Kultura21.cz

K zimnímu času neodmyslitelně patří i tradiční rostliny, které nám doma i venku dělají radost tehdy, když příroda spí. Pokud vám na Nový rok ještě zbyde pár hodin volna, vydejte se na výstavu Rostliny vánočního času do pražského Toulcova dvora, která trvá až do 2. ledna. Poznáte ekologické středisko, kde můžete strávit chvíli času třeba s kamarádkou při povídání, nebo se spícím dítětem v kočárku. Ale my jsme se sem nepřišli projít, ale podívat se na rostliny nerozlučně spjaté se zimou a již proběhlými Vánocemi. Jednou z nich je i jmelí.

Strom pro Ježíška

Snad v žádné české domácnosti teď nechybí jeho kytice. Jde o poloparazitní keříkovitou rostlinu, která neroste ze země, ale na stromech, odkud také čerpá živiny rozpuštěné ve vodě. Sice saje ze stromů, ale zároveň si sama vytváří chlorofyl, takže není úplným příživníkem.

Znali ji už naši předkové v antice a intenzivně zkoumali její vlastnosti, například s ní vykuřovali domy podobně jako kadidlem. Kladli ji i zemřelým do hrobů, protože věřili, že otevírá brány podsvětí.

Legenda také praví, že jmelí bývalo stromem, který použil Josef na vyřezání kolébky pro malého Ježíška. Když pak Kristus dospěl do svých třiatřiceti let, tento strom prý Římané porazili a jeho dřevo posloužilo na výrobu kříže pro Kristovo ukřižování. Pak se údajně velký strom proměnil v malé keříky.

Symbol plodnosti i antikoncepce

Jmelí kvete v březnu a dubnu a jeho květy nejsou nijak výrazné. Plody jmelí, dobře známé kuličky, zrají dlouhých devět měsíců stejně jako lidský plod. Polibek muže a ženy pod větvičkou jmelí je proto dodnes starým pohanským zvykem, který má zajistit plodnost. Ani křesťané bojující proti nejrůznějším pohanským modlám ho nevymýtili. Účinků nezvyklé rostliny si všímaly i ženy. Italky nosívaly kousíček jmelí snad proto, že věřily, že jim pomůže počít. Naopak indické ženy si myslely, že tato rostlina funguje jako dobrý antikoncepční prostředek nebo dokonce může vyvolat potrat.

Lék i jed zároveň

Šlo také o magickou rostlinu keltských druidů, tedy kněží. Usekávali ji vždy o zimním slunovratu. Domnívali se, že úspěšně léčí choroby a používali ji také jako protijed při otravách. Rostlinka jmelí skutečně léčivá je, zároveň je ale také prudce jedovatá! I dnes se používá v lékařství například ke snižování krevního tlaku, proti arterioskleróze, při poruchách vegetativního nervového systému nebo jako podpora léčby nádorových onemocnění, tedy rakoviny. A v kosmetickém průmyslu třeba proti lupům. Ovšem vyvarovat se výtažků ze jmelí se musíte trpíte-li nedostatečnou činností srdce nebo ledvin. Celkově by ale jakékoli preparáty ze jmelí nikdo neměl používat bez konzultace s lékařem. Uvádí se dokonce, že nejjedovatější jmelí roste na topolech. To se právě kvůli obsahu jedu ve farmacii vůbec nepoužívá!

Okrasa, která škodí

U nás v Čechách můžeme na stromech vidět jediný druh, zvaný jmelí bílé, ale ve světě jinak roste asi 70 - 100 druhů jmelí. Objevuje se na nejrůznějších stromech listnatých i jehličnatých: lípách, javorech, topolech, borovicích, jedlích, smrcích... Sem tam třeba i na jabloních v zahradách. Vidět můžeme i skutečně mohutné zelené koruny. Jisté je, že takovéto mohutné větve jmelí znehodnotí dřevo stromu, na němž rostou, pro jakékoli další zpracování. Jsou tedy sice okrasou, ale zároveň působí škodu. Napadené stromy hůře odolávají různým škůdcům, chorobám a průmyslovým exhalacím.

Čarovná moc dárku

Zavěšené kytice nade dveřmi mají chránit před bleskem, ohněm a čarodějnicemi a mají přinášet do domu štěstí a lásku. Ale pozor, takovou moc má jenom darované jmelí! Takže pokud chcete někomu udělat radost a opravdu mu přejete štěstí, neváhejte a na návštěvu, na kterou se vydáte, vezměte s sebou i jeho větvičku. Vybrat si můžete buď přírodní zelené, nebo pozlacené či postříbřené. Keltové utínali jmelí zlatými srpy a od té doby se prý vžila tradice jmelí pozlacovat. Zároveň podle keltských tradic mělo zažehnat i války, zlé duchy nebo hladomor. Takže s větvičkou jmelí vzhůru do Nového roku!

Zdroj foto: internet