České Švýcarsko a jeho skalní památky. Kam na výlet až se vše rozvolní?

Tisk

FalkenštejnNaše hrady a zámky i skalní útvary si právem zaslouží pozornost. Protože jsme dlouho nikam nemohli cestovat, nemohli jsme se ani těšit z jejich krásy, a ani tak finančně podpořit památky v České republice. Pojďme si představit některé skalní památky v severních Čechách a jejich stručnou historii. Určitě stojí za zhlédnutí a pomalu už můžete začít plánovat výlety!

Skalní hrádky v severních Čechách. K čemu sloužily?

Skalní hrádky měly zejména obrannou funkci, i v souvislostí s kolonizací území na okraji Žitavska. Výstavba skalních hrádků bývá nejčastěji datována po 2. polovině 13. století souběžně s německou kolonizací a navazuje na síť podobných hrádků v Saském Švýcarsku. Soustavu skalních strážních hrádků údajně založil rod Berků z Dubé, stejně jako dalších 13 hrádků na saském území, které bylo tehdy součástí Českého království. Stráž byla nutná, neboť se pustými lesními hvozdy proháněly loupežnické bandy. Slavná éra skalních hrádků jako strážních míst končí v průběhu 15. století, kdy zvolna pustnou a stávají se sídlem loupeživých rytířů, zkrachovanců a zběhů. Se zvýšeným zájmem o turistiku a cestovní ruch na konci 18. a počátkem 19. století začínají sloužit skalní hrádky prvním romantickým návštěvníkům a obdivovatelům přírodních krás. Pojďme tedy navštívit některé z nich v Českém Švýcarsku.

falkenštejn

Skalní hrad Falkenštejn

V masivu Havraního kamene na pískovcovém suku 5 km od Jetřichovic stojí zbytky skalního hrádku. Podle archeologických nálezů pochází z počátku 14. století. První písemná zmínka je z roku 1395, kde se uvádí jméno purkrabího na hradě Ostrém − Mikuláše Hockackera až do roku 1401. V 15. století byli vlastníky Berkové z Dubé a Vartenberkové. V roce 1444 byl hrad obléhán a poškozen, to už v něm žili lapkové. Poslední zmínky o něm jsou z let 1457 až 1460. Přístupová cesta vede spárou mezi skalami. Na skalním výstupku se nachází kruhová studna. Přístupná je i světnice 6x12 m s oknem a sedátky. V sousedství je vytesaný prostor. který pravděpodobně sloužil jako kaple. Dolů zužující se objekt byla kdysi cisterna na dešťovou vodu. Stopy na okrajích plošiny dokládají, že hlavním objektem byla dřevěná obytná věž a další dřevěná zástavba s obvodovým ohrazením.

Zájem o hrádek probudilo období romantismu v 19. století. V roce 1852 byly prostor a přístupová cesta vyčištěna zásluhou Vilemíny Kinské a celý areál sloužil turistice. Poblíž cesty na hrad je reliéf erbovního znaku sokola s křížkem. U přístupové cesty je pamětní deska B. Kletečky, který zde v roce 1974 zahynul.

A pověsti? Ty jsou třeba o majiteli hradu, který byl vyhozen z okna a proto tam straší, o vězních, z nichž jeden se protáhl oknem a utekl, ale ten druhý, tlustý, se již neprotáhl. Také o loupežnících a děvečce, která je zradila.

sauenstejn

Skalní hrad Šaunštejn

Nedaleko Vysoké Lípy na skalním suku stojí zbytky skalního hradu Šaunštejn. V písemných pramenech se uvádí rok 1431, kdy se chystalo drážďanské vojsko proti němu útočit. Podle archeologických nálezů lze hrad datovat do posledního čtvrtletí 14. století. Území v té době patřilo rodu Michalovců, tak jako hrad Ostrý a Falkenštejn. Doložení držitelé hradu jsou Vartenberkové z Děčína od roku 1437, ale skutečnými majitelé byli lapkové, jak dokládají zprávy z let 1433-1443. Poslední zprávy jsou z roku 1446, kdy Albrecht Berka z Dubé chtěl hrad s okolím vyměnit se saským kurfiřtem Fridrichem, avšak k výměně nedošlo. V kamenické městské knize se uvádí v roce 1515 při prodeji panství jen léno hradu. Jeho původní funkce byla signálním ohněm dávat vědět o nebezpečí či ohrožení obchodní stezky na sousední hrad Falkenštejn.

Přístup na horní plošinu byl veden zatáčející spárou mezi skalami na malou plošinku kapsami a dražemi, odkud pokračoval svislým skalním komínem. Vrcholová část je rozčleněna na čtyři samostatné skalní bloky. Ta největší zřejmě patřila dřevěné obytné věži. Objekt kruhového půdorysu měl skladovací funkci. Na okrajích plošiny je dřevěné ohrazení. Ve skále je vytesán monogram J.J.H. s letopočtem 1760. Dnešní přístup je zabezpečen pomocí železných žebříků, mostků a zábradlí. Odměnou za tuto krkolomnou cestu je nádherný rozhled do kraje.

kyjovský hrádek

Kyjovský hrádek

Kyjovský hrádek najdete asi 9 km jihozápadně od Rumburka nedaleko Kyjova nad levým břehem potoka Křinice na skalním ostrohu. O vzniku a účelu písemné prameny mlčí, místo se uvádělo jako hrad. Je to rozlehlá lokalita mezi dvěma roklemi, kterou na čelní straně vyděluje úzká příkopovitá rozsedlina přerušená kamenným blokem. Na vnitřní straně je lemovaná nízkým valovitým útvarem. Archeologové zjistili, že se jedná o zeminu navršenou při využití rozsedliny jako vápenné pece. Jedna z nich byla zkoumána. Osídlení přední části je mladší než té zadní, ta leží za skalní štěrbinou a byla přístupná vysekaným schodištěm. Zde jsou také viditelné objekty zasekané do skalní rozsedliny.

Po prozkoumání jednoho z objektů bylo zjištěno, že měl jednu stěnu vystavěnou z jílu, pravděpodobně šlo o suterén dvoupodlažního domu. Nálezy v interiéru to datují do období od 2.poloviny 13. století do počátku 14. století. Zřejmě to tedy bylo sídlo středověkých horníků kutajících limonit (směs oxidů a hydroxidů železa) v okolí. Množství vytesaných schůdků ve skalách mají na svědomí místní turistické spolky snažící se zpřístupnit objekt. Kamenné schody vedou k vyhlídce, v místě sestupu do údolí je na skalní stěně znamení kříže. A pověst vypráví samozřejmě o pokladu.

O dalších hradech v severních Čechách si povíme zase příště.

 

Prameny a foto:
Hrady a zříceniny | O hradech.eu


 

Zobrazit další články autora >>>