Když má 7. května 1960 v divadle Semafor premiéru pásmo Zuzana je sama doma, Waldemar Matuška (1932 – 2009) při ní svojí písní „To všechno vodnes čas“ pořádně rozčeří poklidné vody naší populární hudby. Vousatý frajírek, který zpívá jako o život, tak to je přece jenom trochu jiná káva, než uhlazení zpěváci tanečních orchestrů, na které byli našinci do té doby zvyklí. Písničku, kterou v originále In The Jailhouse Now zpíval zpěvák Webb Pierce a na pěkných pár týdnů tuhle countryovku udržel na špici americké hitparády, pro Matušku otextoval Jiří Suchý a Waldemar do ní dal všechen svůj živelný temperament.

Podařené vzpomínky

Název písně potom použil novinář Ivan Foustka (1928 – 1994) do Matuškovy vzpomínkové knížky z roku 1968. Memoárová literatura mívá bohužel různou kvalitu. Často se na ní přiživují různí neumětelové, protože je přece jenom jednodušší převyprávět něčí životopis, než přijít sám na trh s vlastním názorem a poutavě ho sepsat tak, aby alespoň někoho zaujal. A když už jde o ten životopis, pokaždé se nepovede zpracovat ho s pokorou ke zpovídané osobnosti. Vystihnout podstatu objektu svého zájmu není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mnohdy vznikají patetické oslavné ódy na osobnost nebo naopak exhibice autora, který zřejmě zapomněl na to, že středobodem díla není on sám. Třetí kategorií jsou pak rozpačité pokusy, z nichž prosvítá, že si spisovatel se svým dílkem neví rady. Foustkova kniha ale jednoznačně patří mezi ty lepší životopisy.

Ať ten život stojí za to

Když potom básníka Iva Fishera (1924 – 1990), který se v polovině 60. let v podstatě stal Matuškovým dvorním textařem, napadlo, aby zpěvák některé části převyprávěl pro rozhlasové posluchače, ukázalo se to jako trefa do černého. Nahrávka úryvků z podařené knížky, načtená ještě před jejím tištěným vydáním, léta odpočívala v rozhlasovém archivu a nyní se konečně dočkala svého vydání pod značkou Radioservis Českého rozhlasu. Pásmo Matuškova vzpomínání, od dětství až po semaforskou éru, a jeho písniček je dnes připomenutím živelného zpěváka, který v roce 1986 zvolil emigraci do USA. Bonusem na dvou CD se stal rozhovor, který zpěvák poskytl Karlu Kynclovi pro BBC 3. září 1986, po svém odchodu z vlasti. Co je na Matuškovi sympatické, že si nikdy nehrál na něco, co není. Temperamentní zpěvák ve svém povídání říká, že nejtěžší na světě je mluvit pravdu. „Když už má být něco kyselé, ať je to jako ocet,“ poznamenává a má pravdu. Když se něco děje, ať to zkrátka stojí za to, ať to má tu správnou šťávu a říz, dokud ještě jsme na světě, a právě tohle dýchá z obou CD.

CD jako dárkový balíček

Měla bych jen jednu malou kosmetickou připomínku: Fajnšmekři by jistě uvítali bohatší booklet, třeba s některými úryvky z povídání, více Matuškovými fotografiemi, životopisem, písničkovými texty... Ale uznávám, že to je jenom drobnost, protože pro mne je CD a jeho balení i samostatným výtvarným dílkem, které doplňuje celou jeho atmosféru. Nicméně potěší alespoň zasvěcený komentář Jiřího Černého. Zpěvákův podmanivý hlas linoucí se z přehrávače ostatně nenechá nikoho na pochybách, že mít tohle CD ve své sbírce stojí za to.

To všechno vodnes´ čas
Interpret: Waldemar Matuška
Žánr: Úryvky ze vzpomínkové knížky sepsané s Ivanem Foustkou doplněné písničkami, nahrávka z roku 1968, rozhovor s Karlem Kynclem pro BBC z 3. září 1986
Produkce: Bohdana Pfannová
Stopáž: CD 1 50:08 CD 2 51:23
Design CD: Petra Míková
Masterign CD: Miroslav Turek
Vydavatelství: Radioservis a.s., 2012
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Radioservis