Velikonoce se řadí mezi nejvýznamnější svátky křesťanské církve. Jsou spojeny s památkou umučení a vzkříšení Krista. Jejich název je odvozen právě od „Velké noci “, kdy se odehrál zázrak zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Období Velikonoc předchází čtyřicetidenní postní doba a jejich datum se stanovuje na neděli po prvním jarním úplňku. Protože se slavení pohyblivých Velikonočních svátků často přibližuje k datu jarní rovnodennosti, spojují se také Velikonoce s pohanskými oslavami příchodu jara.

 

Pojďme si představit alespoň nejdůležitější dny spojené s událostmi křesťanského příběhu Velikonoc včetně nejvíce udržovaných tradic:

Květná neděle –  zahajuje Svatý týden, při bohoslužbách se světí ratolesti v upomínku slavného vjezdu Ježíše do Říma.

Škaredá středa – též nazývaná Sazometná podle tradičního čištění komínů. V tento den se nikdo nemá mračit ani škaredit, aby se nemračil i o dalších středách v roce.

Zelený čtvrtek –  představuje den, kdy Ježíše zradil přítel, který s ním krátce předtím seděl u stolu při poslední večeři Páně. Tradice velí posnídat obřadní velikonoční pečivo z kynutého těsta zvané jidáše namazané medem. Zvony odlétají do Říma a jejich zvuk nahrazují řehtačky. S připomínkou končícího půstu se mají konzumovat zelené potraviny jako je hrách či polévky z jarních bylin.

Velký pátek – Ježíš byl ukřižován. Je to den věnovaný motlidbám,  je zapovězeno pracovat, zejména s půdou, uctívá se symbol kříže. Lidové pověsti vypráví, že se v tento den otevírají poklady v zemi a skalách ukryté.

Bílá sobota –  věřící rozjímají, po velkém smutku se blíží Velikonoční noc a s ní Kristovo vzkříšení. Vrcholí přípravy na Velikonoční neděli, pletou se pomlázky, děvčata barví vajíčka, dokončuje se úklid domácnosti, peče se beránek a mazance.

Boží Hod velikonoční –  Kristus vstal z mrtvých v neděli za svítání. V mnoha rodinách se koná  sváteční hostina  z předem v kostele posvěcených pokrmů jako je velikonoční nádivka –  hlavička, skopové maso a beránek z piškotového těsta.

Velikonoční pondělí – den veselých lidových oslav a hodování. Chlapci obcházejí vesnici a díky vyšlohání dívek pomlázkou upletenou z vrbových proutků za přednesu velikonoční koledy na oplátku dostávají symbol nového života – malované vajíčko.

Hody, hody, do provody

Hod, hody do provody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
Za kamny v koutku
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko se kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne,
vajíčko se odkulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp,
slepička vdák,
panímámo,
máte mi ho dát!

Paní mámo zlatičká

 Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže
kdo jí odtud pomůže?

Velikonoční

Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.

Hody, hody

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.

Zdroj článku: cs.wikipedia.org
Zdroj fotografií: archiv autorky

< Předchozí		Další >