Možná se podivíte názvu mého příspěvku, ale musela jsem nějak obhájit své postřehy o knihách staršího data. Prostě se to u mne děje. Na nočním stolku, v pracovně a občas i na komodě v obývacím pokoje se kupí knížky i audioknihy, které si chci přečíst, poslechnout, ale nějak se před ně řadí jiné. Někdy prostě není nálada na dané téma, jindy chybí chuť na psaní. Ale je škoda se o nich nezmínit. Pokud je nenajdeme na pultech knihkupectví či v e-shopech, určitě je objevíme ve veřejných knihovnách. Proto otvírám seriál s tímto názvem a věřím, že vás bude bavit. A taky se těším, že se přidají další kolegyně a kolegové z našeho magazínu.
Zmizelo slunce a přišla zlověstná tma
Okamžik, kdy se objevil hrůzný mrak po jaderném výbuchu a svět zahalila tma, nikdo z nás určitě nechce zažít. Obyvatelé Hirošimi v srpnu 1945 rozhodně o něco takového nestáli. Okamžiky hrůzy, bolesti i sobectví, s nímž každý hájil vlastní život stůj co stůj, byly k nesnesení. Každý někoho ztratil, živí záviděli mrtvým.
John Hersey vypráví v románu Hirošima příběhy šesti přeživších po útoku. Než vybuchla bomba, slečna Tošiko Sasaki byla na svém místě v práci, doktor Masakazu Fudžu si četl noviny na terase své soukromé kliniky, paní Hacujo Nakamura dlela ve své kuchyni, Eilhelm Kleinsorge, německý kněz, odpočíval na lehátku v misijním domě, mladý chirurg Terufumi Sasaki mířil s krví svého pacienta do laboratoře a reverend hirošimské metodistické církve Kijoši Tanimoto přijížděl k domu bohatého muže na předměstí. Těm všem se zhroutil svět v jediném okamžiku. Jejich osud se začal ubírat zcela jinou cestou, než měli v plánu.
Autor hodinu po hodině bez emocí popisuje, co vše se komu stalo. Nestraší, nekřičí, jen vypráví. Právě proto jsou smutek a hrůza obsažené ve větách daleko silnější a bolestnější. Vryjí se do myslí čtenářů a probouzejí jejich svědomí. Takové události nechceme prožívat a neměli bychom je znovu dopustit.
Román je dnes, s ohledem na současné události na Ukrajině, mnohem výmluvnější, než byl před časem. Hned každému naskočí otázky: Je vyhlazovací válka nezbytná? Je nutné zabíjení, i když snad slouží spravedlivému účelu? Odpovědět si musí každý sám. Bohužel, násilí je moderní. A taky pod pohrůžkou zbraněmi se lépe vládne. Proto je nezbytné podobné knihy publikovat, číst a naplňovat jejich odkaz.
Název: Hirošima (anglický originál z roku 1989: Hiroshima)
Autor: John Hersey
Překlad: Rudolf Červenka
Žánr: román
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2020
Počet stran: 200 stran
Hodnocení: 99 %
Otec lovec, matka kořist, ale co děti?
Prvotina Adeline Dieudonné Opravdový život ukazuje, jak je důležité se nepoddat okolnostem a postavit se proti zlému, které nás obklopuje. Despotický otec, jenž je především krutý lovec, pro ránu daleko nejde. Ženu má za služku a dceru křiví do stejné podoby. Matka by ji ráda ochránila, ale je slabá a vlastně už na odpor nemá sílu. Je jen služka a vzepřít už se neumí. Naštěstí stojí vedle dívky mladší bratr, který mnohé smí, hodně musí, ale krutost až tolik nevyhledává.
Život ve smutném bytě s tyranem není nic pěkného. Proto se staly z dětí spiklenci, kteří vedle hrůzy hledají krásu. Tu nakonec objeví, i když k ní nevede přímá cesta.
Působivé vyprávění z prostředí, které málokdo zažije, vytváří z drobných nitek silné pletivo příběhu – neotřelého, místy až krutého. Není snadné se osvobodit, ukázat správnou cestu, zvítězit nad krutostí.
Od prvních okamžiků hrdince fandíme, utíkáme s ní před tresty a radujeme se z úspěchů. Proto neželíme smrti jejího otce, vždyť si ji zasloužil. A věříme, že další běh dívčina života už bude mnohem klidnější – vždyť opravdu objevila krásu života.
A proč tahle knížka dlouho ležela na mém stolku? Protože k přečtení příběhu člověk potřebuje sílu, jinak nedokáže s hrdinkou držet krok! A já ji hledala skoro rok.
Název: Opravdový život (francouzský originál z roku 2018: La vraie vie)
Autorka: Adeline Dieudonné
Překlad: Šárka Belisová
Žánr: román
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2020
Počet stran: 224 stran
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: LEDA
| < Předchozí | Další > |
|---|