Stále spolu je název nového dokumentárního filmu z koprodukce České televize, který 21. května vstupuje do kin. Diváci se mohou těšit na zajímavý pohled na život jedné rodiny zaznamenaný režisérkou Evou Tomanovou, která citlivým přístupem dva roky dokumentovala početnou rodinu Mlčochových žijící na Šumavě v obyčejných maringotkách, již ovládá autoritativní hlava rodiny Petr. Dokument se již zúčastnil několika festivalů a jedním z nich byl i prestižní IDFA v Amsterdamu, kde zazářil mezi patnácti vybranými dokumenty z celého světa.

Na projekci, která se konala 12. května v kině Světozor, byla přítomná režisérka Eva Tomanová a producent Jiří Konečný, kteří diskutovali s novináři na téma filmu a vzduchem se linuli zajímavé otázky o průběhu natáčení, které nebylo vždy jednoduché.

Režisérka se s rodinou seznámila před dvanácti lety, když natáčela na Šumavě o jiné rodině, která ji s Petrem seznámila, jak prozradila na úvod svého povídání. "A čím více jsem rodinu poznávala, tím více jsem si uvědomovala, že jejich příběh musím předat dál," řekla ke svému dokumentu. Přiznala, že nebylo ze začátku jednoduché navázat kontakt s Petrem, ale po čase se jí trpělivost a citlivý i vnímavý pohled na jejich každodenní zvyky vyplatily a byla dobře přijata mezi ně. Producenta Jiřího Konečného téma rodiny, která se snaží žít nezávisle a daleko od společnosti velmi zaujalo. Především tou ideologickou rozporuplností Petra která se filmem line a nabízí k řadám úvah. "Chtějí čas věnovat na spoluvytváření rodiny, což je pěkné, ale vše má i svoji druhou stránku," dodal.

O dokumentu:
Petr se svojí manželkou Simonou, se kterou žije dvacetpět let, a s jejich devíti dětmi bydlí na louce. Bez elektřiny, televize, výdobytků moderní doby a tekoucí vody. Rodina je stále spolu a sourozenci jsou si nejlepšími kamarády. Petr má před dětmi každodenní výchovné proslovy o chodu rodiny a jeho žena mu taktéž naslouchá. Starší synové tráví volný čas hraním na kytary. Hraní je moc baví a zároveň to slouží jako zdroj příjmů, když rodina odjíždí v karavanu do Španělska, utéct před krutou šumavskou zimou. Děti nechodí do školy, ale docházejí jen na přezkoušení z učiva. Učitelka s domácí školní výukou moc spokojená není, načež jí Petr argumentuje, že děti učí životu a dává jim do života to nejlepší. " Chci být profesionální otec, což je více, než abych chodil do práce a stavěl mosty" říká jí na svojí obhajobu. Součástí statku je i stádečko koz a pár slepic, který jim ovšem k absolutní nezávislosti nestačí a tak se v dokumentu vydává i se svými dětmi do města žádat o příspěvek na živobytí. Nedávají si dárky, ani neslaví narozeniny a všichni mezi sebou o sebe navzájem pečují. Intenzivně jsou vychovávány k rodinné soudržnosti, která má i své stinné stránky, protože děti neumí komunikovat s lidmi mimo "smečku" a samostatně uvažovat.

Osobně si myslím, že za zhlédnutí dokument určitě stojí. Je to o životních cestách po kterých se káždý vydáváme, at' už z přesvědení o její správnnosti, nebo zkrátka proto, že nám ji někdo zvolí. Život nekončí za loukou a tak pokud jednou se budou chtít přeci jen od života v maringotkách trhnout, čeká je spousta překážek. Jediný mínus dávám délce dokumentu, protože téma toho filmu je tak zajímavé, že by zaloužilo ho rozvinout do delší stopáže, aby si divák mohl snáze zodpovědět otázky, který se mu při shlédnutí budou nabízet. Například zda je správný otec a dětem dává do života to nejlepší? O politice, která jak Petr zdůraznil ho vede k pobírání dávek. O rozlišnosti životních názorů Petra, který má pocit, že musí děti od toho špatného chránit. Žiju tedy v tak špatné době, abych louku na Šumavě vzala jako nejlepší řešení? Je jeho životní směr správný? Na kolik je Petr nezávislý na systému, který označuje za špatný? Vyhýbaní se pravidlům společnosti a zavedenému systému muže vypadat zajímavě a originálně, ale přináší jim to jednoznačně prospěch? Pospolitost rodiny leckdo v dnešní uspěchané době postrádá, ale na druhou stranu je tato cesta s názvem Stále spolu přínosná?

Režie, scénář: Eva Tomanová
Producent: Jiří Konečný
Koproducent: Česká televize
Distribuce: Aerofilms s.r.o
Žánr: dokument
Stopáž: 75 minut
Kamera: Petr Koblovský, Jiří Krejčík, Michal Vojkůvka, Patrik Balonský, Petr Mlčoch
Hudba: Dva, DM Krutský, Erik Truffaz Quartet
Premiéra v ČR: 21. 5 2015
Hodnocení: 85%

www.aerofilms.cz 
www.ceskatelevize.cz