Kultura21.cz

Symbolicky na Světový den svobody tisku, který je dle OSN 3. května, vydává nakladatelství LEDA v edici Agora knihu Petra Žantovského CENZURA versus SVOBODA SLOVA.

"Cenzura je je náhradou za diskusi, polemiku, argumentaci. K cenzuře jako k formě vrchnostenského násilí se uchyluje mocenská elita, která nedokáže přesvědčit o svých idejích, o svých politických praktikách a o své perspektivnosti a užitečnosti pro většinu obyvatel."

"Cenzura je plodem společnosti, výrazem našeho vlastního strachu z poznání a pravdy. Politická korektnost je společenská praxe nazývání věcí jiným než pravým jménem. je to kodifikované lhaní, uzákoněné pokrytectví Jestliže nesmíte něco nazvat tak, jak to je, pak odtud je jen krůček k tomu, abyste o tom už vůbec nesměli mluvit. A tomu se jaksi tradičně říká cenzura."

Docent Petr Žantovský (*1962) je vysokoškolský pedagog, mediální analytik,novinář a publicista.Knihu rozdělil do dvou linií.V úvodu a závěrunajdeme dvě studie o cenzuře jako fenoménubujícímu u nás a v okolní Evropě.Jádrem knihy jsoupak komentované ukázky z dějin a různých podobcenzury. Celý text je varováním před tím, aby selidé násilím (podle Orwellovy knihy 1984), či dokoncedobrovolně (podle Huxleyho románu Konec civilizace aneb Překrásný nový svět) nenechali zbavit svobody slova. Bez ní žádná další svoboda nemá smysl a de facto ani nemůže existovat.

"Dejte mi právo svobody slova, a já si jím zajistím všechna svá ostatní práva." "Jestliže si necháte vzít své právo svobody slova, jak zabráníte, aby vám nevzali i ostatní práva?"Autor zde odkazuje na usneseníValného shromáždění OSN 48/432 z 20. 12. 1993, kde státy deklarovaly, že svobodná, pluralitní a nezávislá média jsou nedílnou součástí demokratické společnosti.

Kniha je určena široké veřejnosti, ale zároveň je koncipovaná též jako učebnice pro vysokoškolské studenty.Eseje na téma cenzury a svobody slova z dávné a nedávné historie, ale i z aktuální současnosti, jsou relevantním studijním textem k diskusímpro studující historie a médií.Dílo má všechny parametry odborné publikace, a přesto je psáno velmi čtivým stylem, čtenáře nutí přemýšlet, ale nechá ho i zasmát se.

Inkvizice a současnost

Pro dnešní čtenáře je inspirativní porovnání způsobů omezování svobody slova v dávné i nedávné minulosti s naší internetovoudobou. "Dnešní systém", slovy autora,"nevytváří motivaci pro občana,znejisťuje jeho perspektivy, vládne mu hloupěa nesmyslně. A stejně jako ten minulý, i tento režim si pomáhátím nejbanálnějším způsobem, jakým umí,totiž cenzurou."

Docent Petr Žantovský v knize s akademickou přesností vymezuje základní pojmy, rozebírá právní kategorie a připomíná hlavní milníky historie cenzury. Skrývané a zapíranéformy cenzury považuje autor za stejně odpudivé nebo dokonce horší, než byly metody inkvizice. Současnou cenzurní praxi dělí zhruba do těchto kategorií: nepsaný zákaz; cenzura ostrakizací; cenzura mlčením a ignorancí; a cenzura ekonomická, a píše: "Všechny formy se obvykle uplatňují vůči osobám nežádoucím pro vládnoucí elity této epochy. V tom smyslu jsou tyto „demokratické“ cenzurní praktiky stejně odsouzeníhodné a totalitarizující jako předchozí formy cenzury v minulosti."

Cenzura versus svoboda

Historie cenzury a svobody slova

Práce Petra Žantovského vhodně doplňuje dřívější publikace na téma svobody slova důrazem na český kontext. Před třemi lety vyšel v češtině překlad obsáhlého díla Jacoba McHangamy Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě (recenze Kultury21 zde). Tato kniha se věnovala více než dvoutisícileté historii problematiky omezování projevu v Evropě a ve světě. Text docenta Žantovského přibližuje studentům i nejširší veřejnosti věčný střet cenzury se svobodou slova v našich domácích reáliích, ale i on ho částečně zasazuje do světového kontextu. Knihu totiž doplňují eseje významných myslitelů od Johna Stuarta Milla a George Orwella přes Thilo Sarrazina, Anthonyho Brownea, Alaina de Benoist a Marka Steyna až po Karla Havlíčka Borovského a Vlastimila Vondrušku.Studenti i běžní čtenáři zde dostávají slušnou porci materiálu, aby si mohli udělat vlastní názor.

O knize napsali

Politolog, docent Petr Robejšek, si všímá, že kniha Petra Žantovského CENZURA versus SVOBODA SLOVA přichází právě včas. "Dějiny lidstva se dají číst jako boj o právo říci, co se děje. Vládnoucí a ovládaní na to mívají rozdílné názory a demokracie se pozná podle toho, že si je vyměňují. Ale čím horší vláda, tím méně stojí o zpětnou vazbu zdola. A proto je intenzita sporu o svobodu slova svědectvím o stavu demokracie."

Také spisovatel a bývalý redaktor BBC v Londýně Benjamin Kuras knihu hodnotí jako "dílo naléhavě potřebné a včasné". "Cenzura je příznakem nemocné společnosti, jejíž vládci se tak brání před myšlenkami, které považují za ohrožující svou mocenskou hegemonii“. "Sotva asi najdeme pro cenzuru přesnější definici, než nabízí Petr Žantovský. Dokumentuje ji svižně psanou a erudovaně probádanou historií cenzury od občasných zákazů v antickém Římě přes pálení zakázaných knih ve středověku až po dnešní „boj proti dezinformacím“.

Demokracie a diskuse

Edice Agora se na kontroverzní témata, určená k otevřené diskusi na sokratovské agoře, zaměřuje; a za to, že na Agoře žádná cenzura být nesmí, patří dík především řediteli a šéfredaktorovi nakladatelství LEDA dr. Rudolfu Červenkovi. Agora nikomu své názory nenutí ani nikoho necenzuruje. Na Agoru chodí inteligentní čtenáři pro inspiraci. Právě jim je určena i tato kniha.

Franz Kafka napsal: "Píšu odlišně od toho, co mluvím, mluvím odlišně od toho, co si myslím, myslím odlišně od toho, jak bych měl myslet, a tak to vše přechází do nejhlubší tmy." Nedopusťme novou dobu temna! Podmínkou fungující demokracie je svoboda projevu a svoboda šíření projevu. A samozřejmě i svoboda po projevu. Starořecký dramatik a filosof Euripides už v 5. stol. před Kristem věděl, že "nesmět říkat, co si myslím, je údělem otroků". Nebuďme otroky. "Demokracie je diskuse a bez diskuse není demokracie".[T.G.M.] Cenzura je principiální chyba a vstupní brána do totality. A přesně to je celé poselství knihy.

https://leda.cz/Titul-detailni-info.php?i=1048