Vychází temný mysteriózní román „české Darcy Coates“ Jarmily Stráníkové: Meluzína

Úterý, 04 Březen 2025 06:00 redakce

Meluzina200 Nakladatelství Rosier přináší čtenářům nový mysteriózní román Meluzína od talentované české spisovatelky Jarmily Stráníkové. Po úspěchu její předchozí knihy Balada pro Emily, v níž se autorka ponořila do temných zákoutí poválečných Sudet, přichází s dalším příběhem plným tajemství, atmosférického hororu a střípků reality.

Dům, který skrývá víc než jen vzpomínky

Hlavní hrdinka Monika Šeberová si plní sen – kupuje starou prvorepublikovou vilu, kterou hodlá vlastními silami zrekonstruovat. Netuší však, že se s domem pojí příběhy, které nikdy neměly být vyprávěny. Každé zašlé okno, každý skřípající schod a každé chladné pohlazení větru jí připomíná, že minulost není nikdy tak mrtvá, jak se zdá. Společně s tajemným sousedem Alexem se Monika vydává na cestu za pravdou, která se ukrývá nejen v troskách domu, ale i v ní samotné.

Strach, který si podmaní čtenáře

Jarmila Stráníková opět dokazuje svůj cit pro temnou atmosféru, pečlivou práci s napětím a schopnost propojit realitu s mysteriózními prvky. Sama autorka přiznává, že inspiraci čerpala i ze svého života. „Meluzína není inspirována skutečnou událostí jako Balada pro Emily, ale stále se v ní nachází střípky reálného světa. Například zarostlý pozemek, kde se děj odehrává, je v podstatě místo, kde teď žiju,“ říká v rozhovoru pro magazín Knihkupec.

Kniha pro milovníky mrazení v zádech

Meluzína je ideální četbou pro všechny, kdo si oblíbili záhadné příběhy s nádechem hororu a gotického románu. Fanoušci děl Darcy Coates, Lucindy Riley nebo Kate Mortonové zde najdou atmosférické vyprávění, které si podmaní jejich fantazii.

Jarmila Stráníková (* 1988) pochází z Jeseníku a její knihy často reflektují její vazby na konkrétní místa a historické události. Po dobrodružném historickém románu Ve stínu války a úspěšné Baladě pro Emily přichází s knihou Meluzína, která znovu propojuje tajemství, mrazení a realitu v jedinečném vyprávění.

Ukázka z Meluzíny

Ticho v domě bylo tak hutné, až se zdálo, že pohlcuje každý zvuk. Monika se zastavila na prahu ložnice
a naslouchala. Něco tady bylo. Ne věc, ne člověk – něco. Záchvěv chladu se jí prohnal podél páteře
a v prstech ucítila mravenčení. Kroky na půdě? Nebo jen dům pracuje ve svých starých trámech?
Dveře se pootevřely, i když si byla jistá, že je před chvílí zavřela. „Haló?“ zašeptala do tmy. Odpověděl jí jen vzdech větru. Anebo to byl vzdech něčeho jiného?

Meluzina