Banner

Japonská inspirace v Salmovském paláci

Email Tisk

Japonismus perexSbírka orientálního umění Národní galerie v Praze představuje unikátní přehlídku českého umění inspirovaného japonskou kulturou z přelomu 19. a 20. století. Autorce výstavy dr. Markétě Hánové se podařilo shromáždit reprezentativní sbírku děl umělců s českými i německými kořeny, kteří působili jak v českých zemích, tak i v zahraničí japonské umění jim poskytovalo jednu z mnoha výrazových inspirací, jež obohacovaly jejich individuální styl. Na výstavě s názvem „Japonismus v českém umění“, kterou mohou návštěvníci vidět v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí, se tak potkávají například Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta, nebo Otto Gutfreund.

Japonismus je fenomén, kterým se označuje vstřebávání vlivů japonské estetiky a umění do evropské kultury od druhé poloviny 19. století. Exotický svět Japonska a představy o něm podněcovaly nejen výtvarnou, ale i společenskou a literární imaginaci, jež se staly ve své době módou i životním stylem. Zachovaly se nejen v obrazech a sochách, ale i v ilustracích a plakátech, nebo užitém umění. V polovině 19. století Japonsko obnovilo obchodní a politické styky se západními zeměmi, což vyvolalo novou vlnu dovozu japonského umění do Evropy. Umělecké předměty z Japonska vynikaly svojí umělecko-řemeslnou kvalitou a neotřelým výtvarným výrazem. Japonské umění významně zasáhlo do vývoje výtvarného umění v Evropě. Japonismus nacházel odezvu nejprve ve Francii, brzy se šířil po celé Evropě.

Japonismus2

Utagawa Kunisada Herec Iwai Hanširó V. jako hrdinka série Hakkenden inu no sóši, 1852

Výstava Japonismus v českém umění představuje jak japonerie, které napodobují japonské originály, tak i nové inspirace japonským uměním v českém moderním umění. Reflektuje představy o japonské kultuře, ale také cesty za poznáním skutečného Japonska. V kontextu českého umění japonismus představuje řadu rovin; nejen japonskou řemeslnou preciznost a dekorativnost, ale i výtvarnou invenci. Vstupuje do různorodého kulturního prostoru, který je založen na jazykové a národní rozličnosti. Zpočátku šlo o napodobování originálu s cílem zlepšit estetickou a řemeslnou kvalitu uměleckých předmětů a o navození japonské nálady, což odpovídá tzv. Japoneriím. Japonismy se v českých zemích dostaly do popředí zájmu se secesním hnutím v 90. letech 19. století.

Japonismus

Vojtěch Preissig plakát Výstava Vojtěcha Preissiga v Topičově salonu, 1907 barevná litografie Národní galerie v Praze

Výstava představuje japonismy v kontextu českého umění v šesti kapitolách od poloviny 80. let 19. století do počátku 30. let 20. století.

Výstava je pořádána v roce výměny mezi Japonskem a zeměmi Visegrádské čtyřky” (2014). Vydavatelství NG k výstavě vydalo kromě ilustrovaného průvodce výstavou také publikaci Japonismus v českém umění. Výstavu doprovázejí lektorské pořady, například přednášky, autorské prohlídky a tematické tvůrčí dílny. Partnerem výstavy: je Velvyslanectví Japonska v ČR.

Japonismus1

Emil Orlik Dva Japonci, 1900 barevný dřevořez, 347 x 18,5 cm Národní galerie v Praze

Autorka výstavy: Markéta Hánová
Kurátorky: Jana Ryndová a Markéta Hánová
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky orientálního umění
Místo konání: Salmovský palác, Hradčanské nám. 2, Praha 1
Data konání: 16. května – 7. září 2014
Vstupné na výstavu:
základní: 100 Kč
snížené: 50 Kč
rodinné: 150 Kč

Tisková zpráva Národní galerie v Praze, www.ngprague.cz ( zdroj foto: web NG)


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Dotýkat se exponátů je nejen povoleno, nýbrž přímo žádoucí!

200vytTakovou výzvu vysílá k veřejnosti Arcidiecézní muzeum Olomouc. Svou stálou expozici doplnilo o speciální část určenou především nevidomým a slabozrakým návštěvníkům, ale také vidomým, kteří si díky páskám na oči mohou vyzkoušet, jak své okolí vnímají lidé ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Podivní podruhé a určitě ne naposled

pod 200Ještě dnes si pamatuju, jak mě uhranul plakát na první díl ve výloze knihkupectví. Podivná holčička mírně se vznášející nad zemí. A to jsem ještě netušila, že se celou knihou budou táhnout ještě podivnější příběhy na nejpodivnějších místech – kde taky ...

Divadlo

Špagety a pizza na sto způsobů

improshow 200V rámci italského dne na festivalu Culturea se představila Improshow z Brna se svou osobitou dávkou vtipu a improvizace.

...

Film

Hledání smyslu podle Petra Weigla

weigl rusalka perexRežisér Petr Weigl (narozen 1939) si mezinárodní věhlas získal vypravěčsky stylizovanými, výtvarně vytříbenými přepisy zejména oper, ale nejen jich. Získal za ně ocenění v zahraničí i doma (Trilobit, Cena Čs. televize...