Román z roku 1937 vychází poprvé v češtině

Román z roku 1937 vychází poprvé v češtině

roky 200Roky je román Virginie Woolfové z roku 1937, poslední, který vydala za svého života. Sleduje historii rodiny Pargiterů od 80. let 19. století až do poloviny 30. let století minulého. Přestože zde spisovatelka zachytila dobu tak dlouhou, próza není příliš rozsáhlá, vyprávění se totiž zaměřuje spíše na drobné detaily životů jednotlivých postav.

 

 

 

Román v překladu Zuzany Mayerové vychází česky vůbec poprvé. Vydává jej v Knihovně klasiků nakladatelství Odeon.

„…Myslím, že to bude něco úžasného. Musím být otevřená, odvážná. Chci zachytit celou současnou společnost, nic nevynechat: popsat fakta i vize. A vzájemně je propojit… Je to vůbec možné? … Jak dosáhnout hloubky a neustrnout v nehybnosti? Mě ale baví zdolávat tyhle překážky, a v přirozenosti je svěží vítr a síla. Mým cílem je obsáhnout nekonečnou šíři, nekonečnou intenzitu. Měla by tam být satira, komedie, poezie, próza – jak to všechno skloubit dohromady? Co třeba drama, dopisy, básně? … A nakonec všechno pokračuje dál běžným každodenním životem. Chci tam dostat milióny myšlenek, ale nesmí to být kázání – úvahy o historii, politice, feminismu, umění, literatuře – zkrátka shrnutí všeho, co znám, cítím, čemu se směji, čím pohrdám, co miluji, obdivuji i nenávidím...“ (V. Woolfová: Deníky; 25. dubna 1933)

Ukázka z knihy:

„Plukovník Abel Pargiter seděl po obědě ve svém klubu a rozmlouval s přáteli. Protože jeho společníky v kožených křeslech byli muži stejného ražení jako on, bývalí vojáci a statni úředníci dnes už na odpočinku, ožívali nad starými žerty a příhodami ze své minulosti v Indii, Africe a Egyptě a nakonec zcela přirozeně přešli k současnosti. Šlo o nějakou schůzku, někdo se patrně měl s někým sejít.
Náhle se nejmladší a nejelegantnější z nich naklonil kupředu. Včera obědval s… ztišil hlas. Ostatní se k němu sklonili; plukovník Abel mávnutím ruky odehnal číšníka, který přišel odnést šálky od kávy. Tři hlavy s řídnoucími šedinami setrvaly několik minut těsně u sebe. Pak se plukovník prudce vzpřímil v křesle. Záblesk zájmu, který jim všem prokmitl v očích, když začal major Elkin vyprávět svou historku, z jeho tváře vyprchal a plukovník se opět tvářil lhostejně. Jasně modrýma očima, jež se zdály být nepatrně šikmé, jako by se v nich dosud odrážel lesk Východu, a zároveň v koutcích přimhouřené, jako by je měl neustále plné prachu, hleděl přímo před sebe. Něco ho napadlo a rozmluva s přáteli ho rázem přestala zajímat; vlastně mu začala byt protivná. Vstal a vyhlédl oknem na Piccadilly. S doutníkem v ruce shlížel na střechy omnibusů, drožek, kočárů, bryček i nákladních povozů. Nemám s tím nic společného, jako by svým postojem říkal; všechno už to jde mimo mě. Upíral zrak před sebe a jeho zarudlý ušlechtilý obličej se zachmuřil. Vtom ho cosi napadlo. Chtěl se na něco zeptat; otočil se, ale jeho přátelé tam nebyli. Skupinka se rozpadla. Major Elkin už spěšně vycházel ze dveří, Brand se mezití dal do řeči s jiným členem klubu o kus dál. Plukovník Pargiter spolkl slova, která měl na jazyku, a obrátil se zpátky k oknu na Piccadilly. Zdálo se, že všichni tam venku na ulici jdou za svým cílem. Všichni spěchají na nějakou schůzku. I dámy v rachotících kočárech a bryčkách ujíždějí po Piccadilly za nákupy a pochůzkami. Všichni se vracejí do Londýna; připravují se na začátek nové sezóny. Jen pro něj žádná nová sezóna nezačínala; plukovník neměl nic na práci. Jeho žena umírala, ještě však nezemřela. Ráno se jí dařilo lépe; zítra se jí přitíží; dnes má nastoupit nová ošetřovatelka; a tak to půjde dál a dál. Otevřel noviny a obrátil pár stránek. Prohlédl si snímek západního průčelí katedrály v Kolíně nad Rýnem. Pak noviny odhodil zpátky mezi ostatní deníky. Jednou – tak eufemisticky nazýval dobu, až bude jeho manželka po smrti –, jednou se vzdá Londýna, namlouval si, a odstěhuje se na venkov. Jenže pořad je tady dům; a jsou tu děti; a je tady ještě... jeho výraz se změnil; rozladěnost ustoupila a plukovník se zatvářil tajnůstkářsky a trochu provinile.
Vlastně mám kam jít, pomyslel si. Už když probíral s přáteli poslední klepy a novinky, v skrytu duše na to myslel. A když se otočil a zjistil, že jsou pryč, jako by si přiložil obklad na bolavé místo. Půjde navštívit Miru...“
(z kapitoly 1880) 

roky

Virginia Woolfová (1882 - 1941) Anglická spisovatelka, prozaička a literární kritička. Vrcholná představitelka anglického modernismu Virginia Woolfová (původním jménem Adeline Virginia Stephen) pocházela z rodiny filosofa a kritika sira Leslieho Stephena. Ničena viktoriánským pokrytectvím se však pohodlného postavení záhy vzdala a v londýnské čtvrti Bloomsbury kolem sebe soustředila družinu intelektuálů, jejichž názory zásadně ovlivnily meziválečnou evropskou literaturu, estetiku i ekonomii. V tomto kroužku se také poznala s budoucím manželem Leonardem, jenž založením nakladatelství Hogarth Press všemožně podporoval její spisovatelskou dráhu i revoltu vůči patriarchálnímu pojetí rodinných vztahů, služebnému postavení ženy a postojům generace pozitivistů a realistů. Stál jí nablízku i v letech dlouhotrvající duševní choroby, která autorku nakonec dovedla k sebevraždě ve vodách východoanglické řeky Ouse.
Pronikavý styl Woolfové české prostředí dlouho přehlíželo. Vtipný literární experiment Orlando (1928), inspirovaný osobností její přítelkyně Vity Sackville-Westové, u nás sice poprvé vyšel už rok po vydání originálu, ale teprve v 60., respektive v 90. letech minulého století našli vydavatelé odvahu publikovat další díla této autorky: romány K majáku (1927, č. 1965, 1999 a 2004), Paní Dallowayová (1925, č. 1975 a 2004), Vlny (1931, č. 1997) a novelu Mezi akty (1941, č. 1968 a 2005). Stylistické mistrovství vtělené do působivé lyrické imprese potvrzují rovněž její florentské divertimento Flush (1933, č. 1938 a 1994) a povídky. Umělecká východiska Woolfové shrnují eseje Vlastní pokoj (1929, č. 1998), Tři guineje (1938, č. 2000) a Jak to vidí současník (1925, č. 2000), ve kterých přemýšlí zejména nad postavením ženy ve společnosti a v umění.

Virginia Woolfová: Roky, přeložila Zuzana Mayerová, vydal Odeon, 464 stran

https://www.knizniklub.cz/knihy/442159-roky.html


 
Banner

Přihlášení



Zrození hrdinů na ostrově Socci

Dobrodružný pohádkový příběh ze současnosti vypráví o zlovolném diktátorovi Pepinovi, který chce ovládnout svět. S pomocí generálů a celého vojska kuje své dobyvatelské plány, vyhlašuje okolním státům a jejich panovníkům válku. Zarazí někdo jeho řádění? Nakladatelství Omar el Karib

Dívka s dýkou v duši a s nožem v ruce

Ožehavé téma incestu tvoří děj psychologického románu Markéty Harasimové. Tato autorka má na svém kontě již pěknou řádku románů cílených zejména na ženy. Jedná se jak o klasické romantické příběhy s prvky erotiky, tak o psychologicky laděné thrillery. Tentokrát zvolila opravdu silný námět. Jedenáctiletou Eriku začne sexuálně zneužívat otec a matka před tím zavírá oči. Dá se žít s touto trýznivou zkušeností? Platí i zde, že zlo plodí další zlo? Nakladatelství MaHa

Rozhovor

Zchlaďte se u rozhovoru O sněhu

pata 100 o snehu 200V těchto horkých letních dnech vám přinášíme rozhovor s Pavlem Talašem, kterého můžete znát z našeho webu. A sice ne z článků, ale z rubriky Komiks, do kterého nám laskavě propůjčuje jeho stripy. Loni mu vyšla k...

Hledat

Láká vás včelařství? Pak si nenechte ujít tuto audioknihu

V nakladatelství Kazda vyšla po knize i audioverze titulu Srdce včely má pět komor s podtitulem Jak jsem se stala včelařkou od autorky Helen Jukes. Nakladatelství Kazda

Literatura

Michelle A. Motuzas: Šamanské léčení

samanske leceni perexKaždá naše myšlenka, každý čin je energie. Nějak reagujeme, a to se promítá i do světa kolem nás. Tato pavučinka vnímání je příjemným oživením světa. Zkuste si to s náladou. Jak je doma rozdílná atmosféra, a i se dějí rozdí...

Divadlo

Jaká je budoucnost Divadla Na zábradlí?

altSoučasná ekonomická situace, potažmo i kulturní založení obyvatel, není rozhodně příznivou dobou pro instituce věnující se umění. Zejména pak pro divadla, která jsou speciálním odvětvím. Není to film, jejich návštěva není rozhodnutí z minuty na minutu. Chce to p...

Film

LA PELÍCULA v únoru představí filmy hvězdných španělských režisérů

La Pelicula perexPatnáctý ročník festivalu LA PELÍCULA nabídne v únoru v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové díla oceňovaných předních španělských režisérů, jako jsou například Pedro Almodóvar nebo Pablo Berger. Návštěvníci oblíbené filmové přehlí...