Život k nevíře má zvláštní kouzlo, které není zjevně patrné. Skrývá se a odhaluje jen velmi pozvolna. Poté vás chytí a nepustí. Cítíte se lapeni, okouzleni možnostmi zdánlivě skrytého světa, který vás vede stále dál a dál. Stojíte na rozcestí, zda-li věřit či nevěřit. Hranice mezi všeobecně přijímanou normálností a šílenstvím se někdy může zdát příliš tenká. Zabíhá až tam, kam jste si mysleli, že dojít nelze. Jste překvapeni vývojem události, který má velmi těžko uvěřitelný ráz. Lámete si hlavu s tím, co vás může čekat za pomyslným dalším rohem. Nezbývá nic jiného, než se nechat unášet poklidnými i rozbouřenými vodami širého moře, a to doslova.

Hlavní hrdinkou příběhu je tak trochu netradičně dvaasedmdesátiletá Grace. Důchodkyně a bývalá učitelka matematiky, kterou potkal nelehký osud v podobě tragického úmrtí jejího syna a posléze i manžela. Stala se osamělou, zahořklou vdovou, která nalézá klid pouze v opakující se dennodenní rutině a své milované matematice. O narušení jejího řádu se postará dopis o nečekaném dědictví. Její bývalá kolegyně a přítelkyně Cristine, kterou už mnoho let neviděla, jí odkázala dům na Ibize. Grace se to zdá jako čiré bláznovství, ale nakonec se přece jen rozhodne přijmout výzvu, kterou jí osud nachystal. Po příletu na ostrov zjistí, že situace kolem dědictví je mnohem více komplikovanější, než se na první pohled jevilo. Místo, aby došlo k objasnění, objevuje se stále více otázek. Jednou z nich, kterou se snaží Grace rozluštit, je záhada zmizelé Cristine. Oficiální verze je taková, že se pravděpodobně utopila při potápění v moři. Její tělo však nikdy nenašli. Do hry vstupují tajemné indicie, které nalézá v domě a starý mořský ostřílený vlk, instruktor v potápění a Cristinin kamarád Alberto. Grace se snaží se zarputilostí sobě vlastní nejen odhalit příčinu smrti své přítelkyně, ale i postupnými krůčky odhaluje mnohem větší tajemství, která jsou absolutně mimo její dosavadní chápání fungování světa. Boří to její jistoty, o které se vždy mohla spolehlivě opřít. Je okolnostmi přinucena začít úplně znovu, hlavně odpustit sobě samé. A začnou se dít zázraky.

Třetí kniha Matta Haiga, kterou jsem četla. Po úspěšné „Půlnoční knihovně“, která se mi vážně moc líbila a obsadila čestné místo v mé knihovničce, stejně jako „Kniha útěchy“, ke které se ráda vracím. Je „Život k nevíře“ těžko uchopitelný. Ve smyslu jestli se mi líbil, nebo vlastně nelíbil. S určitostí mohu pouze říci, že mě minimálně něčím oslovil. Námět má potenciál, ale zpracování příběhu je chaotické. Nelze zařadit do žádné škatulky. Možná to byl účel. Objevuje se zde vše zamyšlení, záhada, sci-fi, seberozvoj, detektivka, tajemno, mimosmyslové vnímání, thriller, důraz na rodinu a tradice, ekologie, záchrana životního prostředí, umírání, vina i odpuštění, přátelství, partnerské vztahy. Nevím, jestli jsem na něco nezapomněla. Autor skáče z jednoho tématu hned do druhého. I když jako celek to celkem drží. Přirovnala bych to k tomu, když si představíte rozličné rozbité nádobí a z těch střepů se snažíte slepit například úplně novou misku, která vypadá nakonec překvapivě dobře a originálně. Soudržnost se ovšem může brzy rozpadnout, je třeba s ní zacházet velmi opatrně. „Život k nevíře“ určitě není pro každého, ale své fanoušky a čtenáře si jistě najde a já popřemýšlím, jestli si ji nepřečtu ještě jednou.

Název: Život k nevíře
Autor: Matt Haig
Nakladatelství: Kontrast
Počet stran: 408
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 80%
https://www.nasenakladatelstvi.cz/produkt/zivot-k-nevire