Minule jsme vás seznámili s poklady severních Čech − Kyjovským hrádkem a skalními hrady Šaunštejnem a Falkenštejnem. Pokud už plánujete nějaké jarní a letní výlety, určitě stojí za návštěvu také další poklady Českého Švýcarska, a sice Chřibský hrádek, Kamenice, Loupežnický hrádek, Vlčí hrádek, Krásný buk a také hrad Ostrý. Pojďme si je nyní blíže představit.

Chřibský hrádek ukrývá poklad

Chřibský hrádek je středověká lokalita na ostrožně obtékaná Doubickým potokem u Doubice, 11 km jihozápadně od Rumburka. Historické zprávy chybí, archeologické nálezy dokládají jeho existenci od 2. poloviny 13. století do počátku 14. století. K jeho zániku došlo před rokem 1339, kdy byl vojskem hornolužických měst dobyt a zničen Krásný Buk.

Pískovcový útvar na konci ostrožny nebyl dostatečnou ochranou, tu zabezpečoval šíjový příkop mezi dvěma valy. Nevelké předhradí odděluje další val a příkop. Na svrchní plošině je podvalí obdélníkového půdorysu s výklenkem, pravděpodobně pozůstatek dřevěného obytného objektu. Nejsou žádné stopy obvodového opevnění. Pravděpodobně sloužil jako úkryt horníků, stejně jako tomu bylo v Kyjovském hrádku. Pod hrádkem se prý ukrývá poklad, legendy vypráví o skrýši bohaté kořisti z válečných výprav do Saska a Lužice.

Kamenický hrad neboli Kamenice

Zřícenina hradu na Zámeckém vrchu nad Českou Kamenicí se nachází 16 km východně od Děčína. Stavebníkem byl Zikmund z Vartenberka v letech 1427-1430. Až v roce 1551 je doložena koupě Mikulášem Trčkou z Lípy, později je hrad opět v držení Vartenberků. Hrad byl definitivně zničen v roce 1639 Švédy v době třicetileté války.

Kamenický hrad vznikal postupným vývojem, starší fázi představovala obytná věž. Nepravidelná lichoběžná, patrně dvouprostorová čtyřpodlažní stavba s přístavkem na jižní straně, vznikla postupným vývojem, nejstarší je tedy obytná věž. Částečně je dochované opevnění ve formě parkánu jihovýchodně, na severozápadní straně je částečně dochovaná obvodová hradba. V roce 1880 českokamenický okrašlovací spolek zpřístupnil místo turistům. Byly opraveny obvodové zdi hradního paláce s vestavěnou dřevěnou hospodou a 16 metrů vysoká rozhledna. K oblíbeným výletním místům patřil hrad ještě ve 30. letech 20. století, později objekt chátral a zůstaly po něm jen ruiny. S opravou se začalo v roce 1998, bylo opraveno hradní zdivo a vystavěna nová vyhlídková věž, ze které je nádherný výhled na krajinu a město.

Brtnický hrádek neboli Loupežnický hrádek

Na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi 2 kilometry od Brtníků (pravý břeh říčky Křinice) a 12 km západně od Rumburka, se nacházejí zbytky středověké lokality Brtnického hrádku. Z archeologických nálezů vyplývá, že místo bylo osídleno ve 2. polovině 13. století a v počátcích století 14. Doba osídlení je totožná s nedalekým Vlčím hrádkem, zanikla však již před rokem 1339. Svou rozlohou to byl miniaturní hrádek s malým předhradím, pravděpodobně s přístupem po žebřících. Uprostřed hradního jádra se nachází podvalí čtvercového půdorysu, zahloubené do vrcholové části skalního bloku. Nad ním se nacházela stavba hrázděné či roubené konstrukce.

Výstup na samotný hrádek je po úzké trase v severním boku skály. Celý hradební areál byl postižen úpravami z roku 1891, kdy byl zpřístupňován Kyjovským horským spolkem se spolkovou klubovnou. Hypotéz o funkci této lokality je několik, buď sloužila některému z manů sloužících pánům ze Schönburgu či z Ronova, nebo podle lidské fantazie z roku 1736 loupežníkům (v 18. století se tam našla bambitka). Kolem hrádku vedla středověká cesta zachycená na dokladech drážďanského zemského archivu v rukopisné mapě Saska a v soupisu cest ze 16. století.

Hrad Ostrý (Šarfenštejn) − Františkov nad Ploučnicí

Šarfenštejn stojí na úzkém čedičovém vrchu obtékaný řekou Ploučnicí 3 km od Benešova nad Ploučnicí. Písemně doložen v roce 1268 a za vlády Přemysla Otakara II. byl královským majetkem. Po jeho úmrtí se nejprve hrad stává součástí braniborské zástavby a později ho Václav II. udělil jako léno Janovi z Michalovic. V tomto rodě byl do roku 1406. V 15. století se stávají majiteli hradu páni z Vartemberku a za doby jejich válek s lužickým Šestiměstím byl v roce 1445 dobyt a vypálen. Od roku 1515 je uváděn jako pustý. V roce 1816 byla zřícenina prodána městu Benešovu.

Koncem 19. století probíhaly restaurátorské práce se řadou archeologických předmětů. Konzervátorské práce proběhly v letech 1928 až 1931, od roku 1966 je hrad kulturní památkou. Ze středověkého hradu se dochovaly zbytky věže, patřil mezi šlechtické hrady bergfritového typu.

Krásný buk (Schönbuch)

Nad žulové ostrožině nad pravým břehem říčky Křinice 6 km jihozápadně od Rumburka stál hrad. Z písemných pramenů se připomíná v roce 1319, kdy ho Jindřich z Lipé vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě. V roce 1337 se uvádí, že posádka z hradu Tolštejna (žitavská posádka) ohrožovala bezpečnost na cestách do Lužice. Žitavské oddíly v roce 1339 hrad dobyly. Archeologické nálezy počítají se vznikem hradu již v 2. polovině 13. století, tedy mohl být založen kolem roku 1265 pány z Michalovic (nálezy keramických střepů, hroty šípů a husitský palcát). Na poli blízko Krásného Buku byla nalezena římská mince císaře Hadriána.

Čelní komplikovanější opevnění z větší části zaniklo, za prvním dochovaným příkopem se nacházelo předhradí. Nevelké jádro na strmém skalním kuželu, nabízejícím plochu svršku v příčné ose o délce cca 18 m a hloubkové ose cca 30m, obíhal do skály vylámaný objekt s výškou 9-10 m. Čelo jádra tvořil okrouhlý bergfrit (obranná a útočištná věž, stojí na nejexponovanějším místě opevnění) o průměru 10 m. Kolem hradního jádra obíhala kamenná hradba, což dokládá pozůstatek zdiva přiložený k patě věže. Přístup dovnitř zajišťoval pravděpodobně padací most. Brzkým jeho zánikem zůstal nepostižen úpravami.

Od roku 1994 je areál národní kulturní památkou.

Vlčí hrádek ukrývá mužský obličej

Opevněná středověká lokalita na konci skalnaté ostrožny nad soutokem Panského potoka s jeho bezejmenným přítokem jihozápadně od vesnice Vlčí Hora, 9 km jihozápadně od Rumburka. Podle archeologů byla tato lokalita neznámého jména obydlena od 2. poloviny 13. století do 1. čtvrtiny 14. století. Její existence odpovídá osídlení na Brtnickém hrádku, stavebně je hrádek podobný Chřibskému hrádku, je svým založením mladší. Zánik nastal před rokem 1339, kdy Žitavští zničili hrad Krásný Buk. Vnější stěna poslední pukliny byla odlámána a ze získaných kamenných kvádrů byla nad vnitřní hranou příkopu vystavěna bez použití malty mohutná 5 metrů silná zeď. Za čelní stěnou byly skryty ostatní stavby.

Kolmé nepřístupné skalní stěny spadají na jihu do Rákosového dolu. Přístup k hradu vedl od východu přes přehradní skalku a po padacím mostě přes příkop. V západní části byla nalezena lichoběžníková prohlubeň podvalí zřejmě věžovitého charakteru se stopami zastropení rovným rámovým stropem. Zajímavostí jsou dva reliéfy mužského obličeje, dochované na stěnách podvalí pravděpodobně z 18. století. Funkce lokality není rozřešena, možná že sloužila k bezpečí obyvatel pracující v této odlehlé a zalesněné krajině. Lidově se mu říká Knoblochová noha, protože v blízkosti byl důl pánů Knoblochů. Pověst praví, na hrádku se skrýval válečný vysloužilec a bandita Jakub Raschauer, který měl kouzelnou vestu, která ho dělala neviditelným. Stejně v roce 1740 skončil v Lipové na šibenici, jak píši dobové záznamy.

Prameny a foto:
Hrady a zříceniny | O hradech.eu

< Předchozí		Další >