Kultura21.cz

Konopka se snaží opětovně spojit rozdělené. Roztržené srdce Morovie přestalo bít pro své drahé obyvatele. Žili v míru a poklidu. Nešťastná událost je tragicky poznamenala. Samozvaného vedení se ujal kapitán Ilja. S ním přišel strach, bída, nejistota, podezírání, zákazy a hromadné zatýkání. Ovládl celý ostrov, nepohodlné se rozhodl vyhnat či rovnou zničit. Tam, kde žili lidé a alkonostové pohromadě v harmonickém spojení, již vše vzal čas. Hrozilo absolutní zatracení všech ptačích lidí. Lid byl vyburcován a oni se stali snadnou obětí. Nechápali co se děje, ani tomu nerozuměli. Cítili se zrazeni.

Nadějí zůstává věštba, která hovoří téměř jasně ve prospěch opětovného spojení rozvrácených národů. Cesta se však zdá dlouhá a trnitá s mizivou šancí na úspěch. Konopka s duší nezlomnou se nevzdává snadno. Zkouší nemožné, ale její rozhodnutí se často setkávají s neúspěchem. Nejvíce na ni doléhá fakt, že se ještě u ní neobjevil dar „čarozpěvu“. Už má na to věk. Nerozumí tomu, kde selhává. Ví, že by se mnohé vyřešilo. Tedy doufá v to. Je to úkol nelehký, ale není na něj sama. Má své zvířecí kamarády: říční krysu Fousku a ropuška Vřídka i přátele z řad alkonostů a lidí. Kam až povede jejich pouť za osvobozením od tyranského vůdce, sami nevědí. Snad uspějí.

Velšská spisovatelka Sophie Andersonová psát pohádky prostě umí. Její knihy jsou inspirovány slovanskými lidovými příběhy, které jí vyprávěla její pruská babička. Jsou dle mého názoru vcelku originální nebo by se spíše dalo říci netradiční. Jedno její dosavadní knihy spojuje, a to, že hlavní hrdinkou je dospívající dívka. Neohrožená, spravedlivá, statečná a s nějakou neobvyklou schopností či dovedností. I přes veškeré překážky, které jí osud přivede do cesty, se nevzdává. Zkouší, co vše dokáže. Často prochází i velkým osobnostním vývojem. Je to velmi inspirující, zvláště pro mladé čtenářky, ale i mladí čtenáři si mohou vzít příklad z její nezdolné odolnosti a vytrvalosti. „Zlodějka s bouří na rtech“ v tomto směru taktéž nezaostává. Příběh se pomalu sune kupředu, občas je protkán vzpomínkami na minulost či dějiny samotné Morovie. Vyprávění to dodá další rozměr a hloubku.

Jediné dvě věci, které bych vytkla asi všem knihám Sophie Andersonové: První nepříjemností je rozvleklost či zdlouhavost ve formě opakujících se motivů jednání hlavní hrdinky. Příběh se tím jen zbytečně natahuje. Je pravda, že i co do obsahu se nejedná o knihu zrovna útlou. Méně stránek by jí „slušelo“ více. Druhou, již menší výtkou, je formát knihy. Obálka je nádherná a zasloužila by si stejný i vnitřek. Hlavně více barevných ilustrací ve stejném duchu. Myslím, že by to knize dodalo určitý „šmrnc“ navíc, ale není to nic, co by se nedalo odpustit nebo nad tím přimhouřit oko. Její romány budeme i nadále s radostí a s velkým očekáváním číst.

Název: Zlodějka s bouří na rtech
Autor: Sophie Andersonová
Překladatel: Jana Hejná
Nakladatelství: Host
Počet stran: 400
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 93%
https://www.hostbrno.cz/zlodejka-s-bouri-na-rtech/