Yvetta Hlaváčová, bývalá česká reprezentantka v dálkovém plavání, držitelka řady titulů a rekordů včetně ženského světového rekordu při přeplavání kanálu La Manche z roku 2006, konečně poznala pravé štěstí. Jeho zdrojem však nejsou zlaté medaile a plavecké úspěchy. Jak došlo k přerodu poslušné, talentované holčičky ve světovou rekordmanku, rebelku a nakonec ve skvělou mámu a spokojenou manželku? O tom píše ve své knize Odsouzena talentem.

 

Očista mysli a ducha pod vodní hladinou

Už název napovídá, že plavecké nadání nepovažuje zrovna za výhru v loterii. Teprve po přehodnocení dosavadního životního rytmu a po ukončení sportovní kariéry se jí otevřel prostor pro hlubší poznání smyslu života. Bylo jí symbolických 33 let. Nastal čas pro vnitřní očistu. Ta bývá obvykle bolestivým procesem se spoustou přešlapů. Život v pravdě a lásce se nakonec stal Yvettiným ideálem, díky němuž pochopila, co je to opravdové štěstí. Cítila, že toto poselství potřebuje šířit dál, že se chce podělit i o své intimní myšlenkové pochody a životní zkušenosti. Už první stránky vás nenechají na pochybách, že svou zpověď pojala opravdu „z gruntu“.

Ukázka z knihy:

„Už takhle nemůžu dál. Musím objevit to, co hledám. Nutně!!! Ať je to porážka nebo výhra, zklamání nebo zadostiučinění. Chci ukončit plavecké touhy. Chci pochopit, proč a co hledám. Chci skončit s kariérou sportovce, abych mohla odložit masku muže a znovu v sobě objevit ženu. Přece takhle nemůžu bojovat věčně. Anglické vody musí ukončit moji dlouhou cestu. Rozhodnuto!“

Emotivní sdílení občas působí chaoticky. Možná je to i mísením časových rovin, kdy Yvetta vypravuje o svém dětství, drsných školních a tréninkových zážitcích, do toho vkládá myšlenky z období osudového rozhodnutí ukončit sportovní kariéru a zároveň připojuje své současné pocity a pohled na věc. Což snadno vzbudí dojem, že je osobou nevyrovnanou, zmítající se v přílivech dávné ukřivděnosti a momentální potřeby hlásat celému světu, že konečně objevila smysl života, že teprve teď je dokonale šťastná. To může čtenáře poněkud iritovat. Nad tím vším se však klene několik stěžejních poselství.

Neberte jim dětství!

To první je pro rodiče všech talentovaných děti, na něž Tulip Hlaváčová apeluje, aby si skrze své ratolesti neplnili vlastní ambice a touhy. Aby je nechali vyrůstat v prostředí bezpodmínečné lásky. Ona sama již od 10 let žila na internátu vzdálená od rodičů a měla pocit, že ji mají rádi, jen když zaplave na medaili. Proto je pro ni důležité, aby další děti nezažívaly podobnou psychickou trýzeň a dostaly šanci užít si dětství, jak se patří.

Děje se vám křivda? Neviňte celý svět a sami to změňte!

Hned na druhém místě je vzkaz pro všechny nešťastníky a nespokojence, kteří se stále beznadějně plácají na místě a za to, co je jim děje, dávají vinu všem okolo. Právě jim touží ukázat, že jen skrze sebepoznání a opravdové činy mohou svůj život změnit k lepšímu.

Je těžké hodnotit jen obsah, nikoliv autorku

Jelikož za celým obsahem knihy stojí skutečné autorčiny prožitky, je logické, že jako základ pro motivační sdělení použila životopisnou linii. Přesto (nebo právě proto) se čtenář asi neubrání tomu, aby občas nesrovnával její názory a zkušenosti s těmi svými. Někomu se zase může zdát, že to s tou naléhavostí poněkud přehání. Pro tento případ doporučuji pustit si rozhovor, který Yvette Tulip Hlaváčová poskytla Kamile Paličkové. Snad i vy z jejího projevu pocítíte tu vřelost, klid a vyrovnanost, které při četbě knihy Odsouzena talentem možná nejsou tak zřejmé, ale celkové vyznění hodně zjemní a náležitě dokreslí.

Jisté je to, že Yvettiným příběhem se rozhodně můžeme nechat inspirovat a srovnat si vlastní myšlenky a názory na uvedenou problematiku – stavění sportovních úspěchů nad osobní štěstí a zdraví.

Odsouzená talentem

Yvetta Tulip Hlaváčová

Žánr: Biografie a memoáry, Sport

Vydáno: 2020, Brána

Počet stran: 152

Hodnocení: 80 %

www.knizniklub.cz/knihy/474710-odsouzena-talentem.html

< Předchozí		Další >