Začtěte se do knihy Třicet let pod přísahou
Kultura21.cz

Začtěte se do knihy Třicet let pod přísahou

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu." A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde…

 

Robert Šlachta poskytuje prostřednictvím rozhovoru se známým českým investigativním novinářem Josefem Klímou osobní zpověď svého neobyčejného života, a to nejen osobního, ale především toho profesního. Jako bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a náměstek Odboru pátrání Celní správy ČR otevřeně hovoří o ožehavých tématech a kauzách (Nagyová, Pitr, Vidkun, Bereta a mnohé jiné), o nichž v době služby mluvit nemohl.

Ukázka z knihy (z předmluvy Roberta Šlachty):

O napsání knihy jsem začal přemýšlet v době, kdy jsem ukončil svoji činnost na ÚOOZ a u policie. Důvodů, proč se „vypsat", bylo mnohem více. Ale ten zásadní byl pokusit se vysvětlit lidem, jací jsme byli a jakou práci jsme odváděli.
Mnohokrát jsem o sobě slyšel, jaký jsem démon a co všechno a hlavně pro koho jsem měl dělat. Snad tato moje zpověď na některé Vaše otázky odpoví. Na titulu se mnou spolupracoval Pepa Klíma. Ze začátku jsme k sobě hledali cestu, ale pevně věřím, že jsme ji v průběhu našli. Měl se mnou asi hodně práce a musím říct, že naše policejní mluva se moc neslučuje s tou novinářskou.
Sami můžete posoudit, jak se tato spolupráce povedla. Za celou svou kariéru jsem potkal hodně lidí, se kterými jsem měl tu čest spolupracovat. Vím, co a jak jsme dělali a že někteří odešli, aniž by jim někdo za jejich náročnou práci poděkoval. Všem bych tedy na tomto místě chtěl moc poděkovat.
Tato kniha by nevznikla bez pomoci mých nejbližších spolupracovníků. Po tolika letech jsem si kolikrát horko těžko vzpomínal, jak to přesně bylo a co z toho už byly jen hospodské historky, mnohdy už notně poupravené…
Nečekejte v knize nějaké senzace či „Šlachtovu zprávu". Je to opravdu moje zpověď o tom, co jsem prožil a jak jsem to cítil. Jsem samozřejmě vázán mlčenlivostí, tak jistě chápete, že jsem nemohl prozradit úplně vše. Také jsem už nechtěl popisovat věci, o kterých se píše skoro denně v médiích a které jsou všeobecně známé. Pepa Klíma po mně chtěl, abych vybral zásadní kauzy, které utvářely moji kariéru u policie a později u celní správy. Bylo velmi těžké vybrat kauzy hlavně z dřívější doby a popsat je tak, aby zůstaly zajímavé a čtivé. Ty důležité z období ÚOOZ se týkaly často medializovaných případů. I takové jsem se snažil popsat z trochu jiného úhlu pohledu, než jak je znáte právě z médií.
Ty kauzy dělali lidé, měli své životy a musím říct, že jsem je často obdivoval za to, co dokázali. A co se pak s těmi případy stalo u soudu a jaký byl výsledek? Často jsem řval vnitřně nad tou nespravedlností, když jsem viděl, co s danými případy někteří dokázali u soudu udělat navzdory obsahu a důkazům. Přesto jsem ale znovu a znovu svým lidem opakoval, že pracují pro občany a problémy k tomu bohužel patří…

A ještě pár slov od spoluautora knihy Josefa Klímy:

Když jsem dostal nabídku udělat knižní rozhovor s Robertem Šlachtou, moc se mi do toho nechtělo. Na rozdíl od spousty jiných policajtů jsem se s ním osobně předtím nikdy nesetkal, znal jsem ho jen z médií – a ta ho napůl velebila a napůl odsuzovala. Velebila ho za to, že celý svůj život obětoval práci policisty, že nemá dovolenou, žije na ubytovně, pracuje nonstop, stylem padni, komu padni, a od ostatních vyžaduje totéž. Odsuzovala ho jako kaskadéra, kovboje, partyzána, který si hlavně honí triko, pracuje bez ohledu na předpisy, rozmístí co nejvíc odposlechů a doufá, že se na každého nakonec něco najde…

Pak jsem si ale uvědomil, že právě to mě na Šlachtovi zajímá. Ta dvojlomnost, vyjádřená i jeho napůl světlou a napůl tmavou tváří na obálce. Jestli je takový nebo jiný. Souhlasil jsem jen pod podmínkou, že v knížce zazní všechny nepříjemné otázky, které mu novináři za ta léta nakladli, a že požádám co nejvíc lidí, kteří s ním byli ve styku, aby shrnuli, co si o něm myslí. V dobrém i ve zlém. Ty, co ho rádi mají, i ty, co mu nemohou přijít na jméno. Robert Šlachta souhlasil, a tak jsme si začali povídat.

Robert Šlachta (*1971) začal policejní kariéru jako řadový policista v Pohořelicích. V roce 1992 přešel k zásahové jednotce a tři roky nato k brněnské expozituře Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Poté působil u Národní protidrogové centrály nejprve v Brně a potom v Praze. V lednu 2008 se stal ředitelem ÚOOZ, odkud odešel v červnu 2016, protože nesouhlasil s plánovanou reorganizací. Následně vykonával funkci náměstka Odboru pátrání Celní správy ČR (od srpna 2016 do listopadu 2019). Jeho životním krédem je citát Edmunda Burkeho: „K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama."

Josef Klíma (*1951) je uznávaný investigativní novinář, spisovatel a televizní reportér. Spoluzaložil týdeník Reflex a také televizní pořady Na vlastní oči, Soukromá dramata a moderoval pořad Očima Josefa Klímy. Natočil stovky filmových reportáží, aktuálně působí na Televizi Seznam, kde vede pořad Záhady Josefa Klímy. Jako spisovatel má za sebou desítky knih a scénářů. Vedle úvahových, esejistických či reportážních textů píše také detektivní romány a novely.

Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou, vydává Universum, 376 stran

Koupí každé knihy přispějete 50 Kč na konto nadačního fondu Be Charity, který pomáhá nemocným a dlouhodobě znevýhodněným osobám.

tricet let pod prisahou

https://www.knizniklub.cz/knihy/445006-slachta-tricet-let-pod-prisahou.html



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Klasnová: „Spojilo se nespojitelné, proto vznikly problémy.“

klasnova katerinaSloučením Národního divadla a Státní opery Praha došlo, podle slov členky sněmovního podvýboru pro kulturu Kateřiny Klasnové (VV), pouze k technickému spojení dvou operních domů. J...

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Literatura

Intelektuál ve veřejném prostoru

academia intelektual ve verejnem prostoruMálokdo bývá tak zpochybňován, ba ostouzen, jako právě "intelektuálové". Jednou označováni za krasoduchy, jindy za rejpaly, pokaždé podezíráni, v čí prospěch vlastně promlouvají. Vadí,...

Divadlo

Klezmerem nespaseno

200divPražské Vinohradské divadlo je scénou, která velkou měrou určuje, co se v českém divadle nosí a obvykle ukazuje, jak se divadlo má dělat. Poslední vinohradská premiéra, tragikomedie Nesnesitelné svatby H. Levina, tomuto obyčeji vyhověla jen velmi málo. N...

Film

Tereza Hirsch, režisérka, o které ví svět, ale u nás o ní skoro nikdo neví

TH perexTereza Hirsch je mladá a úspěšná režisérka, scenáristka a producentka. Narodila se německé matce a českému otci. Vyrůstala v Praze. Filmařinu studovala v Los Angeles: „Došlo k tomu v podstatě náhodou. Chtěla jsem si někam odjet odpočinout a zvítěz...