Město nad městem

Vynikající román Lucie Brejšové Město nad městem je přímo nabitý dějem, postavami, emocemi, myšlenkami, místy i prolínající se minulostí s přítomností. Je to příběh o naplněném životě, mladého muže, který nebudete chtít odložit. Knížku vydalo nakladatelství Šulc-Švarc.

Kniha začíná scénou z roku 1939, kdy velmi mladý Francisco se svou matkou donou Anou pomáhají jedné ženě při porodu s využitím starých léčitelských tradic. Dozvídáme se, že jeho matka má dar léčitelství a její syn se od ní učí. Postava nekonečně dlouho žijícího Franceska se prolíná celou knihu, v níž se střídá několik časových linek. Současnost pak představuje hlavní hrdina Marco, který je architekt památkář a zabývá se záchranou a novým využitím starých staveb. Město nad městem je čtvrť Santa Teresa v Riu de Janeiro, kde žil do svých deseti let, než se rodiče rozvedli. Vrací se sem po dvaceti letech, kdy se rozhoduje o svém dalším životě. Čtvrť Santa Teresa se za tu dobu značně proměnila, stala se ostrůvkem staré koloniální architektury uprostřed výškových betonových staveb. Od místního pamětníka Franciska se dozvídá, jak to bylo s jeho rodiči, jak žily rodiny, které znal z dětství, a také o českých kořenech svého praděda Kopeska. A ještě před svou cestou do Česka se zamiluje do krásné Julie, která přijela z Evropy poznávat Brazílii, a dá nový směr jeho životu.

Knížka je tak zvláštně plná všeho, co jen lze. Rozvláčná, popisná, nekonečně vysvětlující a podrobně rozvádějící a analyzující snad každou myšlenku či představu velkého množství postav, u nichž se dozvídáme o jejich životním příběhu. Autorka se rovněž dotýká mnoha celospolečenských a ženských témat. Evokuje mi bohatě rozvětvený strom plný propletených větví, mentální bohatost, plnost, preciznost a dokonalost ve všech ohledech až tak moc, že mi chybí jakási prostá jednoduchost, mentální klid a možnost ponechat čtenáře, aby si někdy v klidu mohl jen díky náznakům doplnit děj, myšlenku, cítit emoci, přemýšlet si a rozvíjet představivost. Vnímám, že kniha představuje velmi bohatou mentální sféru autorky a její způsob myšlení, potřebu hodně toho sdělit, její opravdu bohatý intelekt i vnitřní svět a originalitu osobnosti, která není rozhodně tuctová.

Celý příběh je velmi kvalitně a vkusně napsaný, má hloubku, skvěle vybrané a poutavé téma, je precizně zpracovaný, nedá se hodnotit jinak než nejvyšším hodnocením. Myslím si, že Lucie Brejšová nezůstane jen u jedné knihy, psaní je její přirozeností a z knihy je cítit velký talent, který je potřeba využít. Takže autorce moc fandím a je třeba uznat, že je opravdu dobrá. Navíc se mi moc líbí, že si obálku ilustrovala sama.

O autorce

Rodiče ji úplnou náhodou vyrobili v Libyi, a i když se narodila už hezky doma v Čechách, faktem zůstává, že je made in Africa. Její rodina včetně maličkého jorkšírka bydlí v Praze, jen ona se pořád někde toulá. Do Londýna šla za láskou a touhou vyzkoušet si život v zahraničí, do Paříže za Sorbonnou, do Sevilly za sluncem a Velázquezem, do Itálie za starobylými kamennými vesničkami. Období studia a práce v různých zemích světa prokládá epickými cestami hlavně tam, kde nocleh stojí osm dolarů. V Jižní Americe se setkala s šamany a v Asii si osvojila přípravu pokrmů, jejichž chutě připomínají ohňostroj.

Do São Paula je zavedla manželova práce a bylo to poprvé, kdy si destinaci nevybrali, ale kdy jim byla vnucena. Brazílie. Země roztodivných přírodních krás, přátelští a věčně dobře naložení obyvatelé, město plné příležitostí a rajské pláže, co by kamenem dohodil, pro manžela dobrá pozice a zajímavý plat… Po třech vteřinách pečlivého zvažování nabídku přijali a do hodiny měli sbalené kufry. Sedm let pak do Evropy pašovali žabky Havaianas a rozdávali je přátelům. Sami vlastní dvacet osm párů.

Příběhy brazilských rodin, jejichž předci pocházely z Československa, a etnická i kulturní rozmanitost Brazílie i místní léčitelství a bylinkářství, které je díky bohaté vegetaci značně rozšířené, ji inspirovaly k napsání Města nad městem. V současné době připravuje další román z prostředí Paříže.

Město nad městem