V nakladatelství HOST vyšla kniha Petra Šestáka s názvem Kontinuita parku. Není pro každého, ale s češtinou pracuje autor unikátně.

 

 

 

Na úvod musím pochválit decentní provedení obálky pracující s tělesy a žlutou a šedou barvou. Líbilo se mi, jak to celé působí a jak geometrické vzory dávají smysl až v závěru. Tvůrcem obálky je Martin T. Pecina, známý typograf a autor titulu Knihy a typografie.

Motivem knihy je návrat domů, nebo chcete-li ke zodpovědnému životu. Hlavní hrdina Josef se po letech studií a pobytu v cizině vrací do svého rodiště. Vzpomíná zde na své dětství, snaží se zapadnout a získává místo na učitele na místní škole. Ukazuje se, že maloměsto stále zůstává maloměstem a jeho záchytným místem je park.

Kontinuita parku začíná působivým předzpěvem, pokračuje kapitolou nazvanou A Město: Půdorys, B Město: Vertikální řez a přes Očistec dospívá k Epilogu. Autorův styl psaní je velmi zajímavý, a to především v servírovaném proudu. V celém textu není ani jedna přímá řeč, ani oddělených odstavců není mnoho a obecně se v textu střídá minulost se současností. Navíc jsou některá slova pouze opisována, a ještě i zvýrazněna velkými písmeny.

„Jak celá ta generace vzorných družstevníků stárla, pocit nostalgie v nich věkem kynul, stejně jako jim kynuly pupky a stehna a boky a zadky, a chtěli by si z celého toho neuváženého dobrodružství po Revoluci nechat jenom to, na co si zvykli, právě z toho důvodu, že na to už byli zvyklí, ale zároveň to, na co si nezvykli, to by zase klidně mohlo být jako dřív, jak byli zvyklí. Nekompatibilitu toho, na co si zvykli za Nového režimu, a toho, na co byli zvyklí za Starého, si neuvědomovali, vytvořili si zvyky, které šly kolikrát úplně proti sobě. Z toho vyplývá permanentní frustrace, kam jen ta doba spěje, nic není, jako bývalo, ještěže z rádia nám pořád dokola hrají ty staré dobré písničky, rádio a televize, to je oáza Zlatých časů.“ (str. 103)

Osobně jsem si na to vše musela dlouho zvykat, měla jsem kvůli popisovanému proudu problém udržet pozornost a nedokázala jsem se na to naladit ani na konci knihy. K Josefovi jsem se snažila najít sympatie, ale vůbec se mi to nedařilo a celý příběh kolem mě jako by jen proplul. Nicméně nepochybuji o tom, že spoustu čtenářů právě tohle zaujme a ocení autorovu hru s jazykem i některé názory.

Petr Šesták (nar. 1981) vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze, dva roky žil v obytné dodávce a křižoval Evropu s pojízdnou výstavou fotografií. Zkušenosti z nomádského života zachytil v poeticko-filozofickém cestopisu Kočovná galerie (2014). Ze zahraničních pobytů čerpal také ve své povídkové knize Štvanice (2015). V současné době žije především v Praze, provozuje analogové fotokabiny a organizuje kulturní akce v jednom malém příhraničním městě.

Kontinuita parku
Autor: Petr Šesták
Žánr: beletrie
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2021
Počet stran: 252
Hodnocení: 65 %

https://www.hostbrno.cz/kontinuita-parku/

< Předchozí		Další >