V dubnu se v Městském divadle Zlín konala poslední premiéra 73. sezóny, a to lingvistická komedie Pan Kaplan má třídu rád od Leo Rostena.

 

 

Děj knihy se odehrává ve třídě profesora Parkhilla (Luděk Randár) v newyorské večerní škole pro přistěhovalce. Tam se setkávají lidé různého věku a hlavně z různých koutů světa. Nejvíce z nich vyčnívá právě svérázný Hyman Kaplan (Rostislav Marek), ale slyšet jde ruštinu, němčinu i italštinu. Pan Kaplan má třídu rád nabízí humorný pohled na to, jak se přistěhovalci snaží sžít s cizí zemí prostřednictvím jazyka. Musejí překonávat jeho záludnosti a čeká je spousta matoucích výrazů i situací…

Knihu Leo Rostena jsem četla někdy na základní škole. Tehdy jsem na ni narazila náhodou a pamatuji si, že se mi líbila a pobavila mě. Právě proto jsem se těšila i do divadla a byla zvědavá, jak se s tímto dílem poperou. Musím hned na úvod přiznat, že mě představení úplně nenadchlo. Dobrá předloha nemusí vždy znamenat i dobrou inscenaci. Jak poznamenal kolemjdoucí divák po představení „bylo to vtipné, výborně zahrané, ale nemělo to děj“.

Příběh jako takový Pan Kaplan opravdu nemá – vše je postaveno na hodinách výuky jazyka, kde se setkávají různé osobnosti a hlavně dochází k různému komolení jazyka. Vše je tedy zaměřeno na slova než na děj. Může za to fakt, že Leo Rosten psal své příběhy se studenty na pokračování a neměl tak potřebu budovat mezi nějaké vztahy. Tento fakt na divadelních prknech však nezachránily ani hudebně dramatické vsuvky. Osobně mi například přišlo, že Petra Králová jako Carmen svým zpěvem a tancem až přehrávala a tato až muzikálová čísla mi do díla vůbec nepasovala. Ale možná jen nejsem perla a někomu se právě líbila.

K mému údivu jsem se během představení ani mockrát nezasmála, spíše jen pousmála. Některé zkomoleniny byly dobré, ale většina na mě působila dost prvoplánově. Ale na publikum fungovaly právě ty situace, ve kterých se objevilo nějaké sprosté slovo. Abych jen nekritizovala, obdivuji herce, jak se poprali s texty, vše si zapamatovali a dali do jednotlivých žáků i kus sebe. V tomto ohledu vyniká hlavně Maruška Vančurová v roli snaživé Rozy Mitnickové a také na Rostislavu Markovi bylo vidět, že se jako pan Kaplan vyžívá. Navíc v kostýmu v růžové košili s kšandami úplně omládl. Pochválit musím také scénu Veroniky Watzkové. Ta ní dokázala navodit školní atmosféru, kde se na tabule dalo psát křídou, ale také je přetáčet nebo nimi dokonce procházet. Herci hodně pracovali také se školními lavicemi, což pro mě byl i důvod, proč se představení neodehrávalo na menším jevišti.

Název představení: Pan Kaplan má třídu rád
Autor: Leo Rosten
Adaptace: Lukáš Kopecký a Vladimír Fekar (s použitím překladu Antonína Přidala)
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Lukáš Kopecký
Dramaturg: Vladimír Fekar a Jana Kafková
Hrají: Rostislav Marek, Luděk Randár, Helena Čermáková, Gustav Řezníček, Jan Leflík, Josef Koller, Zdeněk Lambor, Romana Julinová, Petra Králová, Marie Vančurová, Kateřina Liďáková, Jana Tomečková, Stanislav Valla
Kostýmy a scéna: Veronika Watzková
Premiéra: 13. 4. 2019
Hodnocení: 66 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín

< Předchozí		Další >