Nejslavnější divadelní detektivka Agathy Christie všech dob, to je Past na myši, jejíž premiéru uvede v sobotu 15. října Divadlo na Vinohradech. V překladu Pavla Dominika a režii Jana Buriana se na jevišti objeví Aneta Krejčíková, Ondřej Kraus, Regina Rázlová, Otakar Brousek ml. a další herci vinohradské scény.

 

První dáma světové detektivní literatury byla sama zaskočena výjimečným ohlasem Pasti na myši. Hra byla přeložena do 25 jazyků a její londýnská inscenace se hraje denně od roku 1952. „Myslím, že je to pravdu výjimečné, ale koneckonců je pořád spousta penzionů a spousta vražd.“

Populární popěvek o třech slepých myškách byl podnětem pro prvotní rozhlasovou podobu hry a také v její jevištní podobě opakovaně zazní. Za zimní vánice přijíždějí do nově otevřeného penzionu manželů Ralstonových první hosté a postupně se odhalují stopy starého nevyjasněného zločinu. Uzavřený prostor domu a v něm osm postav, z nichž většina je někým jiným, než za koho se vydává. A někdo z této společnosti vraždí a spřádá plány dalších vražd a někdo tyto zločiny vyšetřuje a snaží se jim zabránit a všichni jsou vlastně podezřelí.

Královna knižní detektivky

Agatha Christie je nejen královnou knižní detektivky, ale také detektivního dramatu. Zatímco jako spisovatelka se stala světově proslulou už ve dvacátých letech minulého století, jevištní slávy se dočkala až po své šedesátce.

Produktivní autorka (víc než osmdesáti románů či povídkových souborů) se o drama pokoušela od svých spisovatelských začátků. Většina z jejích her však nebyla uvedena, často ani publikována, zachovala se pouze v rukopisech. Určitý jevištní ohlas zaznamenaly její vlastní či cizí dramatizace románů s postavami svérázných detektivů Hercula Poirota či slečny Marplové.

Divadelní svět má své vlastní, obtížné zákony a je zkrátka rozdíl mezi uměním příběh vyprávět a příběh předvádět. V producentském systému anglosaského divadelního provozu, tolik odlišného od naší středoevropské tradice, byl (a dosud často je) navíc dramatik nucen zvládnout nejen dokonalou znalost jevištních postupů a konvencí, ale také si osvojit schopnost stát se součástí složitého konkurenčního soustrojí známého jako londýnský West End či newyorská Broadway.

V letech obnovy mírového života po druhé světové válce se Agatha Christie pracovně setkala s o dvacet let mladším divadelním producentem Peterem Saundersem, který převzal produkci inscenace dramatizace slavného románu Vražda na faře. Bylo to setkání oboustranně úspěšné a šťastné. Christie se mohla právem spolehnout na Saundersovu producentskou dravost a invenci, Saunders na autorčinu nevyčerpatelnou schopnost vymýšlet fascinující zápletky a na její hluboké porozumění temným stránkám lidských povah.

Už inscenace Posledního víkendu, autorské dramatizace úspěšného románu, premiérovaná v Saundersově produkci na West Endu roku 1950, zaznamenala velký ohlas a také komerční úspěch. Hrála se 376x! Spokojená autorka slíbila producentovi novou hru, která tentokrát nebude zpracovávat románovou předlohu.

Tou novou hrou se stala detektivka Past na myši. Premiéru měla 25. listopadu roku 1952 a mluvit v případě hry a inscenace o úspěchu nevystihuje zrod unikátního fenoménu. Tato inscenace je v Londýně neustále uváděna ve „westendovském“ seriálovém režimu, tj. denně. Až za pár dní oslaví své sedmdesáté narozeniny, bude mít za sebou zhruba 28 500 repríz!

Saunders pak produkoval (až na jednu výjimku) první uvedení všech dalších nových her první dámy detektivky, ze které se po šedesátce stala nejúspěšnější divadelní dramatička.

Detektivní romány, dramata a filmy se už před lety – právem – zbavily označení pokleslého spotřebního umění. Často právě vrcholná díla tohoto žánru dokážou vyjádřit složité a skryté vnitřní rozpory a rizika doby, ve které vznikají. Past na myši Agathy Christie k takovým vrcholným dílům bez všech pochybností patří a stala se právem součástí kánonu moderního světového dramatu.

(z článku Jana Vedrala pro měsíčník DnV)

Inscenační tým:
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Jan Burian
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Barbora Maleninská
Dramaturgie: Jan Vedral
Hudba: Ondřej Brousek
Hudbu nahrál Epoque Orchestra, dirigent Jan Kučera

Hrají:
Molie Ralstonová - Aneta Krejčíková
Giles Ralston - Ondřej Kraus
Christopher Wren - Petr Matyáš Cibulka
Slečna Casewellová - Sára Rychlíková / Jana Kotrbatá
Paní Boyleová - Regina Rázlová
Major Metcalf - Aleš Procházka
Pan Paravicini - Otakar Brousek ml.
Detektiv seržant Trotter - Viktor Javořík

Foto z první čtené zkoušky - archiv DnV a Robert Rohál

< Předchozí		Další >