K Pražské buzně jsem se dostala úplně náhodou, a to nejen proto, že jsem hetero. Stojím si takhle v knihkupectví, vybírám knížku pro otce k narozeninám a mimoděk mi padne zrak na dílo s tímto prazvláštním názvem. Ze zvědavosti jsem ho otevřela a přečetla si první dvě stránky. A začala jsem se smát. Na zastávce jsem si nechala ujet několik tramvají, než jsem se uklidnila a byla schopná nastoupit. A tak jsme se stali s Pražskou buznou kamarádi.

Víte, jak se gayové lákají na večírek? „Pojď, bude tam prdel!“

Jirka Markvant ví, jak vypadá cyklámenová barva a rád noří prsty do kakaových věnečků. Je teplej, žije v Praze, a to mu přišlo natolik esenciální, že o tom musel napsat knihu. Koneckonců proč ne. Jeho styl psaní je zábavný a vše servíruje bez obalu. Nešetří vulgarismy. Šuká na každém rohu a leckterý penis měl v ústech několikrát. Od jeho comming outu až po krizi „středního“ věku, kterou kniha končí, mu prošlo análem nemálo klád. Neznalý hetero čtenář nejdřív lapá po dechu, je zhnusen z toho, jak jsou gayové promiskuitní a nakonec mu to už ani nepřijde divné.

"Zeptejte se ho, jaké má auto, případně jaké by si koupil, kdyby mohl. Pokud nebude schopen dodat jiné specifikace kromě barvy, je to pravděpodobně buzna. Pokud navíc už nějaké auto má, můžete si to ještě týž den rozdat na zadní sedačce. Ale pozor, pokud má interiér v kůži, bude se vám všude přilepovat prdel“

Je lepší narodit se jako černoch nebo jako gay? Jako černoch, protože to nemusíte říkat rodičům.

Pokud vás heterosexualita nudí, není lepší knihy, která vám otevře zákulisní dveře do světa teploušů. Seznámí vás s  pražskými podniky, kde se čtyřprocentní komunita stýká. Gayové mají dokonce svůj vlastní tinder, tzv. grinder, kde se vzájemně seznamují. Ale životní lásku byste zde hledali marně. Kniha vznikla podle stejnojmenného blogu, který byl v roce 2015 ověnčen cenou za nejzábavnější gay četbu.

Jiří Markvart píše s nadhledem a upřímností. V zásadě se jedná o autobiografickou sondu, akorát že hlavní postava je pojmenovaná Milan. Jeho humor je sexistický a sarkastický. Chová se nevybíravě a z milenců dělá „voly“. Čtenář musí disponovat velkým nadhledem a schopností neurazit se. Rozhodně to není kniha, kterou by vaše babičky chtěly dostat pod stromeček. Vtip a originalita se ale bohužel v druhé polovině knihy vytrácí. Autor je přespříliš expresivní a samoúčelně vulgární. Obscénnost je prostředkem k tomu, aby kniha zaujala. Což se sice daří, ale místy už je toho moc. Milan spí s každým, koho potká a krom toho se o něm nic jiného nedovídáme. Docela oceňuji paralelní vztahovou linii, kterou má vyhul Karel, jeho kamarád ze základky, s dlouholetou přítelkyní Sandrou. Rozhovory Karla s Milanem jsou o chlastu a šukání, ale spíše se podobají tomu, jak by se bavil teplouš se svoji nejlepší kamarádkou.

Knihu je třeba brát jako nadsázku. Akorát mám strach, že kdo by si na základě ní chtěl udělat obrázek o životě teploušů, dozví se akorát to, že žijí promiskuitním životem a honitbou za ptákem. Hlavní ambicí díla je pobavit a nikoliv intelektuální vhled do pražské gay komunity, což se daří. I když Markvart občas překračuje únosnou hranici.

Pražská buzna
Autor: Jiří Markvart
Žánr: beletrie
Vydala: Jiří Markvart
Rok vydání: 2016 (1. vydání)
Počet stran:  296
ISBN: 978-80-270-0309-9
Hodnocení: 70 %

Foto: www.lui.cz

< Předchozí		Další >