V knižním klubu vyšla další kniha ze Světové edice Odeon, tentokrát Muži v mé situaci od Pera Pettersona.
Vše prozradí anotace
Když se člověku rozpadá život pod rukama, vždycky se ještě lze uchýlit do lékárny přestavěné na bar. Zejména na Štědrý den. Aspoň tak si počíná spisovatel Arvid, Pettersonovo alter ego, který po odchodu manželky propadl depresi ze samoty. Snaží se jí zbavit v náručí náhodných známostí, chce být pořád dobrým otcem svým třem dcerám, ale alkohol a zoufalství ho odvádějí stále dál od běžných mezilidských vztahů. Drsná, ale překvapivě i křehká, jindy nelítostná a mnohdy humorná sebeinventura muže kolem čtyřicítky se odehrává převážně na pozadí ulic, přístavních mol a hospod norské metropole – a za volantem auta, neboť v nouzi nejvyšší v něm Arvid několikrát i přespí.
Děj nečekejte
Styl Pera Pettersona mě překvapil hned na začátku, když se hned na třicáté straně objevil předěl v podobě druhé části knihy. Už tam jsem se v příběhu snažila hledat souvislosti a měla jsem dojem, že mi něco uteklo a tohoto pocitu jsem se při čtení nezbavila. Děj se podle mě nikam neposouval, a když, tak jen minimálně. Místo toho šlo hlavně o proud myšlenek a všudypřítomné litanie, které se navíc prolínaly se staršími vzpomínkami. Dlouho mi trvalo se v tom nějak zorientovat a měla jsem pocit, že jde vše mimo mě.
Atmosféru to má
I když mi autorův styl neseděl, musím jej pochválit za to, jak dokázal právě svými popisy zachytit a navodit atmosféru. Nebylo problém si dané události představit a vcítit se jeho situace. Posuďte sami z této ukázku od táboráku: „Seděl jsem u ohně dál a díval se, jak pomalu dohořívá a jak odraz plamenů na hladině mizí. Zapálil jsem si cigaretu. Nebylo vůbec špatné tam tak sedět. Byl jsem moc rád, že jsme jeli, že Vigdis zavolala. Po půl hodině samoty jsem donesl do lahví od Fanty vodu a ohýnek jsem zalil. Zasyčel a zhasl.“ (str. 105)
Hodnocení
Do této knihy jsem se pustila s tím, že se trochu vychýlím z mých obvyklých žánrů a rozšířím si obzory. Těšila jsem se na slibovanou humornou sebeinventuru a také mě lákal severský styl. Humoru jsem v knize moc nenašla, severské nádechy ano, ale nezaujaly mě, stejně jako celá kniha. Možná kdybych byla muž nebo měla jiné životní zkušenosti, ztotožním se s hrdinou a autorem více, ale takto jsem četla s donucením a hodně také přeskakovala.
O autorovi
Per Petterson je vzděláním knihovník, v minulosti pracoval též jako překladatel a literární kritik. Debutoval roku 1987 povídkovou sbírkou Popel v puse, písek v botách (Aske i munnen, sand i skoa). Od té doby napsal několik románů, z nichž každý se dočkal nadšeného přijetí od kritiky i čtenářů – novela Na Sibiř (Til Sibir, 1996) byla nominována na Literární cenu Severské rady, próza Jít krást koně (Ut og stjaele hester, 2003) dobyla knihkupecké pulty po celém světě (The New York Times ji zařadily mezi deset nejlepších knih roku) a získala řadu literárních ocenění (Norwegian Critics Award, Booksellers’ Best Book of the Year Award, Independent Foreign Fiction Prize, IMPAC Dublin Literary Award). Knihy Pera Pettersona vycházejí v padesáti jazycích.
Muži v mé situaci
Autor: Per Petterson
Překlad: Jarka Vrbová
Žánr: současná světová literatura, klasika
Nakladatelství: Odeon, Euromedia Group
Rok vydání: 2020
Počet stran: 264
Hodnocení: 60 %
https://www.knizniklub.cz/knihy/385187-muzi-v-me-situaci.html
| < Předchozí | Další > |
|---|