Poznejte život na přelomu 19. a 20. století
Banner

Poznejte život na přelomu 19. a 20. století

za casu nasich prababicek 200Období 1890 až 1914 bývá nazýváno „Belle Époque". Během této „krásné epochy" došlo k výraznému technickému a ekonomickému rozvoji. V knize Hany Kneblové se seznámíte s tehdejším životem ve městech i na vesnicích. Dozvíte se, jaké technické vynálezy se tehdy prosadily, jakým způsobem naši předci trávili volný čas, jak se oblékali, stravovali, kde nakupovali, jak se uzavírala manželství či které pověry byly běžnou součástí jejich života. Dočtete se například o šumavských umrlčích prknech, svatojánských ohních na Radhošti, nové šlechtě, oblíbených sportech, rozvoji turistiky, problémech s bydlením v Praze, velkých výstavách tehdejší doby, různých možnostech dopravy a také o státních úřednících. Dozvíte se třeba i to, jak dlouho trvala vojenská služba a zda se jí muži mohli nějakým způsobem vyhnout.

Pojďte nahlédnout do světa našich prababiček a pradědečků, na který se dnes vzpomíná s nostalgií. Navštivte pozoruhodnou dobu, kterou ukončila první světová válka, po níž se svět zásadně změnil.

Ukázka z knihy:

„Spodní prádlo se dlouho považovalo za znak přepychu, zpočátku ho nosily pouze ženy z vyšších společenských vrstev. Mezi běžné ženské prádlo patřil denní a noční čepec, punčochy a košile, která byla denním i nočním prádlem, domácími nedbalkami i koupacím oděvem. Hedvábné spodničky měly pod koleny volán a vydávaly typický šustivý zvuk. Na konci 19. století se objevilo kombiné, v němž byly košilka a kalhotky po kolena vcelku, od roku 1908 se prodával také korzet spojený s kalhotkami. Spodní kalhoty se u mužů prosadily dříve než u žen, protože těm pod sukní stačily spodničky a punčochy. Zpočátku nosily kalhotky v podobě dvou volných nohavic, postupně se prosazovaly uzavřené s nohavičkami.
Módní esovitá silueta vyžadovala štíhlý pas, útlé boky a tvarování poprsí, to pomáhal zajistit korzet. Využíval se i uvolněný korzet (tzv. léčebný), který byl zavěšený na širokých ramínkách. Ani těhotné ženy se této části oblečení nevzdaly, využívaly speciální korzet se zmnoženými rozparky, jež bylo možné tkanicemi uvolňovat. Prodávaly se také sportovní korzety (například koupací korzety), jejichž volnější šněrování nebránilo pohybu. Korzet se velmi pomalu proměňoval v podprsenku. V roce 1892 se objevila „prsospínka Sapfó", předchůdkyně podprsenky, následovaly různé podprsní živůtky. Jednu z prvních podprsenek představil v roce 1907 slavný módní návrhář Paul Poiret.
Korzety se vyráběly z bavlny a kůže, zdobily se stužkami a krajkami. Jejich kostru tvořily kostice, které se někdy lámaly, nebo dřevěné a ocelové pásy, později vulkanizovaná guma. Šněrování korzetu bývalo zpravidla vzadu, dámy většinou šněrovalo služebnictvo, ale níže postavené ženy si ho nemohly dovolit, proto měly korzety se zapínáním vpředu (na knoflíky nebo korzetové háky). Na šněrování byly obvykle potřeba dvě osoby, přesto jim trvalo dlouho, než vše zvládly. Služebným rakouské císařovny Alžběty, manželky Františka Josefa I., trvalo utažení jejího korzetu hodinu. Poté měla v pase 48 centimetrů.
Korzety deformovaly hrudní koš, oslabovaly zádové svaly a vytlačovaly obsah břišní dutiny k bránici. Jejich nositelky trpěly bolestmi břicha, nevolnostmi a dušením, někdy upadly do mdlob, dokonce docházelo k poškození vnitřních orgánů. Přesto se korzetů odmítaly vzdát. Ženy chtěly dosáhnout ideálu krásy, jemuž odpovídala silueta přesýpacích hodin – to znamenalo mít příliš útlý pas (obvod 40 až 50 centimetrů), bujné poprsí a oblé boky. Proto tuto část oděvu nosily až do první světové války, během které se móda změnila. Nesmíme zapomenout na miliony venkovanek a příslušnic městské chudiny, jež si šněrovačku nemohly dovolit, a proto nikdy nebyla součástí jejich šatníku."


(z kapitoly Spodní prádlo a korzety)

za casu nasich prababicek

Mgr. Hana Kneblová (*1976) se narodila v Novém Jičíně. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie a český jazyk. Několik let učila na základní škole, poté pracovala jako jazyková redaktorka knih a překladatelka. Ve své tvorbě se zaměřuje na populárně-naučné publikace z oblasti historie a knihy pro děti. Mezi její díla patří Život českých panovníků, Život v českých zemích ve středověku, Život v českých zemích za Františka Josefa I., Sňatky z lásky, Slavné ženy Francie a Život v českých zemích za Rudolfa II. Kromě Pohádek o hvězdách a Příhod ježečka Jehličky a zajíčka Hopsálka publikovala také několik děl s obrázky Josefa Lady, jedná se například o Česká přísloví, České jazykolamy, Dobré rady Josefa Lady, slabikář Učíme se číst s Josefem Ladou a Malované čtení – Poznáváme svět s Josefem Ladou.

Hana Kneblová: Za časů našich prababiček a pradědečků, vydalo nakladatelství Brána, 256 stran

https://www.knizniklub.cz/knihy/495410-za-casu-nasich-prababicek-a-pradedecku-zivot-na-prelomu-19-a-20-stoleti.html


 

Přihlášení



Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Banner

Rozhovor

Rozhovor s významnou trenčianskou osobnosťou

atletika 200Trenčiansky športovec v atletike Dušana Čikela, ktorý je rodákom z Beckova.

...

Hledat

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Literatura

Lenka Holas Kořínková: Moje Nejlepší Recepty

Recepty korinkova perexKdo by neznal dělenou stravu podle Lenky Kořínkové. Její kuchařky vynikají, kromě opravdu vynikajících receptů, také velmi zvláštním a nenapodobitelným stylem. Autorka se nebojí používat superlativy téměř v každé větě, a k...

Divadlo

Rozprostřeno: recept na život

altV experimentálních prostorech NoD se během června třikrát představila divadelní reality show Rozprostřeno. Pět lidských osudů, pět večeří o tříchodových hláškách, s nejznámější českou podvečerní zábavou podoba čistě náhodná...

Film

Febiofest letos již po devatenácté
ImageStěží bychom u nás našli ryze fanouškovskou akci (v posledních letech "soutěžně" zaštítěnou), která by se stejně jako Febiofest rozvinula z veleskromných počátků v akci srovnatelnou na jedné straně s rádoby pres...