Berlín roku 1943, ač to zatím tak nevypadá, blíží se konec války. Nacistická propaganda stále pokračuje ve vychvalováni všech dosavadních válečných úspěchů a slibuje brzké vítězství. Téměř všichni muži jsou na frontě a málokdo se vrátí zpátky. A tak se z Berlína stává město žen.
Jednou z žen je na první pohled dokonalá manželka a příkladná Němka Sigrid, s manželem ve válce. Žije se svou tchýní v jednom bytě, živoří z potravinových lístků, její dny jsou plné práce a starostí o domácnost a noci přerušované útěky do sklepa před nálety. Její jedinou radostí jsou návštěvy kina, kde však nechodí na filmy, ale aby oživila vzpomínky na jedinou lásku svého života. Tou není její manžel, ale muž, kterého poznala – Žid jménem Egon. To on jí dával každý den vůli vstát a žít svůj život. S ním mohla prožívat aspoň to minimum štěstí, co v životě měla. Ale ty dny už jsou pryč. Egon jednoho dne zmizel.
Kino ovšem její život provází i nadále a zase ho naprosto změní. Při jednom představení si k ní přisedne děvče jménem Erika – mladá pomocnice z jejich domu a požádá ji, aby až k nim dojdou příslušníci gestapa řekla, že do kina přišly spolu. Ačkoliv nemá důvod dívce důvěřovat a ve skutečnosti by ji – jako správná Němka – měla ohlásit, lže příslušníkům, že spolu opravdu přišly. Erika jí poděkuje, ovšem nechce prozradit, proč to všechno po ní vůbec chtěla. Sigrid Eriku stále sleduje a chce vědět co před ní ukrývá. Pro koho nakupuje jídlo z potravinových lístků sousedky, u níž vypomáhá? Komu nosí obnošené šatstvo, které je určené na frontu pro vojáky?
Po delším naléhání jí Erika vyhoví a ukáže Sigrid úplně nový a zároveň neskutečný svět. Ukáže jí tzv. ponorky – skrýše pro Židy po celém Berlíně. Tady nosí všechny věci a jídlo. Ukáže jí v jakých podmínkách žijí jen pro to, že jsou, kým jsou. Sigrid už ví, že to na co jí Erika upozorňovala, je pravda. Jakmile nahlédnete do tohoto světa, už
není cesty zpět. A Sigrid se ani vrátit nechce, protože někdy prostě musíte dělat to, co je správné. Čím více začne Sigrid pomáhat, tím více jí začíná docházet celá hrůza nacistické propagandy vůči Židům. Začíná si uvědomovat, že ty karikatury z pamfletů jsou skuteční lidé. Nevnímá už svět kolem sebe stejnýma očima. A jak se má přesvědčit, je to
pouze začátek, pustila se do nebezpečné hry a jediný na koho se může spolehnoutm je ona sama.
O autorovi:
David R. Gillham je New York Times nejprodávanějším autorem knihy Město žen. Než přešel do beletrie, studoval scenáristiku na University of Southern California. Po přestěhování do New Yorku strávil Gillham více než deset let v knižním průmyslu a nyní žije se svou rodinou v západním Massachusetts. Při psaní svého nového románu Annelies strávil šest let zkoumáním Anny Frankové a jejího světa, ponořením se do dostupného materiálu a cestováním po důležitých památkách jejího života.
Ukázka z knihy:
Na zastávce musí průvodčí v tramvaji vyklidit uličku, aby uvolnil místo pro vojáka opírajícího se o berle, který nastupuje bez pomoci pravého chodidla. Několik cestujících se předhání, aby mu uvolnili sedadlo, ale on, rudý v obličeji, všechny zdvořile odmítá. Poté, co začal Aufmarsch do Ruska, zažil Berlín invazi. Invazi armády znetvořených a zmrzačených mladých mužů. Před rokem úřady tvrdily, že mají válku prakticky vyhranou. Tiskový mluvčí partaje prohlásil, že vítězství Wermachtu v Rusku je nezvratné. Udeřila velká hodina! Tažení na východ rozhodnuto! Hlásaly titulky v B. Z. Průlom na východě pokračuje, věže Moskvy na dohled! Rádio hlásilo triumfální zprávy. Timošenkovy a Vorošilovy jednotky obklíčeny! Buďonného jednotky zachvátil chaos! Němečtí chlapci budou do Vánoc doma a že všech budou boháči. Při rozhlasových zprávách Berlíňané v kavárnách vyskakovali na nohy, salutovali a hřímali oslavné „Deutchland“ a „Píseň Horsta Wessela“.
Název: Město žen
Autor: David R. Gillham
Překlad: Helena Hartlová
Žánr: beletrie
Vydáno: 2020
Stran: 390
Vydalo nakladatelství: Nakladatelství Jota, s.r.o.
Hodnocení: 80 %
| < Předchozí | Další > |
|---|