Soubor Zvěrolékař a psí historky představuje výběr z autorových proslulých veterinárních memoárů, soustředěný na psy a jejich majitele. Nejde o román s velkou zápletkou, ale o sled epizod. Někdy jsou vtipné, jindy dojemné či melancholické, ale všechny spojuje laskavý vypravěčský hlas a hluboký vztah ke zvířatům i jejich lidem.
Laskavá, literárně střídmá klasika
Herriot píše jednoduše a přirozeně. Nesnaží se oslňovat, jazyk je civilní, dialogy blízké mluvené řeči a humor vychází především ze situací. Vypravěč působí jako někdo, kdo si večer sedl ke stolu a s klidem a mírnou sebeironií vypráví, co během dne zažil. Tento tón je jednou z největších kvalit knihy: čtenář má pocit autenticity, důvěry a bezpečí.
Nejoblíbenější příběhy – především epizody s rozmazleným pekinézem Tricki Woo – těží z jemného, suchého humoru a z opakování známých situací. Herriot mistrně zachycuje lidskou tendenci promítat vlastní úzkosti a přání do zvířat, aniž by své postavy zesměšňoval. Vedle komických pasáží však kniha nabízí i tiché, melancholické momenty: příběhy pracovních psů, stárnutí, nemoci a ztráty, podané s velkou zdrženlivostí a bez citového nátlaku. Právě v těchto méně nápadných epizodách bývá Herriot literárně nejsilnější.
Proč je Herriot stále oblíbený
Literární kritika Herriotovi vytýká především podobnou stavbu příběhů (obtížný případ, drobný lidský konflikt, veterinární zásah, uklidňující závěr) a idealizaci venkovského prostředí. Některé situace a společenské role působí z dnešního pohledu starosvětsky. Kniha neobsahuje ani napětí ani překvapivé zvraty, moderní témata v ní čtenář nenajde. Lidé se k Herriotovi vracejí proto, že nabízí klid. Zvěrolékař a psí historky fungují jako pohlazení. Jako připomínka, že on světě se dá vyprávět bez cynismu a že vztah mezi člověkem a zvířetem je jedním z nejupřímnějších, jaké máme.
Zvěrolékař a psí historky nejsou vyprávěním, které přečtete jedním dechem kvůli ději. Jsou knihou, ke které se vracíte po jednotlivých kapitolách. Nejspíš večer, v klidu, možná se psem u nohou. A právě v tom spočívá jejich síla i důvod, proč mají své čtenáře i dnes.
Autor: James Herriot
Překladatel: Eva Marxová
Žánr: venkovská memoárová próza
Nakladatelství: JOTA
Rok vydání: 2025
Počet stran: 488 s, pevná vazba s přebalem
Hodnocení: 75 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na Gypsy Jazz festivale sa predstavil legendárny saxofonista Bill Evans. Zveril sa nám, že by rád zahral aj na Pohode. Celý článok o akcii nájdete 
Kuchařka, která působí tak svěžím dojmem, jak jen to je možné. A to nejen svými recepty, ale i mimořádně bílou, pastelovou, čistou a vzdušnou vizáží. Nakladatelství Dobrovský by si zasloužilo za tuto kuchařku nějakou zvláštní cenu pro Nejčistší dojem z...
Renáta Fučíková, respektive její kniha Historie Evropy, získala nominaci na Magnesii Literu v oblasti tvorby pro děti a mládež. Oprávněně, tento obrazový průvodce dějinami našeho kon...
Oblíbený Den otevřených dveří s prohlídkami pro veřejnost chystá v úterý 8. září pražské Švandovo divadlo. Divadlem a jeho zákulisím provedou zájemce například herečky Bohdana Pavlíková, Natálie Řehořová, Marie Štípková, herec O...
Přežijeme-li v našem rodinném kruhu letošní vánoční svátky ve zdraví, můžeme se jít s dětmi podívat na nový animák, tentokrát, jak je patrno z názvu, na pokračování Sammyho dobrodružství s názvem „Sammyho dobro...