V současném Hollywoodu už je jen velmi málo ryze osobitých a nekonvenčních tvůrců, o nichž by se dalo takřka s jistotou říct, že patří mezi ty kultovní. Jedním z nich je nepochybně rodák z Californie Paul Thomas Anderson, který sbíral největší uznání za výbornou poctu pornografickému průmyslu sedmdesátých let Hříšné noci a geniální fresky Magnolia a Až na krev. V poslední době se ale začal divákům hodně odcizovat, a ačkoli jeho drama Mistr (inspirováno zakladatelem scientologie L. Ronem Hubbardem) získávalo nejrůznější ocenění, reakce na něj už nebyly tak jednoznačné. Ještě dál ovšem došel ve svém zatím posledním počinu Inherent Vice, který je adaptací stejnojmenné knihy Thomase Pynchona a v našich končinách si ho můžete na nosičích pro domácí kino užívat díky společnosti Magic Box.

 Děj je zasazen do roku 1970, kdy doznívá éra hippies. Hlavním hrdinou je věčně zkouřený a zfetovaný soukromý detektiv Larry Sportello, v jehož kanceláři se jednoho dne objeví jeho bývalá přítelkyně Shasta, která mu prozradí, že momentálně randí s jedním milionářem, jenž se ale ztratil a navíc ji někdo přesvědčoval, aby se podílela na jeho zmizení. Dívka tak chce, aby Larry realitního magnáta našel a upozornil na nebezpečí. Jak se ale ten začne do věci nořit hlouběji a hlouběji objevuje hodně znepokojivé věci a v cestě mu najednou stojí víc a víc lidí, kteří se snaží stopy svádět záměrně jiným směrem.
Inherent Vice (který je někdy uváděn pod opravdu nevydařeným tuzemským názvem Skrytá vada) měl jít původně i do tuzemských kin, jenže výsledky v těch zámořských nebyly úplně přesvědčivé a tak se distributor na poslední chvíli film ze seznamu premiér rozhodl stáhnout. A troufnu si říci, že dobře udělal, neboť na papíře vypadá vše srozumitelně a také trailery lákají na jakousi dobovku s nádechem filmu noir. Jenže realita je trochu jiná. Inherent Vice je totiž film, kde vám žádná recenze neusnadní rozhodování, zda se na něj podívat, či ne a dost záleží na vaši toleranci, přístupu, znalostech kinematografie a osoby tvůrce. Ten tu v určité „divnosti“ a odtažitosti došel úplně nejdál ve své kariéře a film na jedno zhlédnutí prakticky nejde zhodnotit.

Na začátku nicméně vypadá vše slibně, rozjíždí se tu skoro noirová zápletka, na níž se vrší další a další zločiny. Jenže postupem času se děj začíná záměrně komplikovat, objevují se nové a nové postavy a divák je vesměs zmaten. Celé je to navíc vyprávěno z pohledu hlavního hrdiny, který je neustále v rauši, takže nikdy vlastně nevíte, co je pravda a co jeho opilecké fantazie. Nemůže být ovšem pochyb o tom, že Anderson je brilantní filmař a jím komponované záběry je radost sledovat, v tomto případě navíc bravurně zachycuje atmosféru počínajících sedmdesátých let, kterou doplňuje přesně sedící hudba a vše odlehčí slovním i obrazovým humorem.
Snímek si skvěle obsadil a i v těch nejmenších roličkách je vidět, jak záležet si na svém výběru dal. Titulní roli perfektně ztvárňuje zcela přesný Joaquin Phoenix, který je na obrazovce pořád, takže je nejvíc vidět, neztratí se vedle něj ale ani velmi dobrý Josh Brolin, Reese Witherspoon, která je překvapivě, ale funkčně obsazena proti svému obvyklému typu a standardně dobrý Benicio Del Toro. Mnohé asi nejvíc překvapí účast Owena Wilsona, který nehraje primárně komickou roli a je velice obstojný.

Nejzásadnější problém tak spočívá v tom, že film je divný tím ne úplně pozitivním způsobem a chvílemi na mě působil jako strašlivě zahleděný sám do sebe a do svého světa, takže s diváky vlastně vůbec nekomunikuje, ale pouze je nutí přijímat svá pravidla. S tím nepochybně souvisí i to, že standardní andersonovská stopáž (málokterý jeho film má méně než dvě a půl hodiny) je tentokrát těžko obhajitelná a dost přetažená a na mnoha místech se nepříjemně vleče. Je velmi pravděpodobné, že tvůrce sem ukryl mnoho sofistikovaných odkazů, které pochopí jen opravdový znalec doby / podobné kinematografie sedmdesátých let, takže se pak dá asi Inherent Vice užít úplně jinak. Moudřejší ale všichni budeme, až film zhlédneme víckrát (pokud mu ale po tom prvním dáte šanci), protože pak se dá soustředit na různé detaily a odhalit věci, kterých jsme si předtím nevšimli. Do té doby ale zůstává u ryze průměrného hodnocení a převládajícího mírného zklamání.

DVD, na němž si můžete tradičně zvolit mezi originální zvukovou stopou s titulky a dabingem, je víceméně standardní a mimo filmu samotného sice nabízí dle obalu několik atraktivně nazvaných bonusů (Zlatý tesák, Los Paranoias, Všechno v tomhle snu), všechny jsou ale vlastně prodlouženými trailery, kde je spousta vypuštěných scén a nejzajímavější na nich je to, že vypadají konvenčně a opravdu lákají na dobovou podívanou s nádechem tajemna. Nic víc už zde nenajdete, což je malinko škoda, protože u tohohle filmu by se nějaký „vysvětlovací“ materiál přímo nabízel. Ale vzhledem k tomu, jak je v současné době s bonusy na jakýchkoli nosičích nakládáno, tohle nikoho bohužel nepřekvapí. Koupě tak bude záležet primárně na tom, zda jste ve fanklubu Paula Thomase Andersona, nebo ne.

Název: Inherent Vice
Režie: Paul Thomas Anderson
Scénář: Paul Thomas Anderson
Žánr: Komedie, krimi, drama
Hrají: Joaquin Phoenix, Josh Brolin, Owen Wilson, Benicio Del Toro, Reese Witherspoon
Hodnocení filmu: 50%
Hodnocení DVD: 60%
NA DVD a Blu-ray vydává společnost Magic Box

Zdroje k obrázkům:  www.theguardian.com