Jedno nás spojuje: Rock for People

Jedno nás spojuje: Rock for People

rock for people 200Už je to více než týden, kdy skončil 19. ročník největších hudebních svátků u nás. Rock for People nabídl čtyři dny hudby, zábavy a radosti. O koncertech jsme podávali průběžné informace. Ale jak to vypadalo na festivalu mimo hudební stage, v obřím stanovém městečku nebo v areálu?

 

 

Headliners: organizátoři!

Loňský ročník se stal tím, na který snad žádný návštěvník nikdy nezapomene. Před organizátory stál letos nelehký úkol, obhájit pomyslné prvenství v žebříčku tuzemských festivalů. Už velmi rozsáhlé přípravy, evakuační plány pro podobné případy jako před dvanácti měsíci a jejich očividná svědomitost, dávaly tušit, že letošek by už nemusel být ve stylu katastrofických scénářů. Zásadní pojistkou proti nečekanému obratu na obloze, byla volba krytých stage pro většinu headliners. Při některých koncertech by atmosféru otevřené nebe sice několikanásobně umocnilo, ale zlobit se na pořadatele za plnění bezpečnostních opatření rozhodně nelze. Chvílemi chmurné předpovědi rosniček tak nezpůsobovaly zbytečně špatnou náladu. Rock for People mohl nerušeně obhajovat své prvenství a vyrovnat loňský návštěvnický rekord (+30.000 lidí). Jiný překonat- festivalovou aplikaci pro smart phony využívalo přes 8 tisíc návštěvníků. Dalších několik tisíc nadšenců muziky se v pohodlí domova koukalo na streamované koncerty.

Aby to pro ty, kteří vše sledovávali vlastním okem, bylo v areálu únosněji, zavedl se vratný kelímek za padesátikorunovou zálohu. Ačkoliv rozmrzelých reakcí se před festivalem k tomuto kroku ozývalo dost, těžko by se na konci našel někdo, kdo by se radši brodil plastem. Díky tomuto kroku se festival skutečně stal čistým. Navíc se i návštěvníci chovali vzorně a třídící stanice odpadu deníku Metro byly hojně využité.

rock for people 2

Nejžhavějším tématem, co se organizace festivalů týče, jsou bezkonkurenčně ‚tojtojky‘. Vždycky je jich málo, vždycky strašně ‚smrdí‘ a tvoří se u nich ty nejdelší prostoje. Ten kdo už pár festivalů objel, nejspíš ztratil víru, že jednou jich bude někde přinejmenším dost (a nebudou všechny na jednom místě), a budou alespoň trochu použitelné. Po letošním RfP bude asi každý další festival vypadat jako slabý soupeř v ‚tojtojkové‘ spokojenosti návštěvníků. Hygiena tu zkrátka byla na vysoké úrovni, a to i ve stanovém městečku. Ačkoliv by před konáním festivalu mohla pro toto téma být zřízená samotná kategorie někde na sociálních sítích, výsledkem byl úspěch. Po protestech stáhli organizátoři původních dvacet korun za sprchu na deset a slíbili, že jeden žeton rovná se dost vody‘. Dost jí skutečně bylo, stejně jako samotných sprch. Fronty byly únosné, stejně jako u Zanussi stánku, který zdarma uchovával poživatiny v lednicích, zaléval čínské polévky a nabíjel telefony. Kdo si radši nechal naservírovat snídani čerstvější, zašel do kavárničky Coffe and Co. K milému překvapení všech, ani tam se netvořily nekončící fronty a personál byl milý a ochotný. Navíc se díky padesátikorunové záloze za pytel na odpadky dalo posedět v čistém kempu.

rock for people 3

Fun for People!

Na letních open-airech si návštěvníci už zvykli využívat i další chystané volnočasové aktivity a jinou zábavu. Sponzory či dobročinnými organizacemi připravené chill-outy se stávají čím dál tím důležitějším prvkem festivalů.

Jednou z těch nejoblíbenějších aktivit bylo objevování neočekávaného ve stanu Přírodovědců. Stan přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy v Praze byl v obležení neustále. Nikomu tam totiž nemohlo nic chybět. K snědku byli čerství červi, na zapití solný roztok ke konzervování DNA, k pomazlení africké stonožky či exotičtí pavouci, ke zbohatnutí proces pozlacování a kompletní forenzní oddělení čekající na padělatele. Celé to bylo přichystané s takovým nadšením studentů a tak propracované, že to ke strávení celého odpoledne nad antropologií, u 3D tiskárny či s okem nalepeným na mikroskopech přímo vybízelo.

rock for people 1

Rock for People se příštím rokem přehoupne do druhé dekády své existence. Z miniaturní akce se za devatenáct let existence dokázal vytáhnout k tuzemské špičce. Po loňském otřesu v základech se vyplnilo jedno známé rčení. Posilněný, zorganizovanější a i bez katastrof nezapomenutelný. Pořadatelé už nemají mnoho co zásadního vylepšovat, kam vytáhnout organizaci výš. Teď už zbývá jen jediné- nezaspat RfP 2014!

 rock for people 4

Rock for People / 2. – 5. července 2013 / Letiště u Hradce Králové
Čistota festivalu: 100%
Stanové městečko: 95%
Sociální zařízení: 95%
Volnočasové aktivity: 100%
Informovanost a ochota security: 100%
Sociální sítě, informovanost: 100%
Nabídka jídla, nápojů: 100%
Celkové hodnocení festivalu: 98%

Zdroj foto: Tomáš Šnírer (https://www.facebook.com/PhotographerTomasSnirer)



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum


Literatura

Komiks nejen o rovnátkách stojí za pozornost

usmev komiks 200Posledních několik týdnů jsem se stala častým návštěvníkem své skvělé zubařky. Během hodin se strnulým držením hlavy a doširoka otevřenou pusou jsem měla dost času přemýšlet nejen o zubech a o úsměvu, podobně jako hrdinka komi...

Divadlo

Měli bychom se na svět dívat růžovými brýlemi

ruzove bryle 200V Divadle Ungelt se v březnu představily v české premiéře dvě výjimečné herečky – Hana Maciuchová a Zuzana Byndžovská. Milan Hein pro ně vybral hru Růžové brýle...

Film

Done in 60 seconds aneb staň se hvězdným režisérem!

altCo všechno se dá zvládnout za šedesát sekund? Hodně. Skoro všechno. Nebo možná úplně všechno? Co třeba celý film? Nevěříte? Tak to se pak mýlíte, protože: „Jediná minuta vás může dostat na filmový festival v Karlových Varech a toho nejlepšíh...