Mám ráda české knihy. V minulém roce jsem se zaměřila na české autory a letos v tom úspěšně pokračuji. Jedním z mých oblíbených je Jiří Holub. Autor ne příliš silné knihy, kterou jsem právě dočetla, není v literárním světě vůbec neznámý. Má za sebou studium na Hotelové škole a škole cestovního ruchu v Žatci, získal magisterský titul na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.

 

 

Pokud se mám letmo zastavit u jeho literárních úspěchů, tak z té dlouhé řady zmíním například spoluautorství v knize Zuby nehty (2007) nebo hit konce loňského roku - knihu Prostě na mě zapomněli (2015). Obě vyšly z dílny nakladatelství JaS, stejně jako ta, kterou vám dnes představuji - Jak se zbavit Mstivý Soni. Jiří Holub se narodil ve znamení Berana, a jestli to má jako já, potom je přátelský, otevřený, má prostou povahu, pevnou vůli, je ctižádostivý a touží po nezávislosti. Věří ve vlastní schopnosti, nebojí se žádné překážky a neúspěch ho neodradí. Inspiraci pro své knížky čerpá z předchozích i současného zaměstnání – byl prodavačem, hlídačem, průvodcem, moderátorem v rozhlase, instruktorem přechodu přes žhavé uhlíky, kuchařem, cestovatelem, recepčním a nyní je kastelánem na zámku Hrubý Rohozec a v zimním období tráví pracovní dovolené v Latinské Americe a Africe, kde pracuje pro cestovní kancelář a píše. Tak to máme taky podobně, taky čerpám z životních zkušeností, všechna moje zaměstnání mě něčím obohatila a do tvorby mi něco dala. Díky bezmeznému optimismu Beran překonává nejrůznější situace, do kterých se často dostane díky své ukvapenosti. Tahle hubená knížka ukvapeností neoplývá, spíš je pěkně, autor snad promine, praštěná.

Tyhle veselé a vtipné příběhy vkusně doplnil svými ilustracemi Juraj Martiška, malíř a ilustrátor, který žije a tvoří v Dunajskej Lužnej. Vedle volné tvorby ilustruje knihy pro děti a mládež, učebnice, příručky pro skauty a komiksy a věnuje se grafickému designu. O jeho uměleckých kvalitách svědčí i ocenění za knihu Červík Ervín – zařazená mezi nekrásnější knihy roku 2009, Krajinka s koníkom – zařazená mezi nejkrásnější dětské knihy roku 2010 a Diplom BIBIANY 2010 za grafickou úpravu knihy Ako začať zbierať známky. Spojením zkušeností těchto dvou mužů vznikla opravdu vtipná kniha.

 

Cituji ze zadní strany desek knihy: „Než k nám do Žábokudel přišla Mstivá Soňa, bylo vlastně všechno úplně v pořádku. Jsme malý městečko, kde, jak říká naše babi, vidí do talíře každej každýmu. Máme jedno náměstí, radnici, na kopci hrad a naši slavnou školu. Právě tam chodím já, Čalabounová, Žvejkalová, Vřeteno nebo srabík Vášnivý a všichni jsme žáky páté třídy. Není nás moc, asi patnáct, protože jak říkám, Žábokudly jsou maličký město mezi kopcema a lesama, a tak je možný, že jste o něm ani neslyšeli. Učitelé nás moc rádi nemají, prej všichni rosteme pro polepšovnu, ale my si to nemyslíme. Asi trochu zlobíme, ale kdo ne?“

Z tohoto úryvku, který je vlastně začátkem první kapitoly, je patrné, že v této knize určené dětem se rozpoutala válka páťáků proti přísné učitelce. Často to vypadá, že je to přesně naopak, protože paní učitelka Ticháčková, které právě páťáci začali říkat Mstivá Soňa, si nenechá hned tak něco líbit a umí si zjednat pořádek, takže ji nějaké rošťárny nevyvedou hned tak z míry, ale páťák umí být pěkně rafinovaný. A když se potom spojí partička jako náš vypravěč a jeho spolužáci Čalabounová, Žvejkalová, Vřeteno a sem tam i třídní srabík Vášnivý, pohroma je na světě. V každém případě jsou to příhody, které vám přinesou spoustu legrace a inspirace pro rošťárny vašim potomkům. Já jsem se teda nasmála moc. A docela dobře si umím představit, že by tyhle příběhy vyšly zfilmované. Kdoví, třeba na to taky dojde, každopádně chvílemi jsem měla záchvaty smíchu jako u Saturnina. Pan Jiří Holub má dar podat věci tak, že si je umíte představit, alespoň já to tak měla a byly pro mě docela hmatatelné. Knížka je napsaná jazykem páťáků, tedy hovorovou češtinou. Oceňuji, že tu nejsou vulgarity a hrubé výrazy, ale tenhle hovorový jazyk je pro dnešní, řekněme méněčtivou, dětskou společnost přijatelnější a stravitelnější. Myslím, že zvolil výbornou formu. Ptáte se, jestli děti našly způsob, jak se zbavit Mstivý Soni? To si jistě rádi přečtete sami.

Ve třinácti kapitolách se skrývá tolik veselí a lumpáren, že by byla škoda, kdyby si ji právě rodič nevzal do ruky. Po takovém náročném dni v kanceláři nebo za pultem, může mít tohle oddychové čtení docela dobrý, až bych řekla účinný relaxační efekt. Nakladatelství JaS se zaměřilo výhradně na české autory a daří se jim to opravdu báječně. Navíc vsadilo na kvalitu, nikoli na kvantitu a určitě se to vyplatilo. Celou JaSnou knižní nabídku můžete najít na http://www.jasknihy.cz/index.php/nove-knihy-jas.

Název: Jak se zbavit Mstivý Soni
Autor: Jiří Holub
Žánr: Próza/ Dětská literatura
K vydání připravila: Jana Semelková
Korektura textu: Věra Marušková
Grafická úprava, ilustrace, sazba a obálka: Juraj Martiška
Vydalo: JaS nakladatelství, Praha 5
Rok vydání: 2011, 4 publikace, první vydání, vázaná
Počet stran:  112
Vytiskl: Akcent tiskárna, Vimperk, s.r.o.
ISBN: 978-80-904936-3-6
Hodnocení: 100 %

< Předchozí		Další >