se rozhodla dobrovolničit právě za mřížemi. A pak je tady ještě Frank, muž, kterému jedné noci vzala ženu.

Osudy Franka a Violet se proplétají způsobem, který nutí čtenáře přehodnocovat to, co si o nich zpočátku myslí. Nic tu není černobílé a kniha postupně ukazuje, že i zdánlivě jasné role oběti a viníka mohou být mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Právě díky střídání vypravěčů má čtenář možnost skládat si celý obraz. To, co se na začátku zdá být jasné, získává s každou další kapitolou jiný význam.

Největší přínos této knihy vidím v emocích a v tom, jak je autorka dokáže vykreslit. Každá z hlavních postav prožívá tu stejnou událost jinak a je moc zajímavé to s nimi prožívat, vidět a cítit zrovna ten jejich úhel pohledu. Každý z nich si nese svou touhu, bolest i vinu a vlastní důvody svého jednání. A právě realistické vykreslení jejich osobností a emocí je to, co mě na tom celém zaujalo úplně nejvíce.

Tohle rozhodně není kniha pro někoho, kdo čeká akci nebo prvoplánově šťastný konec. Staví spíš na obyčejně neobyčejných lidských příbězích, které se nenápadně proplétají a postupně skládají dohromady. Nedějí se tu velké dramatické zvraty, ale o to víc vynikají drobné momenty, které tvoří život sám. I závěr je spíš tichý – hořkosladký, ale zároveň hřejivý a uklidňující.

Název: Čtenářský klub za mřížemi
Originální název: How to Read a Book
Vydalo: Nakladatelství Jota
Autor: Monica Woodová
Přeložila: Tereza Suchá
Rok vydání: 2026
Počet stran: 320
Hodnocení: 90 %

https://www.jota.cz/ctenarsky-klub-za-mrizemi.html?gad_source=1&