Jednoho dne Vladěna prostě nasedne do auta a jede. Je jí jedno kam, nemá cíl cesty, jen prostě ví, že musí jet. Stále dál, snad až na konec světa. Během cesty se z jejich myšlenek dozvídáme více, z jejího života a o lidech v něm – matce, manželovi a dceři. A až na konec teprve o ní samotné.

Její matka jí ovlivnila tím, že se nebyla schopná přenést se přes to, že je její otec opustil. Moc tomu ani nepomohl fakt, že se odstěhoval jen o pár pater výše v jejich společném domě. A možná ani to, že měl s novou partnerkou další dítě. To, a matčino pití, poznamenalo celé její dětství. Manžel je další důležitou osobou v jejím životě. Ale ne v tom dobrém slova smyslu. Celou dobu o něj totiž – a to doslova – bojuje se svou matkou. A také s jeho četnými milenkami. Ačkoliv se uklidňuje a povzbuzuje tvrzením, že ona je tou, kterou si vzal, není jí to moc platné. Se svou téměř dospělou dcerou nemá dobrý vztah, přes to, že se snažila být dobrou matkou. A tak není divu, že jednoho dne, prostě bouchne a odjede. Během cesty zažívá poměrně bizarní příhody, ale hlavně čím dále je od svých nejbližších, tím více si uvědomuje, jaký vztah k nim má. A taky jaký vztah má sama k sobě.

Po dlouhé době, kdy přemýšlela za ostatní, začne přemýšlet sama za sebe. Začne dělat rozhodnutí sama za sebe a uvědomí si jak dlouho tomu je, kdy něco takového dělala naposledy. Že nemusí myslet na to, co jí zase řekne matka a nebo na to, jestli bude mít manžel čistou košili. Že zase konečně může myslet na sebe. Protože někdy musíte být daleko od ostatních, abyste se přiblížili zpátky k sobě.

O autorovi:

Radka Třeštíková se narodila v roce 1981 ve Zlíně, vyrůstala ve Veselí nad Moravou, ale od svých devatenácti let žije v Praze. Vystudovala práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a sedm let působila ve funkci firemního právníka. Žije s manželem, fotografem Tomášem Třeštíkem a mají spolu dvě děti – Elu a Jonatána. S jejími texty se čtenáři mohli seznámit mimo jiné v Elle, Instinktu, Ženě a život či Marie Claire, kde začínala jako bloggerka. Její prvotina Dobře mi tak vyšla roku 2014, druhá kniha byla To prší moře, a její třetí román Bábovky se stal bestsellerem roku 2016. I další její romány Osm (s detektivní zápletkou) a Veselí (ve kterém se hlavní hrdinka vrací z Prahy, do Veselí nad Moravou), byly velmi úspěšné a letos vyšla novinka - Foukneš do pěny.

Ukázka z knihy:

Zhluboka dýchám a bez většího zájmu sleduju nápisy na velkých cedulích. Kolik kilometrů zbývá někam. Nejdřív je mi to jedno, ale pak mě napadne, že bych mohla jet do Budapešti, tam bylo ještě hezký, čistě prostřeno, než Josef celý stůl zapatlal gulášem. Pocítím nevolnost, ale jestli jsem v Německu, tak jedu opačným směrem. Určitě jsem v Německu. Anebo v Polsku, doufám, že v Polsku nejsem, v Polsku na tom s dobíjením nebudou líp než u nás a do Budapešti už nikdy v životě nepojedu. Měla bych se víc soustředit na cestu, nejsem zvyklá v autě dávat pozor, obvykle řídil Josef, auto bylo jediné místo, kde jsem dokázala okamžitě usnout, jako malé dítě, jako Robin, chudinka kvůli refluxu musela pořád sedět. Anebo řvala.

Název: Foukneš do pěny
Autor: Radka Třeštíková
Žánr: beletrie
Vydáno: 2020
Stran: 249
Vydalo nakladatelství: Albatros media a.s.
Hodnocení: 80 %