V neděli 29. 1. v pražském divadle ABC se odehrála premiéra výjimečného a originálního tanečně-audiovizuálního představení Šivovo kolo života. Projekt, na kterém se zápalem pracovala skupina skutečných umělců bezmála dva roky, vidělo plné hlediště nadšených diváků. Potlesk nebral konce, úspěch byl ohromný a živá hra si tak bez námahy prošlapala cestičku do srdcí diváků.

Dálný východ, indická mytologie, tradiční tanec či Bollywood, to všechno i další prvky inspirovaly tým a především tvůrce neotřelého divadelního zážitku. Autorkou projektu je Jana Hemelíková Baudisová. Na taneční scéně a prknech, co znamenají svět, se pohybuje sedmnáct let. Má za sebou nesčetné množství zkušeností s přípravami choreografií, s filmovým natáčením i vlastním tanečním studiem. Všechno zúročila v Šivově kole života, kde se nejen podílela právě na choreografii, ale především ztvárnila hlavní roli, postavu Maju. Pod režii a projekci se podepsal Radim Špaček, pro něhož to byla divadelní premiéra vůbec. Veskrze filmový režisér představení uchopil tak, že na svůj první počin může být právem hrdý. Dramaturgii vládla umělkyně česko-nepálského původu Sangita Shresthová a o hudební režii se postarali Petr Piňos a před časem zesnulý Pavel Linhart.

Celý příběh se točí v poetickém kole tance, světelného designu a dynamické filmové projekce. Šestnáct tanečníků v devatenácti choreografiích přibližuje koloběh života. Napříč školou indického tance divák cítí smyslnost Bollywood dance, propojení klasiky s moderními prvky, které běžně vídáme v současných zámořních videoklipech. Bhangra dance, vzniklý z regionu Punjeb s původní tradicí vážící se k oslavám příchodu jara, je dnes označováním za indický pop. Podklad pro divadelně poetický výraz je ve stylu Kathak, pocházejícího ze staré severní Indie, kdy tanečníci znázorňují řeč tzv. mudrami (gesty rukou) a rytmickými ozvuky úderů nohou s přivázanými rolničkami a náramky. Samotný Bůh Šiva, ztvárněný Sangitou Shresthovou a Ivanou Hessovou, stojí uprostřed svého kola, které pomyslně roztáčí od lásky, přes smrt až po zrození. Hlavní linii děje tvoří příběh dvou sester. Rása (Anežka Hessová) ztvárňuje dobro a protipólem je jí Maja, symbolizující klam a iluze. V hereckém obsazení také figurují zahraniční interpreti. Pro  Óma Sajwela Sasidharama v roli Dakshe, je představení určitě blízké vzhledem k indickému původu a v roli Rávího se představuje portugalský tanečník Vitor Tavares Mendes.

Za fantastické hudby tanečníci od začátku až do konce předvedli neskutečný výkon. Již od prvních okamžiků diváci byli součástí života na pódiu, jemný příběh a roztočený kolotoč vtáhl do děje bez váhání. Chvílemi jiskřil orientální hříšný tanec, střídajíc se se záchvěvy melancholie. Už mezi dějovými liniemi si herci vysloužili nadšené divácké ohlasy, ale po závěrečné scéně se strhl nekonečný ohromný potlesk. Diváci vstávali, uklánění nebralo konce a hluboký emocionální zážitek se dostavil při objevení nápisu na plátně “Věnováno Pavlu Linhartovi in memoriam.” Neskutečně živé, v pravém slova smyslu krásné a neotřelé představení bude mít ještě v průběhu února a března čtyři reprízy. A pokud nejste milovníkem východního kulturního odkazu, tak po prožití škály pocitů v Šivově kola života možná názor změníte.

Zdroj foto: TZ mestskadivadlaprazska.cz