Nejoblíbenější kniha z dětství: Jakub a dvě stě dědečků od Miloše Macourka

Nejoblíbenější kniha z dětství: Jakub a dvě stě dědečků od Miloše Macourka

Kniha detstvi perexUž jako malá jsem měla raději než klasické pohádky neobvyklé příběhy. Líbilo se mi dobrodružství, výpravy za tajemstvím a nejvíce mě bavilo, když byl celý příběh tak trochu „naopak“ nebo jinak. Fascinovaly mě filmy jako třeba Cesta do pravěku nebo Nekonečný příběh a mým dětským snem byl nález tajného vchodu do jiné říše, anebo objevení pokladu na půdě. Možná proto se jednou z mých oblíbených knih stala knížka Jakub a dvě stě dědečků.

Krátké příběhy s naprosto neobvyklým dějem, díky kterým se tak odlišovala od ostatních dětských knížek, jsem četla někdy stále a stále dokola (a je to taky na chuděrce knížce vidět). Vydání je z roku 1963 a původně bylo mojí mámy. Pak jsem se stala jeho majitelkou já, protože jsem jako jediná ze tří máminých dětí četla.

Můj oblíbený příběh je O modrém hrnci, co rád vařil rajskou omáčku. Tu omáčku v něm vařila paní Zajíčková, a když jednou hrnec myla, upadl jí a udělala se v něm díra. Místo aby hrnec spravili, tak ho vzali a vyhodili na dvůr. Hrnec se rozzlobil a řekl si, že když teče, tak teče. A tekl tak moc, až byla vedle domu za chvíli řeka i s parníkem, rybáři a lidmi, co se tam přišli vykoupat.

Líbí se mi i příběh, podle kterého se celá kniha jmenuje - je taky úžasný. Kluk jménem Jakub má dědečka, který si s ním moc nehraje. Zato se ale stará o zahrádku a o zelí, a to hlavně proto, aby zelí nesnědli bělásci. A tak se Jakub spřátelí s bělásky a podle jejich rady, když dědeček usne, zasadí ho a vypěstuje si nového – dědečka na hraní. Jak se pak dostal až k dvě stě dědečkům nebudu prozrazovat...

Ačkoliv je kniha už přes půl století stará, věřím, že právě svou odlišností osloví i dnes malé čtenáře a budou se k ní stejně jako já rádi vracet.

Byla jednou jedna holčička, jmenovala se Zuzanka a ta psala tak hrozná písmenka, že nad nimi musel každý zaplakat. A skutečně, když je paní učitelka viděla, dala se do pláče a plakala tak dlouho, dokud neměla úplně mokrý kapesník. Potom šla k panu školníkovi a řekla mu: Podívejte se na ta písmenka, která napsala Zuzanka do školního sešitu, co tomu říkáte? A pak školník se podíval na ta písmenka a dal se do pláče, plakal tak dlouho, dokud neměl úplně mokrý kapesník, a pak řekl: "Některá mají zlámanou nožičku a některým nožička chybí, musíme s tím něco udělat. Když mi pomůžete, můžeme s tím být do večera hotovi." A tak udělali plno malinkých destiček a plno sádrových obvazů na zlámané nožičky, a když s tím byli konečně hotovi, dali všechna ta nešťastná písmenka v Zuzančině sešitě popořádku.

/Ukázka z knížky Jakub a dvě stě dědečků od Miloše Macourka/

 

Knížka z dětství


 

Rozhovor

Martin Faltejsek: „Bude to sakra boj“

martin faltejsek 00Martin Faltejsek je mladý talentovaný umělec z Lanškrouna, který kouká na svět skrze objektiv svého fotoaparátu. Jenomže svět v jeho podání má s realitou pramálo společného. Martinovy fotografie vás unesou do říše d...

Hledat

Petr Janda užívá nekonečnej kyslík. Nové album Olympicu je plné živé muziky a silných příběhů!

„Jdu, kam mý nohy jdou, a tam, kde plyne proud. Nesmím se ohlížet, už vůbec ustrnout…,“ zpívá Petr Janda v písni „Šrám, co se nezahojí“, která má silnou melodii i text. Na novém albu Olympicu „Kaťata“, které vznikalo v době pandemie, je znát, že opravdu neustrnul. SUPRAPHON a.s.

Literatura

Barva krve - příběh o lásce, zradě, zločinu a odpuštění

altNakladatelství Mladá fronta představuje českým čtenářům historický román Barva krve u nás dosud málo známé spisovatelky Mary Hoffmanové, která patří ve Velké Británii  mezi nejprodávanější autorky románů pro m...

Divadlo

Říjnové premiéry v Městských divadlech pražských: temná lovestory a básně v novém světle

MDP 200Na říjen si Městská divadla pražská připravila dvě premiéry. V Komedii uvádí inscenaci 100 nejkrásnějších českých básní, ve které zazní vedle nejznámějších veršů i básně současných autorů. Na scéně Rokoka se představí divadelní adaptace Posedlosti, filmov...

Film

Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu

saul 200Oscarová kategorie Nejlepší zahraniční film je dlouhodobě považována spíš za cenu politickou než filmařskou, což ale nic nemění na tom, že někdy vyhrají díla, která si to zaslouží a mají co říct. Letošním vítězem se stalo dlouho dopředu favorizované maď...