Do jedné z nejslavnějších komedií od klasika všech klasiků Williama Shakespeara - Večera tříkrálového se pustilo Městské divadlo Zlín. Jedná se o první velký titul tohoto roku a na svědomí jej má režisér Jakub Nvota oblíbený díky hrám Sluha dvou pánů nebo Splašené nůžky.
Večer tříkrálový je komedie o lásce a také o bláznovství, přičemž se tyto dva motivy volně prolínají. Děj začíná tím, že se dvojčata plaví na moři, a když si myslí, že jsou od sebe odděleni, nastupuje Viola v přestrojení za muže pod jménem Cesario do služeb knížete Orsina. Zamiluje se do něj, ale ten chce získat hraběnku Olivii. Ta se naopak zamiluje do Caesaria a tím je zamotaný příběh hotov. Druhá epizoda se týká Oliviina správce Malvolia, který se chová pedantsky a tím pije krev služebnictvu, které ho vytrestá…
„Večer tříkrálový má mnohá úskalí. Například nemá děj," smál se režisér Jakub Nvota při generální zkoušce této hry. Tento problém byl hodně viditelný po první půlce hry – ač se herci snažili, leč jim síly stačily a byly zde mnohé úsměvné momenty, dojmy byly velmi rozpačité a potlesk vlažný. Divák dílo vstřebával, bylo mu vše nastíněno, ale nebyl vztažen do děje. Proto zřejmě i část hlediště zůstala po přestávce prázdná, ale zbytek hry už příjemně odsýpal a vše vygradovalo do velkolepého závěru.
Protože se děj neodehrává na žádném přesně specifikovaném místě, byla scéna zasazena do hotelové recepce hotela Orsino. To se ukázalo jako dobrý tah a rozhodně to fungovalo. Nechyběl zde salonek, schody ani funkční výtah. Za tohle respekt Tomovi Cillerovi a také Haně Knotkové odpovědné za pestrobarevné kostýmy.
„Jedna tvář, jeden hlas a jeden šat.
A přece vidím dva – optický klam,
jenž je i není.“
Velký respekt si zaslouží všichni herci této inscenace a to hlavně za to, že zvládli tolik náročného textu v překladu Martina Hilského. Některé monology braly dech a měly zvláštní sílu. A navíc do hraní opět každý dal to svoje, to, kvůli čemu jsou daní herci tak oblíbení a žádání. Výborná byla Hana Tomáš Briešťanská coby Viola a Cesario - dokázala publikum jak rozesmát, tak dostat svou citlivostí. Jejímu hereckému dvojčeti Radovanu Královi (Sebastian) patřilo jeviště, když po něm spolu s Marií Vančurovou (Olivií) křepčil. Bránice pak nenechával v klidu Gustav Řezníček jako Malvolio a také všichni členové služebnictva v čele s nováčkem Vendulou Novákovou nebo Janem Leflíkem.
Městské divadlo Zlín odvedlo dobrou práci, ale přesto se neubráním tomu, že Večeru tříkrálovému něco chybělo a výsledný dojem nebyl tak dech beroucí, jak by si všichni zasloužili. Pro mladou generaci může být představení nudné a ty starší zase může překvapit zrovna takové pojetí. Každopádně je moc těžké přenést na divadelní prkna dílo z roku 1601 a udělat to tak, aby se to zalíbilo oku dnešního diváka a ještě neztratilo nic ze svého kouzla a poetiky. Slovy pana Hilského: „Shakespeara zkrátka nelze číst jako realistický román devatenáctého století. Kdybychom takto začali číst například Večer tříkrálový, pravděpodobně bychom hru ani nedočetli, protože by nedávala smysl.“
Název představení: Večer tříkrálový aneb cokoli chcete
Žánr: komedie
Uvádí (kde a které divadlo): Městské divadlo Zlín
Režie a úprava: Jakub Nvota
Hrají: Zdeněk Lambor, Pavel Vacek, Hana Tomáš Briešťanská, Rostislav Marek, Radovan Král, Jan Řezníček, Marie Vančurová, Vendula Nováková, Radoslav Šopík, Josef Koller, Gustav Řezníček, Luděk Randár, Jan Leflík, Rostislav Marek a další
Premiéra: 28. února 2015
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto: Městské divadlo Zlín
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|